Článek
Dítě narozené těsně před silvestrovskou půlnocí a rodičovská 220 000 korun. Dítě novoroční a dávka o 80 000 vyšší. I tak může nakonec dopadnout revize rodičovské dávky, o kterou se momentálně přou koaliční ČSSD a ANO.
Ve hře jsou tři varianty
Podle původního plánu ministryně Jany Maláčové měli peníze navíc dostat rodiče všech dětí do 4 let. V půli března koaliční strany oznámily, že přidáno bude jen na děti narozené od roku 2020. Přednost dostalo zvýšení důchodů. Naštvaní rodiče si přišli, vybaveni použitými plenami, stěžovat před Úřad vlády. A vláda zase otočila, podoba příspěvku je ještě v jednání.
„Já bych preferovala variantu, aby to dostaly děti rodičů, kteří pobírají rodičovský příspěvek, a rozložila bych těch 80 tisíc podle délky čerpání rodičovského příspěvku,” odhalila svoji představu Maxová.
Podle Pekarové by kabinet měl přidat všem rodičům, kteří aktuálně pobírají příspěvek. „Pokud by se podařilo najít úspory, tak klidně i těm, kteří mají dítě do 4 let. Ale samozřejmě jedině v případě, že to bude udržovatelná věc a nebude to ani zadlužením, ani zvýšením jakékoliv daně,” dodala opoziční poslankyně v Duelu.
Kde na to všechno vzít?
Rodičovská činí už několik let 220 000 korun. Proti zvýšení na 300 000 korun, které vláda přislíbila v programovém prohlášení, nic nenamítá ani opozice. Otázka ovšem je, komu a kdy se má dávka zvýšit.
„Samozřejmě ekonomika se vyvíjí trošku pomaleji, než se počítalo, jsou tam položky, se kterými se nepočítalo, ale my hledáme finance, ministři mají hledat úspory, abychom měli na ty naše sliby,” ospravedlňuje taktiku vlády Maxová. Jako další možnost, jak sehnat peníze, zmiňuje Maxová vyšší zdanění tvrdého alkoholu, cigaret a hazardu.
„My tady hodně napovídáme, ale opatření je málo,” kritizuje snahy vlády Pekarová Adamová. TOP 09 by podle ní na své sliby hledala peníze spíše v úsporách. „Vláda zvyšovala počty státních zaměstnanců, ty výdaje státu v této oblasti rostou raketově,” říká Adamová.
Jaké varianty změny rodičovské politici řeší?
Co všechno může ovlivnit rodičovská?
Analytik think-tanku IDEA Filip Pertold poukázal na svém Twitteru na příkladu Španělska, že hrát si s dávkami za děti, které se ještě nenarodily, může být nebezpečné. Španělé v květnu 2010 oznámili zrušení porodného od ledna následujícího roku. Kromě většího počtu přesunutých porodů na prosinec to znamenalo nižší novorozeneckou váhu a větší kojeneckou úmrtnost.
„Já nechci předjímat, že bychom tady měli nějakou závratnou skupinu, která by snad kalkulovala s tím, jestli porodí o dva tři dny dopředu,” odmítla, že by něco podobného hrozilo v Česku, Maxová. Pekarová nechtěla odhadovat, jestli by podobnou strategii mohli volit i čeští rodiče. „Porod si asi nemůžeme až tak jednoduše naplánovat, ale nejsem lékař. Spíše rodiče plánují odložit početí než přenášení,” dodala v Duelu.
