Článek
Výstavbu nových jaderných bloků dlouho blokovala nedůvěra premiéra Andreje Babiše vůči společnosti ČEZ a jejímu generálnímu řediteli Danielu Benešovi.
Podle informací Seznamu se ale blíží kompromisní řešení, jak se tento týden ukázalo na uzavřeném jednání sněmovního hospodářského výboru. Ředitel Beneš tam popisoval poslancům, v jaké fázi přípravy je výstavba nových jaderných zdrojů a také tři varianty financování.
„Informoval jsem poslance hospodářského výboru o tom, kde se nacházíme jak z hlediska naplňování státní energetické koncepce, tak z hlediska projektu nového jaderného zdroje,“ řekl při odchodu Daniel Beneš.
Dnes existují tři varianty, jak obří zakázku zaplatit. První možností je vytvoření stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ, která by se skládala z jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Druhou variantou je výstavba financovaná stoprocentní dceřinou firmou ČEZu, ale s umožněním vstupu vnějšího investora.
Většina parlamentních stran – ODS, TOP 09, ČSSD a Piráti – prosazuje třetí způsob. Ten předpokládá založení zcela nové společnosti stoprocentně vlastněné státem, která by výstavbu financovala a do které by se převedly atomové elektrárny.
„Varianta, kdy bude stavět stát, hlavně znamená nejlacinější elektřinu pro zákazníky. V takovém případě prostě nemá vliv na cenu stavby očekávaný a logicky započítávaný zisk soukromého investora. To pak ve výsledné cenně stavby a následně elektřiny hraje zásadní roli,“ říká bývalý ministr průmyslu Martin Kuba z ODS.
Cílem takové operace je, že součásti výstavby nebudou minoritní akcionáři ČEZ, kteří se do dobrodružství s výstavbu reaktorů nechtějí pouštět.
„Navíc tvrdím, že stavba, která má být provozována 60 let, nemůže být posuzována jen pohledem, jestli se v dnešních cenách elektřiny vyplatí nebo ne. Stát musí zajistit svou energetickou infrastrukturu a jaderná elektrárna je podle mého názoru infrastrukturní stavba, stejně jako třeba dálnice,“ řekl Kuba z ODS.
Někteří poslanci, třeba Helena Langšádlová z TOP 09, se vyslovili pro možnost, aby se místo jedné obří zakázky na jadernou elektrárnu tendr rozdělil například na tři menší. „Někdo by dělal primární okruh s reaktorem, někdo jiný zase s turbínou a generátorem,“ vysvětluje Langšádlová.
Potíž je, že proti tomu všemu je premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková poslancům na hospodářském výboru řekla, že existuje ještě čtvrtá, kompromisní možnost. „Jde o to, že by stavěl a investoval ČEZ s nějakou formou garance státu,“ uvedla Nováková bez dalších podrobností.
V úvahu připadá jakýsi model, kdy by se stát zaručil, že pokud projekt nebude ekonomicky vycházet, tak si jej přebere a od ČEZu odkoupí. Ve smlouvě by se definovaly nějaké milníky, kdy by to bylo možné udělat. Například, že po dokončení projektu se zhodnotí situace na trhu a pokud nebude projekt ekonomicky vycházet, stát si ho přebere.
