Článek
Také politické důvody a blížící se parlamentní volby stojí podle ústavního právníka Jana Kysely za překotným koncem Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Poradní tým, který vládě navrhoval řešení pro zvládání epidemie, byl narychlo rozpuštěn v úterý. Tým tvořený experty z různých oborů vznikl teprve v březnu, Kysela patřil k jeho členům.
Vedení Ministerstva zdravotnictví zároveň avizovalo, že vytvoří novou klinickou skupinu z „vlastních zdrojů“ na úřadu. „Mně se zdálo, že fungování MeSES nebude mít dlouhého trvání. Ale konec přišel bez jakéhokoli varování nebo identifikovatelného spouštěče. V tomto ohledu překvapený jsem,“ říká Kysela v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Máte vysvětlení pro takto rychlý konec poradní skupiny?
Popravdě řečeno – bude to znít hloupě – nikdy jsem úplně nerozklíčoval už okolnosti jejího vzniku. Měl jsem za to, že v tom hrál poměrně významnou roli předseda vlády. Andrej Babiš si asi do určité míry takovou skupinu objednal, proto aby mu pomohla nepokazit další fázi potírání pandemie. Jenomže premiér není úplně trpělivý a současně neuvažuje dlouhodoběji než do voleb. Takže mám pocit, že on potřeboval s určitým předstihem před volbami prohlásit, že potírání pandemie úspěšně skončilo. Tahle skupina ale nemá úplně takový dojem. Nejde o bezprostřední vlnu, ale dlouhodobější život s covidem, respektive s jinými viry, které by mohly spustit další epidemie. Na to bychom se měli systémově připravovat. Tenhle způsob uvažování ale není předsedovi vlády blízký. Měl jsem pocit, že když už to bude vypadat, že je epidemie v nějaké uspokojivé fázi, tak už služby skupiny nebudou potřeba. A to se stalo.
Takže to vnímáte jako příkaz z nejvyšších míst a nehrají tam až tak roli odborné důvody?
Jestli příkaz, to si netroufám tvrdit. Nevím, jaký je vztah mezi předsedou vlády a ministrem zdravotnictví. Přišlo mi vcelku evidentní, že Ministerstvo zdravotnictví nikdy nebylo úplně rádo, že tato skupina vznikla. Po určitou dobu se nejspíš těšila politickému krytí od předsedy vlády, respektive ministra. Ministerstvo zdravotnictví mělo pocit, že to samo dělalo nejlépe, ale někteří lidé na ministerstvu nepůsobící ten dojem neměli. Tato skupina měla být tím řešením a umožnit, aby se dařilo epidemii zvládat lépe. Podle mě to ministerstvo nikdy nevidělo úplně rádo a příliš skupinu nepřijalo. Proto moc nepoptávali stanoviska a nevítali je s velkým nadšením. A ve chvíli, kdy politická poptávka zmizela, což se nejspíš stalo, tak už není služeb MeSES nadále třeba.
Vaše kolegyně z poradní skupiny Ruth Tachezy říkala, že spolupráce s ministerstvem stále víc uvadala. Vnímal jste to podobně?
Před odchodem ministra Jana Blatného se spolupráce zlepšovala, protože nabyl dojmu, že skupina není vůči němu nepřátelská a jde nám společně o jednu věc. Když nastoupil pan ministr Arenberger, tak byl posazený do nového velmi turbulentního prostředí a v prvních chvílích uvítal, že má k dispozici poradní orgán, který není navázaný na nepřehledné struktury Ministerstva zdravotnictví a na ty různé odborné i osobní animozity. Nicméně slábnoucí ochota mluvit s touto skupinou byla patrná. Koneckonců na počátku byly pravidelné schůzky s ministrem, pak už ne. Že by tam ale panovaly nějaké odborné rozpory v tom smyslu, že si celé ministerstvo a jeho odborné skupiny myslí něco, zrovna ti lidé z MeSES něco úplně jiného, to se mi nezdá, ale nejsem schopný to posoudit.
Šéf rozpuštěné skupiny Petr Smejkal mluvil o tom, jak se až oklikou dozvěděl, že se má přestat plošně testovat při incidenci pod 75 nakažených na sto tisíc lidí. Nebyl rozpor i v tom, že jste takto zásadní informace získávali se zpožděním?
Skupina formálně moc nezasedala. Sdílí různé typy elektronické a distanční komunikace. Ale že by nás ministerstvo zásobovalo nějakými dotazy nebo informacemi? To se vždycky dělo v malé míře. Pomineme-li balíčkový plán rozvolnění, tak se mi nezdá, že by vůbec kdy Ministerstvo zdravotnictví chtělo od poradní skupiny nějaké stanovisko. Spíše jsme je dávali my ze své iniciativy. A tím, že o ně byl zájem i ze strany veřejnosti, ministerstvo nějak reagovalo. Ne že by si řeklo: Panečku, to je dobrý nápad, to by nás samotné nenapadlo. Kdyby byl MeSES klasický poradní orgán bez kontaktu s veřejností, tak by byl jeho vliv ještě zřetelně menší, protože byl dost neorganicky naroubovaný na strukturu Ministerstva zdravotnictví.
Ve skupině byli zastoupení experti z různých odvětví. Nebudou tyto odborné názory chybět?
Jestli si to ministerstvo připouští, nevím. Mnoho slz na chodbách tam dnes asi neuvidíte. A jestli budou obecně chybět? Myslím si, že ano. Ne, že by lidé na ministerstvu byli málo kompetentní, ale ta celková struktura není moc efektivní. Zkrátka ministerstvo od března minulého roku, kdy pandemie začala, nedělalo úplně úžasnou práci. Pokud máme teď pocit, že jsme se zbavili slepého střeva s názvem MeSES a vracíme se na výchozí pozice, odkud má řízení epidemie vycházet, tak mně se nezdá, že bychom se vraceli do nějakého lepšího řečiště.
Na začátku jste zmínil, že premiér chce navodit úspěšný konec potírání pandemie. I s ohledem na rychlé rozvolňování nehrozí podobné podcenění jako loni v létě?
Situace je odlišná v tom směru, že tu máme hodně lidí, kteří nemoc prodělali, a každý týden naskakují statisíce, kteří si pořídí alespoň jednu dávku očkování. Takže nevidím pravděpodobnost, že se vrátíme tam, kde jsme byli. Ale to neznamená, že nějaké dílčí zhoršení nemůže přijít. Reprodukční číslo R může při tom intenzivním rozvolnění narůst, ale to se uvidí v řádu dvou týdnů. Pokud nám hrozí riziko, tak je to v nových mutacích a variantách. Za celou dobu se moc neposunula diskuze ohledně sekvenování vzorků. A to jak z hlediska fyzického zajištění, tak i proplácení. Když už ministerstvo představilo finální fázi strategie, tak z toho řada pracovišť, včetně toho klíčového z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vypadla. A to s odůvodněním, že se nenašel způsob, jak je financovat. To mi přijde trochu divné. Máte-li se proti rizikům nějak zajistit, tak je třeba volit cílená opatření, na které seženete peníze. Tím se vyhnete paušálním opatřením a plošnému zavírání, což je nekonečně dražší. Pokud se za dva měsíce nepodařilo zajistit sekvenování vzorků od lidí, kteří budou cestovat po světě, tak je to dost smutná výpověď o naší schopnosti zvládat pandemii. Právě v nějaké mutaci, které si včas nevšimneme, vnímám riziko, které může současnou situaci zhoršit.
