Článek
Suchý únor je již dávno za námi a dnes se potýkáme se suchým dubnem. Alarmující situace v oblasti dešťových srážek je v současnosti zastíněna koronavirovou krizí, ale prohlubující se problém začíná ohrožovat i tepny lodní dopravy.
Přestože začátek letošního února nepředstavoval pro říční dopravu ideální podmínky, jásalo se. Úroveň vody se v Labi vyšplhala přes dva metry a přepravní lodě mohly znovu začít plout směrem do Německa. Zboží čekalo i dlouhé měsíce.
Předpovědi však nepřinášely dobré zprávy. „V povodí Labe se očekává, že vodní toky se již během jara dostanou do stavu sucha, menší toky zcela vyschnou. Zásobování z přehrad pro pitnou vodu nebude ohroženo, může však dojít k omezování odběrů pro průmysl a zemědělství. Obchodní plavba v úseku Ústí nad Labem-Hřensko bude prakticky zastavena,“ píše se v prohlášení Ministerstva zemědělství z první půlky února.
Naplněné předpovědi
A nepříznivá předpověď se vyplnila. „Ve srovnání s dlouhodobými průměrnými průtoky pro měsíc duben, které se vyhodnocují za hydrologické období 1981-2010, se většina průtoků ve vodních tocích pohybuje mezi 20 až 40 procenty dlouhodobého normálu,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí podniku Povodí Labe Hana Bendová.
Situaci ještě zhoršila letošní teplá zima, při které se nestačily vytvořit dostatečné zásoby vody ve sněhu. Za normálních okolností mohou situaci zachránit, nebo minimálně zmírnit. V současnosti je ale sněhová pokrývka pouze na nejvyšších partiích Krkonoš, sdělila mluvčí Povodí Labe.
Silně ohroženou se tak stává lodní doprava na Labi. Prozatím se nemusí nijak omezovat na úseku Chvaletice-Střekov, ale od Střekova dále k německým hranicím je vodní hladina již za kritickou úrovní. „K dnešnímu dni (28. 4., pozn. red.) je stav 147 centimetrů. Stav 150 centimetrů je přitom považován za hranici ekonomické únosnosti vodní dopravy,“ sděluje Bendová.
Ani hranice 150 centimetrů ale není žádná výhra. Při výšce vody do 274 centimetrů se plavidla nemohou plně naložit a musí omezit ponor. Až od 275 centimetrů lze hovořit o plné splavnosti.
I když nyní očekávané srážky nejspíše pomohou, nebude to moc a na dlouho. Jako v minulých letech se i letos lodní doprava na Labi nejspíše zcela zastaví. „Aby se situace zlepšila, musí se na území České republiky, která je kvůli své geografické poloze zcela závislá na srážkách, vybudovat více zařízení na zadržení vody v krajině,“ radí Bendová.
S nadsázkou tedy můžeme říct, že až do vybudování dostatečné infrastruktury přichází čas modliteb a dešťových tanců.
Špatné zprávy z Německa
Podmínky se ale nezlepší ani při přejezdu hranic do Německa. „Labe je v Německu přírodní řekou bez plavebních zařízení typu zdymadel, první odbočka na plavební kanál je až nedaleko Magdeburgu. Lodě tedy potřebují překonat nejen 40 kilometrů od zdymadla Střekov po státní hranici na našem území, ale dalších přibližně 300 kilometrů na německém území,“ vysvětluje Bendová z Povodí Labe.
Sousední Německo rovněž s nadějí vyhlíželo jarní přeháňky. Ty bohužel nepřišly a vysychat začala nejdůležitější řeka země, Rýn.
Největší evropská ekonomika eviduje podle dat německých meteorologů pouze pět procent běžných dubnových srážek. Duben obvykle patří mezi nejdeštivější měsíce, ten letošní však aspiruje na titul nejsuššího měsíce od počátku měření v Německu roku 1881, tvrdí agentura Bloomberg.
Hladina Rýna, přes který se přepravují důležité suroviny, jako je uhlí a železo, do německých podniků, je v současnosti na nejnižší dubnové úrovni od roku 2011.
V říjnu roku 2018, který se zapsal do historie dlouhými suchy a extrémním horkem, hladina Rýna nedaleko vesnice Kaub klesla na pouhých několik centimetrů. Nepřekonatelná překážka, která mimo jiné odhalila křehkost moderních ekonomik vzhledem ke klimatické změně, zamezila dovozu nezbytných surovin na industriální jih. Podle analytiků z JPMorgan stál omezený průtok Rýna německou ekonomiku 0,7 procenta růstu v roce 2018.
V současnosti je hladina u kritického místa nedaleko vesnice Kaub lehce nad jeden metr, což je méně než půlka normální hodnoty v tomto období. Rozhodnou letní vlny veder, které by Rýn mohly dostat znovu na kritickou mez.
Vltavě pomáhají přehrady
Také nejdelší česká řeka Vltava se potýká s problémy. „Sucho se v povodí Vltavy vyskytuje již několik let, a to s různou mírou intenzity. Současná situace na jaře 2020 z pohledu množství vody v povodí není příliš dobrá,“ uvedl pro Seznam Zprávy Hugo Roldán, tiskový mluvčí státního podniku Povodí Vltavy.
Přesto je situace na Vltavě příznivější než na Labi. „V současnosti je Vltavská vodní cesta v plném provozu s jedinou výjimkou, a to je provoz přes plavební komoru Kořensko na konci vzdutí nádrže Orlík,“ pokračuje mluvčí. Jedním z důvodů, proč se Vltava vypořádává se suchem lépe, je její soustava přehrad, které ale také znemožňují jakoukoliv významnější lodní přepravu surovin.
„Převážná část plavby na Vltavské vodní cestě se týká sportovní a rekreační plavby. Nákladní doprava tvoří marginální část a je provozována pouze v úseku Praha-Mělník,“ dodává Roldán.
