Přepsáno: Takový tlak z vedení jsem nezažil, říká exnáměstek, který stopnul dotaci pro firmu z Agrofertu

Vy jste pozastavil dotace pro podnik Ethanol Energy z Kutnohorska. Tato firma z koncernu Agrofert, měla problémy se zápachem šířícím se z její výroby a dělala kvůli tomu změny. Vyšly celkem na 21 milionů korun. Zhruba 10 milionů z této částky měl doplatit státní fond.

Kvůli vašemu rozhodnutí si firma na poslední část dotace ve výši asi 1 milionu korun bude muset počkat. Vy jste pak z fondu odešel, protože váš zaměstnavatel chtěl rozjet kárné řízení kvůli tomu, že jste médiím poskytl informace o zastavení této dotace. V souvislosti s tím jste také řekl, že vám nebyly vytvořeny dostatečné podmínky pro poctivou a kvalitní práci.

Jak je možné, že náměstek ve státní instituci nemá kvalitní podmínky pro práci, v takto vysoké funkci?

Je to možné z toho důvodu, že v České republice v tuto chvíli v osobách, které reprezentují a řídí tento stát, není záruka toho, že řízení státu probíhá transparentně a rovně. Velký případ dnešních dnů nebo měsíců je premiér Andrej Babiš. Plus samozřejmě prezident Miloš Zeman, což jsou osoby, které dělají všechno pro to, aby nejen veřejná správa, ale i společnost nebyla řízená transparentně a rovným způsobem.

Jak jste to konkrétně pocítil vy?

Jak jsem to konkrétně pocítil já? Tak, přesně řečeno, já jsem nepozastavil financování, jenom jsem odmítl podepsat závěrečné vyúčtování.

Čímž se ale ta dotace pozastavila.

S tím se samozřejmě ta dotace pozastavila. A měl jsem jediný požadavek, abychom prověřili, zda ta podpora, která by se měla doplatit, je poskytovaná v souladu s platnou legislativou. Takže jsem požádal o stanovisko našich právníků, požádal jsem pana ředitele (Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana) o stanovisko a během těch několika týdnů nebo měsíců jsem de facto žádné stanovisko nejenom, že neobdržel, ale byly podniknuty kroky, které bránily tomu, aby byl ten případ řádně řešen a prošetřen.

Jaké kroky, proč jste nemohl dokončit to řízení?

Když vypukla kauza prvotních auditů, střetu zájmů (premiéra Andreje Babiše), Evropské unie, tak jsem se i já zajímal, zda Agrofert u nás nemá v národních programech žádost. Totéž udělal pan ředitel. Bohužel tím způsobem, že obešel mne, jako šéfa sekce a zadal tento úkol mému podřízenému, řediteli odboru.

Když se po nějakou dobu nic nedělo, tak jsem se zeptal na poradě vedení, zda máme řešit i tento problém v národních programech, odpověď byla taková nijaká, s tím, že ať se poradím s právníky. Když jsem šel za právníky, tak v rámci konzultací jsem nedostal žádné stanovisko, ačkoliv můj argument byl: Dobře, máme tady nějakou platnou legislativu, související se střetem zájmů, je řešena v tuto chvíli v těch evropských dotacích, dejte mi stanovisko Státního fondu životního prostředí nebo Ministerstva životního prostředí ve vztahu k této legislativě.

Celý pořad Výzva s Leo Steinerem:

Jelikož tento zákon nehovoří o evropských a národních dotacích, takže jsem nejen, že nedostal postoj, názor, ve vztahu k těm evropským prostředkům, ale ani ve vztahu k těm národním. Takže jsem to řešil i takzvaným interním sdělením, to znamená písemně, což mělo za následek, že dva měsíce to právníci snad řešili, neřešili, ale žádné stanovisko jsem do té doby de facto neobdržel.

Pokud jsem informoval média o tom, že takto je postupováno v tomto případě a že i národní dotace jsou předmětem zákona o střetu, tak bylo, dílem musím říct, že po právu, (proti mě) zahájeno kárné řízení.

To jste tedy udělal vědomě?

Udělal jsem to vědomě, protože v tu chvíli jsem nevěděl, jak mám zastavit ten schvalovací proces. Jak upozornit na tu nastalou situaci, jak vyprovokovat všechny odpovědné k tomu, aby vystrčili z hlavu z písku a začali ten případ řešit, protože zadání bylo jediné: neřešit to, nevšímat si toho.

To zadání někdo přímo řekl?

Přímo řečeno to nebylo. Pravda je, že například všem zaměstnancům Státního fondu životního prostředí, poté, co obdržela Česká republika prvotní návrh toho auditu (Evropské komise o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše) a jednotliví ministři vystupovali na plénu Poslanecké sněmovny, tak jsme všichni zaměstnanci obdrželi email, kde jsme si měli přečíst projev našeho ministra Richarda Brabce s tím, že nám bylo nepřímo sděleno, že to je stanovisko, které máme zastávat.

Jak vám to bylo nepřímo sděleno?

Bylo to sděleno emailem, večer, panem ředitelem, s tím, že aby pan ředitel psal všem zaměstnancům, to se stane jednou za x let.

V tom emailu bylo vyloženě řečeno: Nezabývejte se tím?

Ne, nebylo. Tam bylo pouze: Děkuji za přečtení. A odkaz na ten projev. Nic víc, nic míň.

A z toho jste si vyhodnotil, že to je tlak?

Rozhodně! Ve státní nebo veřejné správě se pohybuji 10 let a projevy ministrů mi žádný můj nadřízený neposílal, něco podobného jsem nezažil. Snad rodiče vyprávěli, že něco podobného bylo před rokem ́89.

Nemohlo to být třeba jenom informování o tom, jaké stanovisko dal šéf resortu v Poslanecké sněmovně, protože to bylo veřejné? To stanovisko visí i na webu Státního fondu životního prostředí. Nebyla to jen informace, která nebyla míněna jako nátlak? Ptal jste se na to třeba ještě?

Během mé práce i práce kolegů se samozřejmě řeší spousty opravdu vážných problémů, ale nikdy to nebylo tak, že bychom si museli číst projevy politiků ve Sněmovně.

Nebudu se v tuto chvíli zabývat tím vlastním projevem, ale byl hodně politický, méně faktický a rozhodně ta reakce nebyla adekvátní. To znamená, byl na stole předběžný audit a tvrdit něco ještě před zahájením a vypořádáním připomínek, že má být takový výsledek, to bylo nepatřičné. Jak z úst pana ministra Brabce, tak třeba i pana premiéra. Takto se nepostupuje.

Nicméně, byl jste to vy sám, kdo si to vyhodnotil jako takovou kontrolku: Na tohle se nesahá. Nebo si to takto vyhodnotili i další zaměstnanci?

Kdybych byl sám, tak by to bylo v pořádku. Možná se mýlím, proč ne? Lidé jsou chybující a omylní. Ale oslovilo mě několik zaměstnanců, i z fondu, že po obdržení tohoto mailu, který mimochodem přišel v den demonstrace proti Marii Benešové a Andreji Babišovi, s tím, že mají obavy, co se to děje, že toto rovněž nezažili. A byli de facto vystaveni určitému nátlaku strachu. Takže nebylo to pouze o mně.

Kolik takových zaměstnanců se na vás obrátilo?

Bylo to několik zaměstnanců, řádově do deseti.

A šli jste za šéfem fondu říci mu, že máte takovéto obavy?

Za šéfem jsme nešli. Když jsem obdržel ten email ve večerních hodinách, tak jsem myslel, že je adresován jen mně. Protože já kriticky vystupuju už nějakou dobu, vždycky, když si myslím, že není konáno, jak by mělo. Až později, z reakcí dalších zaměstnanců, jsem si uvědomil, že ten email byl rozeslán všem zaměstnancům, což, znova, jsem ještě nikdy nezažil.

A proč jste nešli právě za pan Valdmanem a neřekli jste mu: Přišel nám takovýto email, bereme to jako nátlak, vysvětlete nám to, už nám to neposílejte…

Nabízel jsem možnost nějakého vyříkání. Setkání zprostředkovával můj kolega, šéf sekce operačního programu. Měli jsme dohodnutý i konkrétní termín, ale pan ředitel ho zrušil. Prostě neměl potřebu si něco vyříkávat a naopak uvítal tu nabídku, že se prostě rozejdeme.

Vy jste byli s panem Valdmanem přátelé, kdy se váš vztah zlomil?

Nejen s panem Valdmanem, ale celé vedení mělo takový více než klasický pracovní vztah. Hodně jsme si důvěřovali. Přesně nevím, kdy se to zlomilo. Zaznamenal jsem, že od roku 2017, kdy po volbách vznikala nejprve neúspěšně a pak úspěšně vláda (Andreje Babiše), tak pan ředitel, který je jeden z nejlepších ředitelů na fondu za těch 27 let, přestával být dobrým ředitelem a stával se dobrým poradcem nebo pravou rukou ministra Brabce, leckdy i na úkor Státního fondu životního prostředí.

A toto tvrzení zakládáte na základě čeho?

Na spoustě jednotlivých kroků, které se odehrávaly v různých projektech, programech a tak dále. Výsledkem mělo být jediné, aby mediální obraz ministra Brabce, kterého si dílem i vážím, i když některým krokům jeho nerozumím, byl navenek prezentován jako ten nejlepší.

A máte nějaký konkrétní důkaz nebo příklad?

Spousty příkladů. Ale ty bych si nechal pro sebe, i z těch důvodů, že jsme měli vztah víc než jen pracovní. Nebylo to v rovině trestněprávní nebo podobně, ale těch kroků bylo velmi mnoho. Snažil jsem se na ně několikrát upozornit, odezva byla nulová. V podstatě poslední rok, dva, ta komunikace byla také téměř nulová.

Vy jste ale o svých pochybnostech, dost dlouho mlčel. Až teď jste mlčení prolomil a mluvíte s médii. Proč jste nezakročil už dříve, pokud jste měl takovéto vážné pochybnosti?

Existuje předpis na Státním fondu životního prostředí, který zakazuje o dění informovat bez souhlasu pana ředitele.

A který jste nakonec vědomě porušil.

Ano, vědomě přerušil. Už jsem podobně vystoupil i v jiném případu, v ROPu Severozápad před 7 lety. Byl jsem si vědom toho porušení a těch následků z toho vyplývajících.

Použiji stejný termín jako před těmi 7 lety, ze zoufalství. Protože za ty tři měsíce jsem nejen já, ale i mí kolegové, kteří se účastnili jednání na Státním fondu životního prostředí ve věci třeba tohoto projektu a řešení tohoto případu (dotace pro lihovarnickou firmu Ethanol Energy patřící do holdingu Agrofert), tak jsme byli prostě zoufalí. Nikdo s námi nekomunikoval, byli jsme vyčleněni, některé zásadní věci nás jakoby míjely. A to není zrovna prostředí, které by bylo ideální pro práci.

Vy jste skončil na fondu ke konci srpna. Jste s někým z kolegů ještě v kontaktu? Spojil se s vámi někdo?

Skončil jsem k 31. srpnu, v sobotu a v úterý jsme s rodinou odjeli na rekreaci, takže s nikým jsem nekomunikoval, nejsem s nikým v tuto chvíli v kontaktu.

Když se podíváme konkrétně na ten příklad, tam tedy stát měl doplatit zhruba 10 milionů korun. Prověřovalo se i těch 9, které už firmě přišlo, protože už předtím se třeba řešil střet zájmů Andreje Babiše, byl schválen lex Babiš. Nebo se prověřoval jen ten poslední milion?

Zaprvé, měl jsem doplatit 1 milion korun, ne státních, ale z prostředků fondu, není to ze státního rozpočtu. Moje dotazy směřovaly přesně k tomu, na co se ptáte. Myslím tím dotazy na ředitele nebo na naše právníky.

Sepsal jsem interní sdělení, kde jsou tři dotazy. To znamená, jak máme postupovat v obdobných případech u jiných projektů, jiných žadatelů. Znova, tady nejde o Babiše, to je mylná informace, i když v tuto chvíli toto je na stole a jedna zásadní otázka byla, zda nejenom ten doplatek 1 milion, ale vůbec ta celá podpora byla poskytnuta v souladu.

Už jsem zmiňoval do médií, že na začátku roku 2018, kdy se uzavírala smlouva o poskytnutí podpory s touto společností (Ethanol Energy), tak jsme se ptali pana ředitele: Máme to řešit, je tady nová legislativa? Odpověď byla neřešte to, týká se to pouze evropských peněz. Později jsme si sami nastudovali tu legislativu. A tam se opravdu nehovoří o evropských, nárokových, nenárokových. Naopak se tam hovoří ještě o veřejných zakázkách, investičních pobídkách a nikdo to tady neřeší.

Ještě zpátky k té otázce. Těch 9 milionů, které už se vyplatily, ty se neprověřovaly? Prověřoval se akorát ten milion?

Prověřuje se komplet, to znamená, že tam v tuto chvíli není varianta pouze doplatek té dotace. Buď se vrátí celá, to znamená, je to v rozporu se zákonem, anebo je všechno v pořádku a doplatí se ten milion. Takovéhle dvě varianty jsou v tuto chvíli na stole. A já samozřejmě chtěl prověřovat celý ten případ, celou tu podporu.

A proč jste měl právě pochybnosti ohledně této firmy, která spadá do holdingu Agrofert?

Pochybnosti máme každý den u mnoha projektů.

To znamená že, je to běžná praxe, není to jen výběr firmy Agrofert?

Přesně tak. Je to běžná praxe, pozastavování dotací a prověřování. Měl jsem třeba na starost program Nová Zelená úsporám. Zhruba 10 tisíc žádostí za rok. Asi 500 žádostí jsme během roku prověřovali. Buď na nějakém vzorku, že nám prostě vypadly, nebo se na základě nějakého podnětu jelo na kontrolu. Na místě se prostudovaly podklady, dokumentace a pokud bylo něco v nepořádku, následovaly nějaké kroky, ale rozhodně se udělalo to, že se zastavilo financování do závěru, zda je všechno v pořádku nebo není.

To pozastavení většinou bylo v řádech týdnů. Pokud se ovšem našel nějaký problém, tak se bavíme i o měsících. Takže to je standardní postup ve všech programech, nejen na Státním fondu životního prostředí. Stejně jsem chtěl postupovat i v tomto případě. Prověřit, jestli je všechno v pořádku.

A co konkrétně vám nebylo umožněno?

Co mi nebylo umožněno? Nulová spolupráce s kolegy. I to, že vedení se distancovalo od toho zájmu cokoliv v této věci prověřovat. Už jsem říkal, že si pan ředitel zjistil, že tam je ten projekt, neinformoval mě, obešel mě.

Když jsem se zeptal na poradě vedení, zda máme i v této věci, nejen v těch evropských dotacích, řešit tuto problematiku, tak vlastně nebyl schopen říct, jestli ano, nebo ne. Odkázal mě na právníky a ti se vyhýbali jakémukoli stanovisku, odpovědnosti. Naopak, kolegyně Zavadilová (ředitelka organizačně-právní sekce Martina Zavadilová) říkala: Je to tvoje odpovědnost. A já říkám: Ale potřebuju nějaké podklady, nejsem právník.

Přečtu vám reakci Státního fondu životního prostředí, kterou zveřejnil server iRozhlas: „Tvrzení, že ředitel Státního fondu životního prostředí, ostatní jeho kolegové a právníci nepomohli, že to odmítli řešit, stejně jako tvrzení, že se projekt neprověřuje, protože jde o společnost z holdingu Agrofert, jsou nepravdivá.

Leo Steiner na poradě vedení dne 7. června 2019 vznesl dotaz, jak postupovat v případě projektu společnosti Ethanol Energy, zda proplatit zbytek dotace či nikoliv, tedy bylo dohodnuto, že záležitost se projedná s právním odborem, na který se dne 26. 6. obrátil emailem s žádostí o schůzku. Ta proběhla, i za jeho účasti. A to dne 2. 7. a problematika střetu zájmů tu s ním byla podrobně řešena. Nadto ještě požádal dne 4. 7. o právní rozbor, na kterém se okamžitě začalo pracovat a byl by mu doručen, kdyby se nerozhodl ukončit služební poměr.“ Odešel jste, tedy, předčasně, než vám ten právní rozbor mohl dojít?

Ano… Uvedu takovou trochu úsměvnou příhodu. Po odeslání toho vnitřního sdělení na začátku července byla v polovině července porada vedení, která byla vlastně těsně po článku, který zveřejnily Hospodářské noviny, kde jsem informoval, co se v tu chvíli děje na Státním fondu životního prostředí a kolegyně Zavadilová zareagovala: stačilo zaklepat a to stanovisko by bylo. Pravda, že jsem nezaklepal vedle v kanceláři paní kolegyně, aby mi poskytla toto právní stanovisko.

Takže jste málo klepal na fondu…

Asi jsem málo klepal. Žil jsem v domnění, že jsme na jedné lodi a že víme, o co jde. Znova, to stanovisko muselo být stejné pro Operační program Životní prostředí. Protože auditoři byli na Státním fondu životního prostředí a prověřovali Operační program Životní prostředí, tak ať mi ho poskytnou, ale nikdy jsem nedostal nejen ani řádku, ale ani slovo v této věci.

A neměl jste tedy víc tlačit, víc klepat? Nevidíte to zpětně jako chybu?

Mohl jsem být samozřejmě aktivnější. Ale v situaci, kdy jste opakovaně na poradě vedení, například paní Zavadilovou, nazvaný jako nekolegiální, to znamená, že nemám stejný postoj jako pan Brabec, ministerstvo a Státní fond životního prostředí…

Bylo řečeno, že se snažím o aktivitu, která je v rozporu s tím, jaké je oficiální stanovisko. Takže jsem nabourával stanovisko jak ministerstva, tak Státního fondu životního prostředí. Řekl jsem, že byla ohrožena i transparentnost.

Změnilo se rozhodování na fondu, když přišel předběžný audit Evropské komise, kde se píše o tom, že by Andrej Babiš mohl být ve střetu zájmů?

Stanovisko státního fondu nebo ministerstva bylo, že je všechno v pořádku. Že se financování, vyjma zemědělského intervenčního fondu, zastavovat nebude, s odůvodněním, že v tuto chvíli nejsou žádné žádosti o platbu, to znamená proplacení dotace.

Ke mě se ale dostaly jiné informace, že například v září má na Státní fond životního prostředí přijít žádost o proplacení. Pan Valdman, když se ho takto ptali v Poslanecké sněmovně, říkal, že žádná žádost v letošním roce nebude, takže jsou tam protichůdné informace.

Informaci, že má žádost přijít, jste měl od koho? A o jakou žádost šlo?

To v tuhle chvíli fakt nemůžu říct. Ohrozil bych ty lidi a to bych nerad.

Ale jsou to informace, kterým důvěřujete?

Ano, rozhodně jim důvěřuji. Důvěřuji i svým podřízeným, kteří budou muset rozhodnout. Tam běží lhůta šesti měsíců, takže na konci října bude muset padnout (v případu firmy Ethanol Energy) nějaké rozhodnutí. A v září se budou muset kolegové z Operačního programu Životní prostředí věnovat tomu, zda proplatit tu žádost o platbu, která by měla přijít nebo nepřijít.

Říkáte, jsou to informace důvěrné, ale věřím jim, nechci ty lidi ohrozit. Čeho by se měli obávat?

Trošku jsem to naznačil v mém případě, že budete vytěsněn, budou vás obcházet důležité informace a rozhodnutí. A jiné věci, se pak obrátí proti vám.

Vy jste v médiích kritizoval Andreje Babiše. Proč jste pracoval ve státní správě, která pracuje pro vládu Andreje Babiše. Není to schizofrenní role?

Vůbec ne. Já jsem nepracoval pro Andreje Babiše.

Dobře, ale je to stát, který v tuto chvíli řídí Andrej Babiš.

Já jsem složil služební slib. Ať je v demokratických volbách zvolený kdokoli, není to pro mě podstatné.

Jestli tomu rozumím, vlády se mění. Nicméně je to vláda, která v tuto chvíli má vliv na chod země.

Určitě.

Úkoluje některé tyto úřady.

Ano.

Tak, vy proti té vládě brojíte, ale zároveň jste v jejích službách, ať už je tam kdokoliv.

Byl jsem ve službách státu. Já nebrojím proti Andreji Babišovi, Marii Benešové nebo Janě Vaňhové, třeba v tom ROPu nebo kdekoliv jinde. Jen chci transparentní a rovný přístup. Pohyboval jsem se 20 let v oblasti dotací a pokud tak není konáno, neváhám svůj názor sdělit. V případě ROPu i nějaké trestní oznámení podat, vystoupit třeba do médií.

Nechci nic jiného, než aby bylo v oblasti rozdělování veřejných prostředků formou dotací postupováno tak, jak se má. V případě tohoto konkrétního projektu bylo toto ohroženo významným dílem.

Na základě toho jednoho konkrétního projektu, řekl byste, že Agrofert celkově nemá rovné postavení?

No, to rozhodně nemá rovné postavení. Já uvedu třeba konkrétní příklad. Když jsem i teď s kolegy, s kterými jsem doteďka kamarád, tak říkám: Proč nezastavíme to proplácení, vždyť je to běžné, běžně se to dělá. A oni říkají: Ale to je Agrofert, velká firma, má velké právníky a tak dále. A já říkám: Ale v Nové Zelené úsporám to běží a nic se neděje. Jak pak máme mít rovné podmínky? A na to neví odpověď.

Když mi tohle vykládá člověk, který je spravedlivý, který neukradne korunu, tak říkám, tady se něco ve společnosti láme, děje se něco hodně nedobrého. To přece nemůžeme nechat být, musíme se ozvat.

Podle vás nepomohlo, že Andrej Babiš ty firmy předvedl do svěřenského fondu, nestačí to? Nařizuje mu to zákon, takže ho dodržel?

Jestli dodržel ten zákon, v tuto chvíli nevíme.

On to tvrdí.

I v diskuzích s právníky na fondu bylo doporučené: pojďme třeba do toho případu, zrovna u tohoto projektu, že budeme chtít tu celou dotaci, protože jsme přesvědčeni, že je to v rozporu se zákonem. Odehraje se několikaletá soudní bitva, s nějakým výsledkem.

I kdyby ji Státní fond životního prostředí prohrál, to znamená musel vyplatit, bude to stát nějaké desítky tisíc za právníky a soudní výlohy. Ale konečně bude soudní precedens. Teď tady není. Soudní výklad tady schází a já bych byl rád, kdyby už nějaký byl. Pravda, je to běh na dlouhou trať. I ty reakce Andreje Babiše a ministrů, které byly na základě předběžného auditu, jasně vypovídají, že střet tady je.

Už jste dostal nějakou nabídku na další práci?

Obcházím výběrová řízení. Vždycky zmíním, že pokud za mnou chtějí vidět nějakou práci, není to problém. Můžu dát i nějakou referenci. Ale nikdy nepřistoupím na to, aby se dělalo něco jinak, než říkají nejen zákon, ale i morálka a jiné hodnoty, Desatero. Na tohle nepřistoupím.

Mířím právě na to, že už jste upozorňoval na rozdělování dotací v ROP Severozápad, teď tedy odcházíte z fondu životního prostředí. Láká vás stále státní správa, nebo už spíše půjdete do soukromého sektoru?

V tuto chvíli nejsem pevně rozhodnutý. Během 9 let jsem musel změnit vícero zaměstnání, protože člověk už je tímto toxický. Má to výhody i spoustu nevýhod. Rodina to přijala, jiný asi nebudu.

Řeknu to, co před 7 lety v případu ROP Severozápad. Když paní Vaňhová prostřednictvím Marie Benešové na mě dávaly trestní oznámení za šíření pomluvy a poplašné zprávy, řekl jsem, že bych se chtěl strašně mýlit. Podobně i v případě toho, co se odehrálo na státním fondu. Třeba se mýlím a budu se hrozně rád omlouvat, že mám nějaký stihomam. Ale takto to vnímám a v tomto neustoupím.