Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce pro letošní maturanty takzvanou úřednickou maturitu. Nemuseli by tak podle něj skládat klasickou maturitní zkoušku a na maturitním vysvědčení by mohli mít známky podle průměru za celé své studium střední školy. Premiér to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes, informoval server iDNES.cz.
„Chci navrhnout udělení úřední maturitní zkoušky všem studentům ze všech typů středních škol. A to i v rámci vzdělávání dospělých, kteří si dodělávají středoškolské vzdělání,“ uvedl Babiš. „(Znamená) To, že z maturitních předmětů by se výsledná známka udělila na základě průměru za všechny roky studia,“ řekl.
Studenti, kteří by udělení maturitní zkoušky odmítli, nebo by nesouhlasili s výslednou známkou, by si podle premiéra mohli udělat klasickou maturitu v podobě, v jaké ji pro letošní školní rok připravilo Ministerstvo školství. Podle dosavadních informací úřadu se na jaře podobně jako loni zruší slohy z češtiny a cizích jazyků. U didaktických testů se prodlouží čas a ústní zkoušky zůstanou. Praktické zkoušky budou moct ředitelé škol nahradit jinou formou, případně je posunout na léto, stejně jako praktickou výuku, která se nyní kvůli epidemii nemůže ve školách konat.
Mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová řekla, že úřad jedná se zástupci škol o dalších možných úpravách maturit, jejich termínů nebo obsahu. Rozhodnout podle ní chce do konce příštího týdne. Podle Lednové Ministerstvo školství kontinuálně zohledňuje aktuální vývoj epidemie a jedná se zástupci škol. „Proto i nyní reagujeme na nový vývoj a intenzivně se zabýváme i možnými úpravami maturitní zkoušky. Ve hře jsou například posuny termínů či úpravy obsahu, a to tak, aby byla zohledněna jak složitá situace studentů, tak zachována odbornost a význam maturitní zkoušky jako takové, včetně srovnatelné úrovně,“ řekla.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) má podle premiéra na maturity jiný názor. „Já jsem ale rozhodnut, že toto navrhnu, protože celý letošní rok byl pro studenty extrémně náročný a myslím si, že jiná by měla být i maturita,“ uvedl. „Kdo celé tři nebo čtyři roky pilně studoval, tak bude mít samozřejmě pěkné maturitní vysvědčení,“ dodal.
O podobě maturit se vede diskuse již dlouho. Na konci února odborníci hovořili o tom, že studenti středních škol by se měli v posledním pololetí zejména připravovat na maturitní zkoušku. O konkrétní náplni vzdělávání by rozhodoval ředitel školy. Předpokládá to školská novela skupiny poslanců z pěti klubů. Druhé pololetí by podle předlohy trvalo zhruba měsíc a půl, od poloviny března do konce dubna.
Rámcové studijní programy by podle novely stanovily, že v posledním pololetí před maturitou by se na středních školách a gymnáziích soustředila výuka včetně praktické výuky a případné praxe na předměty, které jsou součástí zkoušky.
Přístup škol nebyl jednotný. Jednotliví studenti kvůli tomu mají rozdílné podmínky při přípravě na zakončení studia.
Předlohu měla nejprve posoudit vláda. Rozhodnout o ní měli zákonodárci. Sněmovna by ale novelu patrně nestihla projednat do konce volebního období.
