Hlavní obsah

Premiéři zemí V4 jednali s Kurzem. Rozděluje je téma jaderné energetiky

Přenos z jednání V4 v Praze.Video: ČTK, ČTK

aktualizováno •

České Národní muzeum v Praze se ve čtvrtek stalo centrem středoevropského dění. Do Prahy přijeli na summit Visegrádské skupiny premiéři Polska, Slovenska a Maďarska. Později dorazil i nový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Premiéři řešili mimo jiné klimatickou politiku, energetiku, migraci a brexit. Jde o první visegrádský summit s vrcholným představitelem Rakouska od června 2018.

Článek

Babiš na tiskové konferenci po jednání začal proslov zmínkou o tom, že důležitým bodem jednání byla migrace a její regulace. Zdůraznil, že jsou to samotné státy, které mají rozhodovat o tom, kdo bude na jejich území žít. Potom mluvil o vysokých nákladech Evropské Unie na administrativu a unijním rozpočtu.

Kurz označil jednání za příjemné. Řekl, že Rakousko chce spolupracovat se všemi státy Evropy, včetně těch východních. Připomněl, že státy V4 jsou pro Rakousko po Německu nejdůležitější, co se týká ekonomické spolupráce. V tématu migrace se podle Kurze všichni shodli. „Je nutné chránit vnější hranice proti převaděčům a zastavit nelegální migraci do Evropy,“ řekl. Kurz souzněl i se slovy Babiše o potřebě redukce nákladů Unie na administrativu.

V debatě o energetice to skřípe

V tématu energetiky premiéři evidentně shodu nenalezli. Kurz totiž zdůraznil, že je třeba aby jednotlivé státy přecházely od uhlí k ekologičtějším formám výroby energie, „ale pro Rakousko je důležité, aby státy nepodporovaly jadernou energii“.

Schůzka tak potvrdila, že přístup V4 a Rakouska k energetice je v přímém rozporu. Česko, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. Nová rakouská vláda lidovců a Zelených se v programovém prohlášení zavázala, že bude všemi politickými i právními prostředky bránit stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě, zejména v sousedních zemích. Česko plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech.

„Respektuji pozici Rakouska ve vztahu k používání atomové energie, ale na druhou stranu chci stále připomínat, že členské státy EU mají právo na svůj vlastní technologický mix,“ vyjádřil se k tématu slovenský premiér Peter Pellegrini. Podobný názor má i maďarský předseda vlády Viktor Orbán s polským ministerským předsedou Mateuszem Morawieckým

Kurz k tomu řekl, že respektuje „jiný přístup“. „Myslím, že je zcela normální, že i mezi sousedy a přáteli máme v jistých oblastech jiné názory,“ odpověděl na otázku, jak překlenout rozpor ohledně využívání jaderné energie.

Před oficiální schůzkou premiéři položili květiny k pietnímu místu, na kterém se přesně před 51 lety zapálil Jan Palach. O jeho sebeoběti, ale i oběti Jana Zajíce nebo Poláka Ryszarda Siwiece mluvil v krátkém vyjádření pro novináře i polský premiér Mateusz Morawiecki. Zároveň se ohradil proti falšování historie ruskými představiteli. V tom Polsko ve středu podpořila česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová i europoslanci.

Po summitu se Babiš s Kurzem přesunou do Kramářovy vily, kde je čeká bilaterální jednání. Tématem by podle Úřadu vlády měla být opět energetika, kromě toho ale budou jednat také o dopravní infrastruktuře. Mezi Rakouskem a Českem chybí dálniční propojení. Rakousko loni otevřelo poslední součást dálničního tahu A5 z Vídně k Mikulovu, navazující česká dálnice D52 se však nestaví. Úseky dálnice D3 od Českých Budějovic směrem k rakouským hranicím by podle Ředitelství silnic a dálnic měly být uvedeny do provozu v roce 2025, v Rakousku zatím chybí u hranic několikakilometrový úsek navazující dálnice z Lince.

Doporučované