Článek
Politolog Jakub Dopieralla se zabývá politickým systémem Spojených států amerických. Během studia absolvoval mimo jiné i studijní pobyt na University of Richmond ve státě Virginia, nyní působí na své mateřské Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, v čem jsou letos americké prezidentské volby specifické.
Proč ještě pořád neznáme výsledek amerických prezidentských voleb?
Technicky vzato je to kvůli tomu, že ty volby nyní poprvé fungovaly v mnoha státech kvůli covidu z převážné části korespondenčně. Nově se tam zaváděly mechanismy, jak mohou voliči zažádat o to, aby jim byl domů zaslán korespondenční hlasovací lístek. Tam ho mohli vyplnit a potom několika různými metodami odevzdat. Buďto přímo do volební místnosti, anebo ho mohli hodit do poštovní schránky, aby ho poté doručila americká pošta.
Mnohé státy to skutečně zaváděly poprvé a nepočítaly s tím. Nedovedly odhadnout, kolik těch lístků bude. A stalo se to, že těch lístků bylo například v Pensylvánii takové obrovské množství, že ty státy to nestíhají zpracovat technologiemi, které na to mají, které na to nově nakoupili.
V Česku jsme zvyklí, že se v určitou hodinu volební místnosti zavřou a Český statistický úřad postupně zveřejňuje přesné informace o sečtených hlasech. V čem je to ve Spojených státech jiné?
Je to jiné především tím, že právě každý z těch států si to dělá zvlášť. Neexistuje žádný zdroj kromě soukromých médií, kde by se daly zjistit výsledky pro všech těch 51 administrativních celků, které to reportují. Každý stát má svého odpovědného úředníka, který centrálně za ten stát zodpovídá. Jemu se výsledky odesílají a on potom dává na veřejnost data, která si potom buďto přebírají média, nebo k nim má přímo přístup široká veřejnost.
Proč se tedy průběžné výsledky v jednotlivých amerických médiích liší?
Jednotlivá média v některých případech mají i své soukromé zdroje v jednotlivých okresech, které sčítání dělají a které poté do centrálního státního úřadu posílají data. Někdy se může stát, že ty výsledky do některého média přijdou dříve, než se objeví na oficiálním webu. V každém státě to probíhá jinou rychlostí, jinou metodou a soukromým osobám se v tom těžko orientuje.
Hrají v tom zdržení kromě rekordního zájmu voličů nějakou roli i pozorovatelé? Respektive fakt, že jsou tyto volby extrémně vyrovnané, vyhrocené a sledované, takže při sčítání lidé nechtějí, nebo si nemohou dovolit udělat chybu?
Určitě to tak je. Ve většině států je dokonce zákon nastavený tak, že v každé z těch sčítačích místností, což často není to samé, co volební místnost, ty hlasy se někam převážejí a tak dále, tak v každé z těch volebních místností má nárok být nějaký zástupce každé politické strany, která byla na volebním lístku, která měla nějakou svoji kandidátní listinu. Což samozřejmě nejsou jenom demokraté a republikáni, jsou to i nějaké menší strany. Každá z nich za splnění určitých podmínek má nárok tam být.
Třeba v Pensylvánii už proběhlo několik soudních případů o tom, kolik jich tam může být nebo jak daleko musí stát od sčitatelů. Jakmile začalo být jasné, že ty volby budou těsnější, než se podle některých průzkumů čekalo, tak ti sčitatelé začali být o to pečlivější. I tak v některých státech pravděpodobně dojde k automatickému přepočítávání hlasů prostě proto, že ten výsledek je tak těsný.
Ještě bych se rád vrátil ke korespondenčnímu hlasování. Můžeme říct, že pošta selhala a nestihla doručit vyplněné hlasovací lístky do sčítacích místností?
Zatím k tomu nemáme úplné informace, že by to pošta nestíhala. Podle dat, která jsem viděl já, tohle ten problém většinou není. Zatím nevíme, jak je to třeba na Aljašce, protože tam je to zatím velmi omezené i tím, jaká je to časová zóna a jak je ten stát obrovský. Nicméně Aljaška nebude tím, kdo rozhodne. Problém je skutečně spíš v té technologii sčítání než v tom, jak rychle nebo pomalu ty hlasy dorážejí do sčítacích místností.
Platí, že poštou volili především příznivci Joea Bidena?
V mnoha státech se to říct dá. Jsou tam nějaké výjimky, třeba na Floridě to zase tolik rozdělené nebylo jako v jiných státech, ale stejně to spíše byli příznivci Bidena. Skutečně třeba teď v Pensylvánii, která je v tuto chvíli asi nejvíce sledovaná, jsou korespondenční hlasy, které se teď sčítají, opravdu s obrovským náskokem pro Bidena. Je to přístupem obou kampaní. Lístky, které jsou sčítány teď, jsou pro Bidena třeba z 75 procent, někde z 80 procent. Korespondenční hlasy pro Trumpa tvoří třeba 20 nebo 15 procent.
Předpokládám, že se navíc ke konci sčítají větší městské okrsky, kde se spíš fandí Bidenovi než Trumpovi. Hraje v tom, že Biden v závěru získává mnohem víc hlasů, roli ještě něco dalšího?
V tuto chvíli je tohle už skutečně ten hlavní faktor. Hlasy, které přicházejí třeba v Pensylvánii právě teď, jsou z Filadelfie, největšího města, které je skutečně masivně demokratické v každých volbách. Ještě tomu navíc přispívá to, že jsou to ty korespondenční hlasy. Takže třeba přímo ve Filadelfii se v mnoha případech bavíme o nějakých 90 procentech pro Bidena a 10 procentech pro Trumpa.
Každý stát má určitý počet volitelů, kteří potom ve skutečnosti hlasují o prezidentovi. V minulých volbách ovšem několik volitelů na každé straně hlasovalo proti výsledkům svého obvodu. Pokud bude výsledek těsný, můžou volitelé nakonec ovlivnit výsledek?
Uvidíme, jaké budou konečné výsledky. Momentálně je možný i scénář, že Biden bude mít skutečně těch minimálních 270 nebo 271, potom by všechny oči byly upřeny na volitele. V každém z těch 50 států a ve Washingtonu D.C. se fyzicky sejdou v jedné budově a tam budou hlasovat pro své kandidáty podle toho, jak dopadly volby.
Je pravda, že v roce 2016 sedm lidí hlasovalo pro někoho jiného než pro toho, koho občané toho státu zvolili. Politické strany se z toho před čtyřmi lety poučily, takže nyní kladly mnohem větší důraz na to, kdo ti volitelé jsou. Aby si byli jistí, že to bude někdo dostatečně spolehlivý na to, že skutečně pokud stát hlasoval například pro Donalda Trumpa, tak ti volitelé budou také hlasovat pro Donalda Trumpa. Strany si daly veliký pozor, aby co nejvíce redukovaly riziko, že se to stane znovu.
Kdy budeme znát konečný výsledek? Za několik dní, až se sečtou hlasy? Nebo až odhlasují volitelé? Nebo až rozhodnou soudy?
Definitivní oficiální výsledek toho, kolik přesně voličů hlasovalo pro kterého kandidáta, budeme znát, počítám, někdy na přelomu listopadu a prosince, kdy proběhne finální certifikace a kdy státy vydají papírový certifikát ‚tady hlasovalo tolik voličů pro toho a tolik pro tamtoho.‘
Všechno to, co nyní vidíme, jsou neoficiální výsledky prezentované médii. Je tam deadline, dokdy ty oficiální výsledky musí být zveřejněné, je to někdy velmi brzo v prosinci. Musí to být několik dní předtím, než hlasují ti volitelé, ti už k tomu musejí mít pevná data. Je zákonem dané pevné datum 14. prosince, kdy ti volitelé musí hlasovat, aby se to potom započítalo do finální prezidentské volby. Jednotlivé státy vědí, dokdy to musejí stihnout, a musí si tam nechat nějaký čas třeba na mechanické přepočty hlasů v případě, že by tam byla nějaká nejistota.
Poté, co odhlasují volitelé, se až na začátku ledna sejde Kongres, který oficiálně potvrdí, jak kdo hlasoval. Až na začátku ledna je tedy oficiálně vyhlášeno, kdo se 20. ledna stane prezidentem Spojených států.
Mohou do toho ještě potom promluvit soudy?
Stalo se to například v roce 2000, kdy ten přepočet trval tak dlouho, že hrozilo, že se překlene přes datum, dokdy ty státy musí mít sečteno. Prostě se to tak protáhlo, že nebylo jisté, zda se to stihne. Jedna z kampaní, ta demokratická, si tehdy vyžádala ještě nějaké další přepočty, ale potom do toho vstoupil Nejvyšší soud Spojených států, který řekl, že už na to není čas a že ten přepočet musí být zastaven. Díky tomu se o extrémně malý počet hlasů stal prezidentem George Bush, tehdy se jednalo o Floridu.
Nicméně v tomto roce to nepředpokládám, protože ty rozdíly, ačkoliv procentuálně jsou v jednotlivých státech malé, tak v těch rozhodujících to bude rozdíl třeba deset tisíc hlasů. Mechanické přepočty by to podle zkušeností z minulosti změnily třeba o sto, dvě stě hlasů. Určitě je nereálné, že by to bylo o těch deset tisíc. Takže přepočty ve státech, na kterých skutečně záleží, ten finální výsledek nezmění. Tím pádem se dá předpokládat, že by ty soudy nezměnily výsledek, a nebudou do toho tedy vstupovat tak agresivně.
