Článek
Až na sedm miliard korun vyčíslili lesníci škody, které na českých lesích napáchá přemnožená spárkatá zvěř. Vzhledem ke kůrovcové kalamitě není problém jen v tom, že srnčí olupuje kůru ze vzrostlých stromů, čímž snižuje jejich hodnotu, ale zejména proto, že zvěř lesníkům likviduje semenáčky a sazenice, které by se měly stát základem nového lesa.
Vysoké škody by podle lesníků zmírnila změna přístupu ke stanovení sčítání zvěře a s ní spojený vyšší odlov.
Myslivci zvěř v českých lesích zjišťují pravidelným sčítáním, které však lesníci považují za nepřesné. „Sčítání je takový evergreen české myslivosti,“ říká lesník Milan Hron ze sdružení Pro Silva Bohemica, které se k lesnictví snaží přistupovat inovativním a přírodě blízkým způsobem. Spolek s dalšími organizacemi už delší dobu doporučuje změnu metodiky sčítání zvěře. „Doporučujeme odvozovat únosnost prostředí podle škod, které vidíme. To znamená, že se odloví tolik zvěře, aby v lese došlo k rovnováze, kdy zvěř bude mít co jíst, ale zároveň v lese zůstane dostatek neporušených mladých stromků,“ vysvětluje.
Na některých místech v Česku, zejména na západě a severu Čech, totiž po srnčí, jelení a daňčí zvěři zůstává spoušť. Sazenice a semenáčky jsou pro ni velice atraktivní, a to zejména jejich mladé výhony, které zvířata pravidelně okusují a tím stromek poškozují. Někdy ho doslova zlikvidují.
Následky nájezdu srnčí zvěře ukazuje Milan Hron v jím spravovaném lese na Svitavsku. Zhruba před několika lety tam lesníci sázeli mladé jedličky. Většina jich je oplocená, jedna řada se však nedopatřením dostala mimo oplocenku.
„Tahle je stará tři čtyři roky a takhle vypadá. A tahle už to úplně vzdala,“ ukazuje lesník na pahýly se zbytky zeleného jehličí. Oproti tomu ve stejnou dobu zasazené jedle, které se dostaly za oplocenku, jsou krásně zelené a větvičky mají jako podle pravítka.
Právě ze součtu škod mimo oplocenky by lesníci chtěli uvozovat ideální počet zvěře, který les a okolní kultury zvládnou uživit a les zároveň dokáže prospívat a zmlazovat. Tuto metodu se snažili prosadit i do novely zákona o myslivosti, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. Podle pracovní verze, která z ministerstva unikla, se novela snaží dělat dílčí opatření pro zvýšení odlovu zvěře jako například povolení nočního lovu či takzvaný společný lov u některých druhů. Návrh na posuzování škod v něm však zatím chybí.
„Přestože v zadání pro minulé vlády bylo změnit systém stanovování výše lovu, tak i v posledním návrhu novely ministerstvo opět navrhuje sčítat. Bez změny toho odvozování podle stavu ekosystému se logicky k rovnováze nemůžeme dostat,“ posteskne si Hron.
Způsob sčítání zvěře by chtěli změnit i sami myslivci. „Nicméně stát nebyl do dnešní doby schopen vypracovat a předložit podrobnou metodiku stanovení únosnosti a stavu prostředí ve vztahu k výskytu zvěře,“ říká jednatel Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota. Zároveň dodává, že by byl nerad, kdyby z přemnožení zvěře byli viněni myslivci. „Je potřeba zdůraznit, že za stavy zvěře odpovídají hlavně držitelé honiteb a také státní správa.“
Problém je podle něj na straně vlastníků honiteb, kterými jsou většinou majitelé daných lesů. Ti honitby mysliveckým sdružením pronajímají. „Držitelé honiteb se vyjadřují k předloženému sčítání a plánům lovů každého z uživatelů honitby a následně státní správa schvaluje, stanovuje a ukládá plány lovu jednotlivým uživatelům honiteb,“ dodává.
K návrhu novely mysliveckého zákona se však zatím vyjadřovat nechce. „Nebudu hodnotit takzvaný pracovní návrh novely, který unikl z ministerstva zemědělství a nebyl zatím rozeslán do připomínkového řízení odpovědným institucím, tudíž ani ČMMJ,“ říká.
Zajímavý je také rozdíl, jak ke škodám v lese přistupuje lesnické sdružení Pro Silva Bohemica, které roční škody spočítalo na sedm miliard korun, a jak k tomu přistupují například Lesy České republiky, které jsou správcem největší plochy lesů v zemi, spravují 1,2 milionu hektarů. Jejich vyčíslení škody je mnohonásobně nižší. „V roce 2018 jsme sečetli škody zvěře, jsou ve výši 19,5 milionu korun, a požadujeme je po nájemci honiteb,“ říká mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Spolek Pro Silva Bohemica k sedmimiliardové škodě prý dospěl složitým výpočtem. „Sedm miliard je komplexní škoda, která vzniká tím, že stromy jsou leckde poškozovány ohryzem, loupáním. Ty stromy ztrácejí hodnotu, už nikdy to nebude plnohodnotný strom,“ vysvětluje a jedním dechem dodává, že tyto škody není možné chtít po myslivcích. „Jediným řešením je jejich snížení na únosnou úroveň.“
