Článek
Časopis Scientific American zároveň varoval před nebezpečným chováním současného prezidenta, který podle vědců důkazy a vědu odmítá. „Opakovaně napadá ochranu životního prostředí, zdravotní péči a výzkumníky, kteří svou prací pomáhají této zemi zvládat ty největší výzvy. Vyzýváme vás proto, abyste volili toho, kdo nabízí plány založené na faktech, která mají chránit vaše zdraví, ekonomiku a životní prostředí,“ stojí v nedávném prohlášení editorů populárně naučného měsíčníku Scientific American.
Kritika z vědeckých kruhů se přitom posledních pár týdnů před americkými prezidentskými volbami stupňuje. Vědci například varují před tím, jak lehkovážně současná vláda přistupuje k řešení koronavirové pandemie, ale zmiňují i témata, jako je zasahování do práce státních zdravotnických agentur nebo klientelismus. Znepokojuje je také fakt, že za poslední 4 roky přišly Spojené státy na poli vědy o svou pověst a pozici ve světě, jak poznamenal začátkem října britský vědecký časopis Nature. O dva týdny později také tento týdeník veřejně podpořil Trumpova vyzyvatele Bidena.
O krizi v americké vědě ví své i Zdeněk Hel, český imunolog, profesor lékařské fakulty University of Alabama. V americkém Birminghamu pracuje od roku 2003 a jeho oddělení se zabývá mimo jiné výzkumem viru HIV. V posledním půlroce se pozornost práce jeho týmu stočila výhradně na vir způsobující onemocnění covid-19 a jeho působení v lidském organismu. Zkoumá to, jakou mírou se podílí neutrofily, tedy buňky fungující jako záchranný obranný mechanismus našeho těla, na průběhu a vážnosti nemoci.
„Nemyslím si, že by Trump atakoval vědu či vědce záměrně. Některé vědecké obory jeho administrativa velmi aktivně podporuje: například výzkum v oblasti umělé inteligence a kvantových počítačů. Jsou pro něj strategicky významné, protože mu mohou zajistit výraznou vojenskou převahu,“ analyzuje český vědec.
Zároveň dodává, že nedokáže přijmout Trumpův přístup ke kolegům vědcům: „Pokud se Trumpovi konkrétní názor nějakého vědce hodí pro splnění politických cílů, plně ho podpoří a pozve do svého týmu v Bílém domě. Jakmile ale tentýž odborník vysloví jen o trochu jiný názor, je okamžitě odvolán a ostouzen.“
Zdeněk Hel míří hlavně na komunikaci okolo koronavirové pandemie. Podle něj by včasnější zákrok americké vlády a užší spolupráce s odborníky ve Spojených státech zachránily desetitisíce lidí. „Při své návštěvě CDC – amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí – Trump neustále opakoval, že mu všechny vědecké koncepty okamžitě docházejí, přitom ale později dokázal, že nerozumí vůbec ničemu.
Zanedlouho po návštěvě například navrhl, aby se proti koronaviru použila dříve vyrobená vakcína proti chřipce, které je dostatek. Z jeho pohledu byznysmena je vakcína jako vakcína a dobrá vakcína přece musí fungovat. Jindy zase doporučoval pití dezinfekčního roztoku chloru a podobně,“ vypočítává epidemiolog Hel přešlapy hlavy USA.
Jeho kritická slova zní podobně jako vyjádření mnoha dalších amerických vědců, kterým dal prostor už zmiňovaný časopis Nature. Trumpa obviňují nejen z nedostatečné reakce hned na začátku pandemie, ale znepokojeni jsou především z toho, že bude-li v listopadu znovu zvolen, ponese americká věda velké následky ještě mnoho let. „Prezident a jím dosazení lidé zbrzdili snahy o omezení produkce skleníkových plynů, zmírnili pravidla limitující znečistění ovzduší a znehodnotili roli americké vědy,“ stojí v textu nazvaném „Jak Trump zničil vědu a proč může náprava trvat i desetiletí“.
Text mimo jiné připomíná, že Trumpova administrativa oznámila odstoupení USA od Pařížské dohody o boji proti globálnímu oteplování. Toto rozhodnutí mimochodem vejde v platnost 4. listopadu, tedy den po prezidentských volbách, připomíná časopis Nature. Vědci se také podivují například nad tím, že Trumpem zavedené změny jsou natolik kontroverzní, že dokonce ropné společnosti ExxonMobil a BP protestovaly proti Trumpovu zrušení regulací emisí u nových automobilů a dobrovolně přijímají přísnější standardy.
Zdeněk Hel všechny tyto kroky pozoruje jako vědec s nervozitou. Jak říká, má problém vysvětlit svým dětem, které se narodily v Americe, proč jejich prezident nezná základní vědecké principy, které si už ony dávno osvojily ve škole: „Největší negativní dopad Trumpa na vědu je ale to, že on zpochybňuje samotný princip expertizy odborníků ve svém oboru. Odborník v jakékoliv vědecké disciplíně musí strávit mnoho tisíc hodin prací a studiem, aby do daného oboru pronikl. Trump přitom cílevědomě snižuje důvěru společnosti v odborníky. Těžko si představit nebezpečnější trend.“
Kromě toho, že Hel tráví většinu času v laboratoři, se stejnými obavami sleduje i vývoj pandemie ve své rodné zemi. Česko se podle něj dostalo do stavu nekontrolovaného exponenciálního nárůstu počtu infekcí: „Tým ministra Prymuly na mě v televizním vystoupení minulý týden působil dojmem vyčerpaných lidí, odborníků, kteří vidí prudký nárůst počtu infekcí a úmrtí, ke kterému v Česku téměř s jistotou dojde, a ze všech sil se snaží přesvědčit občany, aby jim uvěřili a podpořili navrhované opatření. Je velmi pravděpodobné, že stávající nemocniční kapacity nebudou dostačující. Snažně prosím všechny spoluobčany, aby vládě pomohli, jak jen je v jejich silách,“ dodává Zdeněk Hel z amerického Birminghamu.
