Babiš prohrál, ale má víc mandátů než Spolu. Zde je vysvětlení proč

Aktualizace 9. 10. ve 20.17 hod.: Český statistický úřad v tuto chvíli ještě neukončil sčítání všech hlasů, proto jsou vysvětlující grafy prozatím postavené na průběžných součtech hlasů (99,97 %).

Aktualizace 9. 10. ve 22.24 hod.: ČSÚ zveřejnil poslední sečtené hlasy. V tuto chvíli už se republikové mandátové číslo ani další koeficienty nutné pro přesné rozdělení mandátů ve Sněmovně nemohou měnit.

Na samotném postupu, jak se z volebních hlasů stávají „křesla“ pro konkrétní poslance a poslankyně, je možné ukázat i zajímavý jev letošních voleb: Přestože má strana nižší volební zisk v procentech, může mít ve Sněmovně víc mandátů než vítěz voleb.

A stejně lze na přepočtech hlasů na mandáty vidět rekordní propad hlasů pro strany, které nepřekročily 5% volební kvórum. Letos je počet propadlých hlasů rekordně vysoký: 1 069 359 (19,9 %).

Podle posledních propočtů v krajích Praha oproti minulým volbám o jeden mandát přišla, a naopak Ústecký kraj jeden mandát navíc získal. Pravděpodobně proto, že se v něm utkali dva výrazní lídři: Ivan Bartoš za Piráty a Andrej Babiš za ANO a zároveň byl Ústecký kraj losem vybrán jako ten, v němž volili Češi v zahraničí. Tím se zvýšil počet voličů, což v důsledku znamená i onen mandát navíc.

Z volebních okrsků se výsledky odevzdávají na předávacích místech, typicky na obecních úřadech ve větších obcích nebo na radnicích městských částí ve větších městech. Odtud je odpovědná osoba posílá Českému statistickému úřadu (ČSÚ).

Výsledky za každý okrsek zůstávají k dispozici i členům volební komise, kteří je porovnají s tím, co následně publikuje ČSÚ. Tato pojistka znemožňuje, aby se výsledky voleb mohly falšovat.

Celkový počet platných hlasů (naposledy 5 375 090) se dělí počtem mandátů v Poslanecké sněmovně (200 křesel) => republikové mandátové číslo (zaokrouhluje se na jednotky).

Letos tedy vyšlo mandátové číslo na 26 875. Fakticky jde o průměrný počet voličů na jednoho poslance. Jinými slovy: Jeden poslanec průměrně zastupuje 26 tisíc lidí. Jsou zde však započítáni i ti voliči, již svůj hlas dali těm subjektům, které žádný mandát ve Sněmovně nezískaly, protože nepřekročily povinné volební kvórum.

Podle počtu hlasů odevzdaných v jednotlivých krajích a mandátového čísla se vypočítá prvotní rozdělení mandátů za každý kraj.

Například ve Středočeském kraji, kde již jsou všechny hlasy sečteny, odevzdali voliči 706 634 platných hlasů. Ty, vydělené mandátovým číslem 26 875, tomuto kraji přinesly zastoupení v počtu 26 poslanců a poslankyň.

Letos v květnu vešla v platnost novela volebního zákona, která přepočet voličských hlasů upravila, takže tento počet by se ještě mohl mírně změnit v druhém skrutiniu. Středočeský kraj je nejlidnatější v celé republice, proto je odtud také nejpočetnější zastoupení ve Sněmovně.

Hlasy pro ty strany, které se do Sněmovny nedostaly, neboť v celostátním sčítání nepřekročily pětiprocentní hranici, se pro přidělování mandátů nezapočítávají a vyřazují se. V minulých volbách šlo o 316 659 (6,26 %) ze všech odevzdaných platných hlasů. Letos jich propadlo 1 069 359 (19,9 %).

Ve Středočeském kraji by nastalo, že z původních 706 634 hlasů jich 571 828 získaly strany, které překročily celostátní kvórum 5 procent.

Tyto hlasy se následně vydělí podle mandátů v krajích, čímž každý kraj získá tzv. krajské volební číslo. (Pro snazší rozdělení hlasů se ve výpočtu uměle navyšuje počet mandátů v každém kraji o dva.) Prakticky by to pro zmíněný Středočeský kraj znamenalo, že jeho krajské volební číslo by bylo 579 828 : 28 = 20 422. Toto číslo se v každém kraji mírně liší.

V této fázi rozdělování mandátů za každých 20 422 hlasů získává každá strana ve Středočeském kraji jeden mandát. Například koalice SPOLU nyní získala od voličů 203 091 hlasů, což mu přináší 9 mandátů (203 091 : 20 422 = 9 a zbytek).

V tomto kroku se v tuto chvíli za celou ČR rozděluje 199 mandátů. (Minulé výsledky voleb umožňovaly v této fázi rozdělení jen 166 mandátů.) Sněmovna má ovšem 200 křesel, proto se zbylý 1 mandát (minule jich bylo 34) přidělí ve druhém skrutiniu.

Cílem je rozdělit zbylé hlasy tak, aby počet mandátů jednotlivých stran co nejlépe odpovídal jejich celostátnímu výsledku. Obecně se může stát, že se změní počty mandátů přidělené jednotlivým krajům; některým může ubýt jeden i dva mandáty, jiným zase přibýt. A právě toto je změna oproti minulému volebnímu zákonu: Nový zákon totiž upřednostňuje přepočet mandátů podle zisků stran a nelpí tolik na počtu mandátů za jednotlivé kraje.

Jinými slovy, cílem nyní je, aby počet hlasů připadající na jeden získaný mandát byl zhruba stejný u všech stran a zároveň ve všech krajích. V praxi to znamená, že je více zachována rovnost hlasů všech voličů.

(Dobře se to ukazuje na volbách z roku 2017: Kupříkladu na jeden mandát ANO podle minulého volebního zákona stačilo 19 232 hlasů, zatímco třeba Starostové a nezávislí na jeden mandát ve Sněmovně potřebovali 43 693 hlasů voličů. Podle nového zákona jsou rozdíly výrazně menší: ANO by potřebovalo 21 741 a STAN 29 129 hlasů. Přepočteno na mandáty ve Sněmovně, ANO by jich mělo místo 78 jen 69, zatímco STAN by místo 6 získal 9 křesel.)

V letošní volbách se ve druhém skrutiniu rozděloval pouhý jeden mandát, který připadl SPOLU ve středních Čechách, protože po prvním skrutiniu zbyl největší počet celkově nevyužitých hlasůSPOLU zbyl po předchozích fázích přepočtu na mandáty a protože ze všech krajů jich měl nejvíce nevyužitých právě Středočeský.

A kolik hlasů potřebovaly jednotlivé strany a koalice pro zisk jednoho mandátu letos?