Článek
Odborníci z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR letos napočítali 95 mláďat sýčka obecného. Jde o nejvyšší číslo za celou dobu, co ornitologové populaci sýčků sledují. Důvodem hojného počtu mláďat ohrožené sovy je podle ornitologů to, jak se loni přemnožili hraboši.
Hlodavci poškodili sklizeň na polích, pro ptáky však byla jejich vysoká populace přínosná. „Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21. Sýčci ze silného hrabošího roku těžili opravdu významně,“ popisuje hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců Martin Šálek.
V roce 2018 vyhlásila ČSO ptákem roku právě sýčka obecného. V současné době je naší nejohroženější sovou – v Česku jich zbývá zhruba sto posledních párů. Ve 20. století přitom patřil k nejhojnějším druhům sov u nás.
„Sýčci běžně mívají tři až pět mláďat, ale my jsme letos objevili pět snůšek se šesti mláďaty a jednu snůšku se sedmi mláďaty,“ popisuje neobvyklou situaci Šálek.
Jaký bude mít rok s hojnou potravou vliv na celkovou populaci sýčků, se však teprve ukáže. Třetina mláďat ohrožené sovy se totiž obvykle nedožije ani prvního roku života.
Mezi nejčastější důvody úhynu patří člověkem vytvořené „pasti“. „Tato malá sovička často umírá pod koly aut nebo v technických pastech, jako jsou napáječky pro dobytek, komíny, roury či sudy s vodou, kde se mohou sýčci utopit,“ říká terénní pracovník ochrany sýčků z ČSO Miroslav Bažant.
Zintenzivnění zemědělství spojené s úbytkem velkého hmyzu je podle vědců a ornitologů jedním z důvodů dlouhodobého úbytku populace ptáků v České republice i Evropě.
„Původně sýčci hnízdili v dutinách starých stromů. Teď už je najdeme výhradně v blízkosti lidí, většinou na farmách,“ uvedl Šálek. „Tam, kde sýčci jsou, pro ně vyvěšujeme speciální budky, které jsou bezpečné před predátory, jako jsou kuny a kočky. Letos v budkách sýčci vyvedli 71 mláďat, což jsou tři čtvrtiny ze všech zjištěných. To je ohromný ochranářský úspěch a také ujištění, že cílená ochrana sýčků má význam,“ uzavírá.
O více než 10 milionů ptáků méně
Ptáků v České republice dlouhodobě ubývá. Za posledních zhruba třicet let z krajiny zmizelo okolo 10 milionů zástupců ptačí říše.
Nejvíce jich ubývá ze zemědělské krajiny a dříve hojné druhy, jako jsou například vrabci, jsou dnes už také méně časté. Podle České společnosti ornitologické se z Česka dále vytrácí například čejky, vrány, kukačky nebo vlaštovky.
Celosvětově je trend podobný.
Ve Spojených státech a v Kanadě klesl od roku 1970 počet ptáků o 2,9 miliardy. Protože jsou snadno viditelní a identifikovatelní, vědci považují data o jejich počtech za spolehlivá. Ta nyní ukazují, že se úbytek paradoxně netýká ani tolik vzácných a ohrožených druhů, ale hlavně těch obyčejných, poukazuje analýza v magazínu Science. Ptáci jsou výrazným indikátorem změn životního prostředí a jejich úbytek může mít zásadní vliv na ekosystémy a jejich funkce, píše se v analýze.
Situace je totožná i v Evropě. Do roku 2009 byl za předchozích 29 let naměřen téměř půlmiliardový úbytek populace ptáků zejména zemědělské krajiny.
Jde o pokles o více než 20 procent celkové evropské populace a klesající trend pokračuje i dál do současnosti. Do roku 2016 populace dále poklesla o dalších 3,7 procenta.
