Článek
V Česku se schyluje k bezprecedentní situaci, kdy hrozí, že bude prezident zbaven pravomocí. Nejvyšší ústavní činitelé se ale neshodnou na tom, co se stane, pokud se v takovém případě prezident obrátí na Ústavní soud.
„Já si myslím, že žaloba by měla odkladný účinek vůči rozhodnutí Parlamentu,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) má na věc přesně opačný názor. Ani jeden z šéfů komor ale nemá na příslušnou věc právní analýzu.
Podle ústavního experta Jana Kysely by mohlo dojít i k situaci, kdy v České republice po nějakou dobu nebude nikdo, kdo by pravomoci vykonával. A to včetně například jmenování premiéra.
Převod pravomocí na premiéra a předsedy komor je platné od okamžiku, kdy ho odsouhlasí Senát i Sněmovna. Od té chvíle je možné provádět úkony místo prezidenta. Již učiněná rozhodnutí zůstanou platná, i kdyby se prezidenta později zastal Ústavní soud.
Podle Kysely by samotný fakt, že se prezident obrátí na Ústavní soud, neměl automaticky odkladný účinek.
Prezident ale může požádat Ústavní soud, aby vydal předběžné opatření, že premiér ani předsedové parlamentních komor nemohou konat do chvíle, než soudci rozhodnou. Pokud by mu soud vyhověl, nastalo by jisté „vakuum“.
„Předběžným opatřením by Ústavní soud pozastavil výkon pravomocí až do definitivního rozhodnutí. V této době by pravomoci nevykonával nikdo. Platí usnesení komor, proto je nemůže vykonávat prezident, avšak Ústavní soud zablokoval realizaci jejich důsledku, takže ani ne náhradníci,“ řekl Seznam Zprávám právník Kysela.
Mohlo by se tedy stát, že by na nějakou dobu nebyl nikdo, kdo by mohl například přijmout demisi premiéra Andreje Babiše (ANO) a jmenovat nového premiéra, kterým se má stát Petr Fiala (ODS).
Parlament se hodlá aktivací článku 66 zabývat na začátku listopadu. První rozhodne Senát, poté věc posoudí nově zvolení poslanci, kteří se sejdou nejdříve 8. listopadu. Ještě před tím budou politici chtít nové posouzení prezidentova zdravotního stavu.
