Článek
Podle Romanova se ničí evidenční karty odsouzených s údaji o místě jejich věznění v táborovém systému. Celkem podle ruských historiků bylo v táborech vězněno 12 milionů, ale možná až 18 milionů lidí, z nichž nejméně půldruhého milionu internaci nepřežilo. Podle informací českých badatelů trestními tábory prošly zejména v letech 1937-1938 i tisíce československých občanů.
Pro Romanova je informace o ničení dokumentů nečekaná. Akce může mít „katastrofální následky” pro studium dějin Gulagu a pro dohledání obětí. S žádostí o vysvětlení se šéf muzea obrátil na předsedu prezidentské rady pro lidská práva Michaila Fedotova, píše Kommersant.
O ničení evidenčních karet se podle listu dozvěděl jako první badatel Sergej Prudovskij. Meziresortní příkaz, který byl podle jeho informací vydán v únoru 2014, ukládal archivům ničit karty 80 let po narození evidované osoby. To by znamenalo likvidaci všech evidenčních karet z let 1937-1938, z období nejkrutějšího bolševického teroru.
Podle praxe sovětských bezpečnostních složek se spisy odsouzených trvale uchovávaly jen v případě jejich úmrtí. Pokud byl vězeň propuštěn na svobodu, jeho spis se ničil a zachována byla jen evidenční karta s osobními údaji a místy věznění, informoval Kommersant. Karty jsou soustředěny v archivech ministerstva vnitra a po zničení by byly informace v nich obsažené ztraceny.
