Přeprava letadlem výrazně zdražuje. Ceny zboží to neovlivňuje, zatím

Pandemie obrátila přepravu zboží naruby. Námořní i letecká doprava zdražují, dodací lhůty nákladů se prodlužují.

Poptávka po letecké přepravě zboží během pandemie roste. Může za to především boom e-commerce, ale i problémy, s nimiž se potýkala námořní doprava. Na konci dubna totiž v Suezském průplavu uvázla loď Ever Given a ucpala tak tepnu světového obchodu. Problémy panovaly i v Číně, tamní přístavy nestíhaly kvůli vysokému počtu pracovníků nakažených koronavirem.

Právě nákladní doprava byla pro aerolinky během pandemie koronaviru záchranným lanem, protože pasažérské lety byly výrazně omezeny, čímž se uvolnili piloti i letadla. „Pasažérské letecké společnosti se na tento trh vrhly s vidinou vykompenzovat si ztrátu ze zavřených trhů. V jejich prospěch nahrává také fakt, že se jedná o společnosti flexibilní a tedy hojně využívané,“ uvedla Šárka Divišová, marketingová manažerka největšího letecko-brokerského týmu v Česku a Slovensku charter advisory.

Většina urgentního zboží se aktuálně přepravuje vzduchem. „Nárůst poptávky byl tak velký, že ji dopravci nejsou schopni uspokojit. V dubnu je meziroční nárůst asi 70 procent,“ říká expertka na leteckou dopravu Kateřina Urbanová a šéfredaktorka časopisu Aero Space Europe.

V případě konsolidované nákladní přepravy, která probíhá také prostřednictvím pravidelných pasažérských linek, zaznamenávají prodejci značné výpadky. „Je zde velký nedostatek kapacity, protože pravidelné pasažérské linky nejsou obnoveny v plné míře jako před pandemií,“ říká Divišová.

U cargo letů, díky kterým je možná přeprava zboží na jakékoli místo na světě, je provoz také omezen. Charterové cargo lety jsou nyní často využívány k transportu medicínského vybavení z Asie. „Aby se mohlo zboží vůbec poslat, využívají se i pasažérská letadla a náklad se ukládá na sedačky, nebo se letadlo přestaví do cargo verze,“ vysvětluje Divišová.

Poptávka po těchto způsobech transportu podle Urbanové aktuálně převyšuje nabídku, což šponuje ceny. Dle odhadů ceny neklesnou po dobu dalších 12 až 18 měsíců. „Existuje určité riziko, že půjdou ještě nahoru,“ varuje Urbanová.

„Ceny se počítají za kilo nákladu. Dříve se kilo prodávalo za 2,5 dolaru, nyní je to 4,5 dolaru za kilogram a více,“ popisuje Divišová. Podle ní nahrává vyšším cenám i fakt, že u charterových letů je teď často jeden směr letu nevytížený, ale zákazník musí zaplatit i za prázdné letadlo.

Zvýšený objem zboží přepravovaného letadlem má negativní dopad jak na cenu nákladních letů, tak na rychlost odbavení zboží, která pak ovlivňuje i následnou dopravu. Podle Radima Tlapáka, ředitele internetového obchodu BatteryShop.cz, který prodává akumulátory do různých mobilních zařízení, byla čekací lhůta na doručení zboží čtyři až šest dnů, letos však vyskočila na pět týdnů. „Čínští dopravci mají vyrezervované kapacity na měsíce dopředu,“ dodává Divišová.

Přeprava letadlem je pro firmy atraktivnější zejména kvůli rychlosti, ale za vyšší cenu. „Letecká doprava akumulátorů je však kvůli legislativním podmínkám několikanásobně dražší než lodní,“ uvedl Tlapák.

Tuzemské firmy nedostatečnou kapacitu letecké přepravy také pozorují, a proto od ní některé upouštějí. Především kvůli zvyšujícím se cenám a delšímu čekání někteří prodejci volí alternativní formu dopravy. „Leteckou dopravu jsme prozatím opustili z důvodu dlouhé čekací doby a enormnímu nárůstu ceny,“ říká Tlapák.

Společnost zatím zůstává u lodní dopravy. „Tam významnější výpadky neevidujeme, na loď čekáme přibližně dva týdny, což je běžná doba, cena také narostla, ale zákazníci ji zatím nepocítí,“ dodává.

Urbanová si však nedokáže představit, že by společnosti od letecké dopravy odcházely ve velkém. „V momentě, kdy klesne poptávka pod nějakou míru, kdy se vyplatí ceny držet nahoře, tak se začnou stabilizovat,“ předpokládá. Dokud ale aerolinky nezačnou poskytovat své služby jako před pandemií, ceny stále zůstanou nahoře.

Letecké společnosti vědí, že se v budoucnu situace změní – což je dalším z mnoha důvodů, proč jsou ceny vysoko a proč jsou potíže s uspokojením poptávky. „Kdybychom věděli, že dnešek je nějaký standard, tak tady vznikne dalších 20, 30 přepravních společností, které skoupí letadla, jež dneska leží ladem a použijí je na cargo,“ říká Urbanová a dodává, že se nikdo do takto velkých akcí nepouští, protože i současná situace v nákladní dopravě jednou skončí.

„Domníváme se, že leteckou cargo přepravu příliš společností úplně neopustí. Jsou situace, kde jiná alternativa není. Stejně tak tomu je i v našem případě,“ říká Divišová. Například pro přepravu čerstvých potravin, jako třeba ryb a mořských plodů, je letecká přeprava ideální, stejně tak dodávky do výrobních závodů musí být rychlé, protože by jejich zpoždění mohlo zastavit výrobu. Podle Divišové už představují letadla pro firmy určitý standard, na který jsou zvyklé.

I když letecká doprava čelí problémům, stále zůstává nejrychlejším způsobem dopravy. To je dalším důvodem, proč dochází ke zvyšování poptávky. „Není možné, že by byl kontejner na lodi rychlejší než letadlo,“ říká Urbanová.

To dokazuje například situace z letošního března, kdy došlo k výraznému zdržení lodní dopravy z Asie kvůli zablokovanému Suezskému průplavu. „Lodní doprava zažila velký odklon, který se jen tak nespraví. Evropa čekala na zboží, mezitím musela odbavovat zboží do Asie. K tomu volila leteckou přepravu,“ popisuje Urbanová.

Přestože je cesta letadlem nejrychlejší, nedá se říct, že by byla zároveň nejlevnější. V nejnižších cenách za přepravu zboží stále vede lodní doprava. „Pokud se budeme bavit o ceně za kilo převezeného zboží, v tu chvíli je kontejner stále nejlevnější varianta,“ uvedla Urbanová. Letadlem by se prodražila zejména přeprava těžkých nákladů. „V případě menších elektronických součástek si dovedu představit, že je dnes letecká přeprava už levnější,“ dodává Urbanová.

Jako alternativu kromě lodní a kamionové dopravy řada firem volí i železniční přepravu. Její cena se totiž pohybuje na pomezí mezi leteckou a námořní dopravou. Cesta zboží z východní Asie do Evropy standardně trvá jeden měsíc.

„V tomto ohledu je nutné brát v potaz, že se z Asie stále dováží hodně zboží a některé je stále nedostatkové, například jízdní kola a jejich komponenty. Evropa v tomto ohledu bohužel není soběstačná,“ říká Divišová. Některé společnosti tak nemají jinou možnost než za rychlý transport zboží zaplatit víc.