Přes 200 stran odstřeluje Babiše. Jak zasáhne audit premiéra a Agrofert

První detaily z utajovaného auditu Evropské komise, který se zaměřil na dotace pro holding Agrofert a postavení českého premiéra, jsou na světě. Andrej Babiš podle konečné zprávy je ve střetu zájmů. Kvůli tomu bude muset Česko vrátit do evropského rozpočtu plnou sumu těch dotací, které holding načerpal po únoru roku 2017.

Totéž říkala i předběžná verze auditu, která do Česka dorazila koncem května. Závěrečná zpráva auditorů po zapracování připomínek českých úřadů přitom řádně nabobtnala. Zatímco první verze měla 71 stran, ta, která dorazila před pár dny, jich čítá asi 250.

Ministerstvo pro místní rozvoj trvá na tom, že zpráva musí zůstat tajná a že ji bude nadále v Bruselu rozporovat. Pirátská strana aktuálně pracuje naopak na tom, jak zprávu zpřístupnit. Jednat o tom v centrále Evropské unie chce primátor Prahy Zdeněk Hřib. Jeho úřad je mimochodem jedním z adresátů konečného znění zprávy, tudíž k ní má přístup.

Seznam Zprávy přinášejí přehledně fakta a dopady, které finální audit přináší Česku a premiéru Babišovi.

Jednoznačně určuje, že český premiér je ve střetu zájmů. „Andrej Babiš je osobou, která profituje z hospodaření Agrofertu. Opatření, kdy vložil holding do svěřenského fondu, jsou nedostačující. Ovládal jej skrze své rodinné příslušníky a manažery,“ potvrdil serveru Neovlivní.cz hlavní závěry zdroj obeznámený s auditem.

Tím pádem bude Unie požadovat stoprocentní korekce za dotace vyplacené po únoru 2017. Tehdy totiž vstoupil v platnost zpřísněný zákon o střetu zájmů a Babiš převedl Agrofert do správy dvou svěřenských fondů. Původní zpráva vyčíslila vratku na 283,7 milionu korun. Server iRozhlas s odvoláním na konečný dokument píše, že částka je zmíněna i v konečném dokumentu. A to přesto, že v období mezi květnem a prosincem 2017 nebyl Andrej Babiš v žádné exekutivní funkci. Na nátlak tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky totiž opustil křeslo ministra financí a nahradil jej Ivan Pilný.

V závěrečném dokumentu se ale objevují i další čísla.

V původní verzi auditu se mluvilo o 451 milionech korun. Šlo o součet částek 283 milionů za střet zájmů a zhruba 302 milionů za chyby v přidělování dotací na projekty, jako je již proslavená toustová linka Penamu. Od něj se pak odečetly ty dotace, které byly v obou kolonkách, takže částka za chyby nakonec byla „jen“ 169 milionů.

Podle informací Seznam Zpráv je konečná částka nižší. Konkrétní číslo ovšem není možné bez přístupu k celé auditní zprávě určit. Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že Brusel celou řadu připomínek uznal. Stejně hovoří zdroje blízké premiérovi. Jisté je, že v konečné zprávě se znovu operuje s 283 miliony kvůli střetu zájmů. Ale například server Info.cz přinesl zprávu, že konečná suma je 235 milionů i po započítání chybných projektů. V papírech se objevují i další čísla. Například 285 milionů či 135 milionů. Tedy zopakujme, bez kompletního dokumentu není jasné, kolik doopravdy auditoři žádají. Navíc právě sumy, které se mají vracet do rozpočtu Unie, jsou skutečně ještě předmětem jednání.

Finální zprávu auditoři předají totiž svým kolegům v Evropské komisi, kteří budou jednat s českými úřady o konečné částce. O vyznění auditu ale již Česko diskutovat šanci nemá.

Projděte si exkluzivní překlad předběžné auditorské zprávy o střetu zájmů Andreje Babiše:

Ne nutně. Pokud přistoupí k tomu, že uzná pochybení, bude moci převést ještě „vrácené“ peníze zpět do fondů a načerpat je na jiné projekty. Není ale času nazbyt. Rozpočtové období končí rokem 2020 a nejpozději za dva další roky je třeba peníze dočerpat.

Pokud se ovšem Česko rozhodne jít cestou pře u Soudního dvora Evropské unie, nebude mít čas peníze převést a přijde o ně definitivně. Nebude je muset ovšem doopravdy hledat ve státní kase. Evropské fondy fungují tak, že nejdříve peníze žadatelům pošle členský stát a ten si je nechá z Evropy proplatit. Ještě ne všechny peníze pro Agrofert Brusel proplatil. Podle informací Respektu zatím do Česka dorazilo jen 106 milionů. A o ty by byla snížena příští platba z centra Unie do Česka.

Jestli peníze budou chybět v českém rozpočtu, pak záleží na tom, zda se je úřadům podaří vymoci z Agrofertu.

Trojím způsobem. Za prvé by se měly české úřady pokusit vymoci proplacené peníze zpět. Agrofert již ale avizoval, že se jich snadno nevzdá. A chystá právní obranu. Taková přetahovaná může trvat roky.

Za druhé české úřady již nebudou moci předstírat, že firma a premiér k sobě nepatří, a tudíž podle pravidel o střetu zájmů jí nebudou smět přiznat příští dotace. Přitom peníze z fondů jsou pro holding důležité. Jen v loňském roce dostal 1,8 miliardy korun, což bylo více, než činil čistý zisk, který byl necelé 1,7 miliardy.

Zároveň by podle pravidel, která se vážou ke střetu zájmů, měly být firmy z holdingu omezeny v přístupu k veřejným zakázkám. Což by byl ještě citelnější zásah do hospodaření. Ročně totiž může jít až o minus čtyři miliardy v hospodaření konglomerátu agrochemických firem.

Propadne se proto Agrofert do hlubokých ztrát?

Jednoduchá matematika v tomto případě nefunguje. Části činností by se holding nevěnoval, pokud by na ně nečerpal dotace. Totéž platí o byznyse, jenž stojí z velké části na veřejných zakázkách, jako v případě společnosti Uniles, která má řadu zakázek od státních Lesů České republiky. Znamenalo by to ale redukci portfolia obřího koncernu, jenž má roční tržby okolo 157 miliard korun. A zeštíhlování znamená další náklady, které v posledních letech v holdingu rostly, a proto se z několikamiliardových zisků dostal na roveň nepříliš významných 1,7 miliardy.

Mnohem horší důsledky by ovšem měl výpadek v dotacích pro úvěrování podniku. Banky by měly část půjček, které má holding navázané na byznys spoléhající i na veřejné peníze, začít vést jako rizikové. A žádat jejich zesplatnění nebo vyšší úroky. Přitom v loňském roce prudce stouplo zadlužení Agrofertu, a to z 35 na 43 miliard korun. Holding přitom začal více sázet na asijské finanční ústavy, včetně čínských.

Bude muset nějakým způsobem vyhovět požadavkům Evropské komise na nápravu existujícího střetu zájmů. Jak toho Česko, potažmo Andrej Babiš docílí, chce Brusel vědět do dvou měsíců.

Možností je hned několik. Může Agrofert skutečně prodat nebo dát do svěřenských fondů, na jejichž chod nebude na rozdíl od současného stavu mít žádný vliv. Takový scénář se ovšem Babišovi, který si chce své životní dílo udržet, rozhodně nebude zamlouvat.

Odstoupit z politických funkcí. Tedy minimálně vzdát se premiérské funkce, svěřit ji například vicepremiérce Aleně Schillerové a vše řídit z funkce šéfa strany. Ani to ale není scénář, který by premiér preferoval.

Třetí varianta je, že Agrofert přestane čerpat dotace a ucházet se o veřejné zakázky. Jaké to má důsledky, jsme popsali v předešlé pasáži.

Pokud nenaplní požadavky Evropské komise ve stanovených lhůtách, může mu bruselský aparát zastavit veškeré dotace anebo jejich část do doby, než se podřídí.

Zároveň je možné i vyřadit českého premiéra z projednávání rozpočtu na příští programové období, které začíná rokem 2021.