Článek
Stavebních zakázek a soutěží je momentálně na českém trhu tolik, že si firmy mohou vybírat. To krajskou zakázku dost hendikepuje, neboť velká část stavebních prací se odehrává v podzemí, kde je chladno a vlhko. Pevnost je plná betonu a zároveň slouží jako zimoviště pro netopýry, což neumožňuje podzemní práce od listopadu do dubna.
„Děláme všechno pro to, abychom vybrali dodavatele stavby, neexistuje však způsob, jak stavební firmy přimět, aby se o zakázku ucházely,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD).
Kraj byl proto nucen upravit zadání nového tendru a snížit své nároky na stavební firmu. „Před podáním návrhu na třetí vypsání veřejné zakázky došlo k revizi zadávacích podmínek, a to konkrétně kvalifikačních předpokladů, které byly upraveny tak, aby se rozšířil možný okruh dodavatelů, již mohou podat nabídku,“ vysvětlil krajský radní pro investice Václav Řehoř (ODS).
Ten nepředpokládá, že by zdržení s udáním zakázky mělo ohrozit čerpání dotace. „Stavbu musíme dokončit do podzimu roku 2020. Nepředpokládáme, že by to čerpání dotace mělo ohrozit. Když to řeknu blbě, máme čas i na čtvrtý tendr,“ dodal.
Rekonstrukce dělostřelecké tvrze Dobrošov zahrnuje revitalizaci srubů Zelený, Můstek, Jeřáb a Polsko a především modernizaci návštěvnického centra, které je již zastaralé, opravu a rozšíření provozní budovy a vybudování dobového dělnického srubu. Součástí prací na pevnosti bude rovněž obnova stávající expozice a její rozšíření v nadzemních i podzemních prostorách.
Významnou novinkou bude i bezbariérovost tvrze. Její návštěva totiž doposud od návštěvníků vyžadovala jistý sportovní výkon, neboť do podzemních chodeb musí po schodišti sestoupit do hloubky přes 30 metrů. Nově tak v šachtě, kde byl při výstavbě plánovaný nákladní klecový výtah, výtah opravdu vznikne. Tentokrát však pro hendikepované, kteří měli přístup do podzemí velmi ztížený, ne-li znemožněný.
Rekonstrukce pevnosti bude stát přes 94 milionů korun, z nichž 90 procent má kraj přislíbených z evropských fondů.
Pevnost Dobrošov ve 30. letech minulého století vystavělo 960 stavařů, kterým se povedlo vyrubat 1750 metrů spojovacích chodeb a 750 metrů podzemních prostor, které vedou 20 až 39 metrů pod zemí. Výstavba pevnosti byla mimo jiné reakcí na zvolení Adolfa Hitlera říšským kancléřem v roce 1933. Po mnichovské zradě se však práce na opevnění Československa zastavily a spolu s pohraničím padly pevnosti do rukou Němců. Dobrošov využívali mimo jiné i jako střelnici. Pozůstatky je dodnes možné vidět v plášti pěchotního srubu Můstek, jehož téměř čtyři metry silná železobetonová stěna zastavila tehdy tajně testovanou střelu Röchling.
