Článek
Jak si vysvětlujete poslední vlnu násilí mezi Arménií a Ázerbájdžánem? Proč vypukla zrovna teď?
Střet jak na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem, tak na linii kolem neuznaného státu Náhorního Karabachu není vůbec neobvyklý. Ke střetům v těchto oblastech dochází v podstatě každou chvíli, obě země co pár dní hlásí, že došlo ke střelbě a obviňují se vzájemně z provokací. Dělostřelba zasáhla civilní cíle na obou stranách, obě země hlásí oběti mezi vojáky, na ázerbájdžánské straně byl zabit významný generál. Události jsou doprovázeny kybernetickými útoky na stránky veřejných institucí a významných médií. V současnosti v regionu panují zostřené podmínky kvůli boji s pandemií, ve společnosti je cítit napětí a spor mezi oběma zeměmi je dlouhodobou záležitostí. V této situaci sebemenší střet na hranicích má potenciál rychle vygradovat.
Ázerbájdžánci nesou rakev jednoho z padlých vojáků.
Oproti obvyklým střetům v minulých letech se tentokrát zapojily i tanky a dělostřelectvo, mrtvých je už 16. Myslíte, že jde o koordinovanou akci jedné z vlád, nebo spíše lokální přestřelku mezi vojáky, která eskalovala až do současné situace?
Podle všech zatím dostupných dokladů můžeme vyloučit, že by se jednalo o připravovanou akci. Vše nasvědčuje lokální přestřelce, která eskalovala. Společnosti obou států vždy velmi citlivě reagují na propuknutí pohraničního násilí. V reakci na zabití ázerbájdžánského generála Gašimova v Baku lidé okamžitě vyrazili do ulic a požadovali, aby stát vyhlásil mobilizaci a armáda podnikla invazi na sporné území Náhorního Karabachu v současnosti ovládané etnickými Armény. Nálady mezi občany samozřejmě mají vliv na vládu, od které se očekává tvrdý nacionální postoj. Nabídka k zasednutí k vyjednávacímu stolu s druhou stranou by byla společností vnímána jako slabost a zrada.
Azerbaijan's recent attack on Tavush, Armenia is a violation of their ceasefire agreement, as well as a result of Azeri's refusal to allow international monitoring of their borders. The US must take a firm stance in condemning this threat to peace. https://t.co/fZBl7NWrcN
— Congressman TJ Cox (@RepTjCox) July 14, 2020
Může mít na arménsko-ázerbájdžánský konflikt vliv současné geopolitické dění? Napadá mě souvislost s boji na Blízkém východě a v severní Africe, kde proti sobě stojí Rusko a Turecko, podobně jako v tomto konfliktu…
Tento konflikt je primárně mezi Arménií, respektive Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem. Ázerbájdžán považuje Náhorní Karabach za součást svého teritoria, Arménie jej považuje za nezávislý stát, jehož je hlavním spojencem. Turecko je dlouhodobým spojencem Ázerbájdžánu a Rusko zde vystupuje v roli regionálního hegemona, který střídavě podporuje obě strany konfliktu podle toho, jak je to pro něj zrovna výhodné. V tomto případě se rozhodně nejedná o nějakou zástupnou válku mezi Tureckem a Ruskem, obě země zde vystupují jako spojenci jedné ze stran konfliktu a svoji pomoc často podmiňují podporou svých zájmů v jiných oblastech.
As Armenia & Azerbaijan fight in Tavush / Tovuz, regardless of your views on who is to blame more, keep in mind that one of the militaries involved in the skirmishes unnecessarily erased 28,000 defenseless medieval monuments in our own lifetime https://t.co/r9dKWkIZxp
— Simon Maghakyan (@SimonforCO) July 15, 2020
Proč se bojuje právě v oblasti Tavuš, která leží daleko od Náhorního Karabachu?
Arménie s Ázerbájdžánem mají poměrně dlouhou společnou hranici, která je na obou stranách přísně střežená. Oblast Tavuš v Arménii se nachází na severovýchodě této hranice, asi 300 km od Náhorního Karabachu. Po obou stranách hranice jsou vojenské základny a pozorovatelské stanice, které jsou nepřetržitě hlídány vojáky. Pohraniční potyčky se odehrávají po celé linii, jež se neustále proměňuje v závislosti na tom, která strana zrovna obsadí kus země. Jedná se však o jednotky maximálně desítky metrů čtverečních.
Jaký mají ke konfliktu postoj evropské země? Turecko má blízko k Ázerbájdžánu, Rusko k Arménii, jak je na tom Západ? Myslíte, že se více přiklání k jedné ze stran, nebo je čistě neutrální?
Západ tradičně vyzývá k zastavení bojů a mírovému vyřešení situace. EU a mezinárodní organizace se ke konfliktu snaží zastávat neutrální postoj, případně přijímají mediátorskou roli. Od roku 1992 funguje Minská skupina OBSE pro Náhorní Karabach, jejímiž členy jsou kromě Arménie a Ázerbájdžánu také USA, Francie a Rusko.
Propuknutí konfliktu přišlo jen pár dní poté, co ázerbájdžánský prezident Alijev prohlásil, že se Ázerbájdžán stáhne z Minské skupiny, pokud jednání nezačnou mít konkrétní výsledky. Nicméně podobná prohlášení slýcháme z obou stran poměrně často, momentálně vyjednávání o Náhorním Karabachu stojí na tom, že Arménie usiluje o to, aby k jednacímu stolu byli přizváni zástupci Náhorního Karabachu na úrovni rovný s rovným (tedy aby se oblasti přiznal nezávislý status), zatímco Ázerbájdžán trvá na tom, že Arménie Karabach okupuje, a proto se jedná o spor mezi oběma státy, kde účast „regionálních“ zástupců není třeba.
