Článek
Podle Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof (Office for Disaster Risk Reductions) došlo za posledních 20 let k dvojnásobnému nárůstu událostí souvisejících s klimatem. Zatímco mezi lety 1980 a 1999 jich svět zažil okolo 3656, v letech 2000 až 2019 už 6681. Nejvýrazněji přibylo povodní.
Nejvýznamnější incidenty povodňového charakteru v posledních letech zažívá východní Afrika, jižní Asie a Čína. Rekordní počty bouří sužují Severní a Jižní Ameriku či jihovýchodní Asii. Evropa pak trpí vlnami veder, které se řadí mezi katastrofy pojící se s největším počtem úmrtí.
Podle Globálního indexu klimatických rizik 2021 přišlo v přímém důsledku extrémního počasí mezi lety 2000 a 2019 o život více než 475 000 lidí. Bouřky, deště, povodně a sesuvy půdy se na žebříčku hlavních příčin ztrát a škod na životech roku 2019 drží na prvním místě. Vědecké poznatky navíc naznačují, že se počet bouří bude zvyšovat s každým navýšením globální průměrné teploty o desetinu.
Dopady těchto katastrof nezažívají lidé po celém světě rovnoměrně. 41 procent všech katastrofických událostí zažívá Asie. Z celkového množství zasažených lidí Asiaté představují 64 procent. 42 procent celkových úmrtí způsobených přírodními katastrofami za rok 2020 mají na svědomí vlny veder, těsně následují povodně, které zavinily 41 procent celkových úmrtí.
Nejvýznamnější přírodní katastrofy podle počtu obětí od roku 1980 do roku 2019:
| Událost | Oblast | Rok | Počet obětí |
|---|---|---|---|
| Zemětřesení, tsunami | Thajsko | 2004 | 220 000 |
| Zemětřesení | Haiti | 2010 | 159 000 |
| Cyklón Nargis | Myanmar | 2008 | 140 000 |
| Tropický cyklón | Bangladéš | 1991 | 139 000 |
| Zemětřesení | Pákistán | 2005 | 88 000 |
| Zemětřesení | Čína | 2008 | 84 000 |
| Vlna veder | Střední Evropa | 2003 | 70 000 |
| Vlna veder | Rusko | 2010 | 56 000 |
Výčet přírodních katastrof roku 2019 vedou povodně, kdy jich svět zažil celkem 201, ničivé bouře poznamenaly 45,5 milionu lidí a způsobily i největší ekonomické ztráty v hodnotě 92,7 miliardy dolarů.
Náchylný severozápad
Stále více výzkumů, ale také výjevů z denního života dokazuje, že klimatické změny mají dopad také na povodí po celé Evropě. V některých oblastech přibývá srážek a stoupají hladiny řek. Jinde představuje nebezpečí tající sníh.
Tým evropských vědců za účelem posouzení měnících se povodňových rizik sledoval proměnu hladiny řek na více než 3700 stanicích během 50 let. Na některých místech v severozápadní Evropě toky každé desetiletí zmohutněly o téměř 18 procent.
„Povodní v severozápadní Evropě přibývá, protože globální oteplování zvyšuje vlhkost v atmosféře, bouře jsou silnější a mají tendence pohybovat se směrem na sever, což přináší do regionu více srážek. Bouře se také pohybují pomaleji, takže na povodí řek spadne více dešťové vody,“ uvedl Günther Blöschl, ředitel Centra pro systémy vodních zdrojů na vídeňské univerzitě a hlavní autor studie publikované v roce 2019 v časopise Nature.
Studie zjistila, že od Islandu po Alpy regionálních povodní přibylo o 11,4 procenta za deset let, přičemž v některých oblastech došlo k nárůstu až o 17,8 procenta. Podle vědců jsou tak jasné „vzorce povodňových rizik v celé Evropě, které odpovídají předpokládaným dopadům změny klimatu“, uvedl Günther Blöschl.
500 let povodňových aktivit
Jak se měnila četnost a intenzita povodní za posledních pět set let v Evropě, zkoumal mezinárodní tým vědců, jehož členy byli také odborníci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR a Českého hydrometeorologického ústavu. Z dokumentárních historických pramenů a systematických hydrologických pozorování analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět.
Poslední takové období se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Rozsáhlý historický přehled o povodních v Evropě zveřejnil časopis Nature.
Neuvěřitelné fotografie z Německa.
— Dr. Petr Brož (@Chmee2) July 16, 2021
Aneb co se stane, když v relativně rovné krajině vykopete velkou díru do země (protože povrchová těžba) a přijde obrovská povodeň... Voda zamíří do deprese a rozjede se neskutečná zpětná eroze ukusující okolní krajinu.
Něco pro @GeoMikesh. https://t.co/1VRkAPJaF3
Mezi na povodně nejbohatší období patřila léta 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a v letech 1990 až 2016 sužovaly povodně nejvíc západní a střední Evropu, uvádí výzkum Masarykovy univerzity, Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Českého hydrometeorologického ústavu. Ty se navíc vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik.
Zkoumání historie povodní pomáhá odborníkům zjistit, do jaké míry se v nich promítají kolísání a změny klimatu. „Studie ukázala, že léta 1990 až 2016 patřila v Evropě mezi povodňově nejbohatší v kontextu posledních 500 let. Od předcházejících období zvýšené povodňové aktivity se ale lišila rozsahem, sezonalitou a teplotami vzduchu. Přes 50 procent povodní na přelomu tohoto tisíciletí se vyskytovalo v létě a bylo to výrazně častěji než v předchozích obdobích vyšší povodňové aktivity,“ uvedl jeden z autorů studie Rudolf Brázdil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
