Článek
Před okresní soud v Přerově se zkraje tohoto týdne dostavil manželský pár, který podle žalobce před několika měsíci zbil několik dětí.
Přišli obžalovaní, jejich advokáti, v publiku zasedlo několik lidí, kteří je přišli podpořit, ale celkově byla atmosféra jednání poklidná, jako by ani nešlo o případ, který letos na jaře vypadal, že může přerůst v etnické rozbroje.
Oč šlo, vlastně připomíná jen příslušník Justiční stráže u vchodu do soudní budovy. „To jdete také na ty cikány?“ vyptává se novinářů.
Případ, který přerovský soud řešil, začal na první pohled banální situací v parku v osmitisícovém Lipníku nad Bečvou.
Na náctiletou dívku tu pokřikovala skupina romských dětí, romské děti uvedly, že jeden z nich před dívku skočil a mával rukama, aby ji vylekal.
Dívka to oznámila rodičům a ti ihned sedli do auta a vyrazili na místo, aby sjednali satisfakci.
Jak uvádí žaloba, skončilo to nadávkami hanobícími rasu a několika zraněnými dětmi, z nichž některé musely do nemocnice.
O případu podrobně ZDE:
Pokud vám ten stručný popis něco připomíná, jste správně. Letos na podzim totiž žalobce poslal k soudu případ z Dubí na Teplicku, kde byl sled událostí podobný.
Tam se daly do sporu dvě ženy – jedna z majority a druhá Romka – které se pohádaly kvůli strkanici svých dětí v brouzdališti tamního koupaliště. Skončilo to bitkou, v níž byl jeden muž zraněn a šest Romů za útok na něho bylo obžalováno.
Kromě Lipníku další připomínka, jak mohou být vztahy mezi majoritou a Romy v některých místech země napjaté.
Jak žalobce popsal události v Dubí:
V zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou se konflikt neodehrál náhodou. V kanceláři na místní radnici místostarosta města popisuje, že tato část městečka je problematická.
Romské děti se tam scházejí pravidelně, a podle všeho se to někdy neobejde bez konfliktu. Město má i svého asistenta kriminality, který do parku pravidelně dochází.
„Že tam byla provokace, je jasné. To, že ta reakce byla nepřiměřená, také,“ komentuje případ napadení malých Romů místostarosta Lipníku nad Bečvou Ondřej Vlček.
Po konfliktu muselo město situaci rychle řešit. „Hned druhý den jsme se sešli se zástupci romské komunity,“ dodal místostarosta.
I tak atmosféra houstla – i proto, že soužití mezi Romy a majoritou napínal medializovaný incident ve Dvorcích na Bruntálsku.
Podrobně ZDE:
Na Přerovsku, kde Lipník leží, je poměrně vysoká nezaměstnanost. Ze 76 okresů v České republice mu v létě patřilo 60. místo. Podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí žije v Lipníku asi 100–200 lidí v sociálně vyloučené lokalitě, obyvateli však nejsou zdaleka jen Romové.
Město se podle místostarosty Vlčka snaží s místní romskou komunitou pracovat. Radnice plánuje navázat na práci neziskovek, které provozovaly dětskou skupinu zajišťující důležité předškolní vzdělávání malých Romů. Místní charita organizuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Problém podle místostarosty začíná ve chvíli, kdy děti dorostou do puberty a podobné aktivity je vesměs přestanou zajímat.
Když pomine krize
Česká republika zažila v letech 2011, 2012 a 2013 přibližně dvacet protiromských pochodů a manifestací. Od té doby se rozpadly některé neonacistické organizace a pozornost se upřela na muslimy, migranty a válečné uprchlíky.
Policisté se však v posledních letech zabývají čím dál větším počtem projevů takzvané předsudečné nenávisti lidí, kteří nepatří k extremistům. Do kategorie předsudečné nenávisti spadá kromě rasismu také třeba odsuzování lidí kvůli náboženství nebo politickým postojům.
Politolog a odborník na extremismus Jan Charvát připouští, že i události z Lipníku a z Dubí mohou znamenat, že počet takových případů roste. Ale také to, že si jich policie víc všímá.
„V České republice se dlouhodobě vžila představa, že jsou tady extremisté, které sleduje Ministerstvo vnitra, a potom normální lidé. Nebyla to pravda ani tehdy, a řada lidí včetně politologů na to upozorňovala, ale Ministerstvo vnitra se toho dlouhodobě drželo. Dneska už je takový koncept neudržitelný, a to i z pohledu vnitra, které ho proto opouští,“ vysvětluje Charvát.
Politolog také upozorňuje, že averze k Romům je v české společnosti dlouhodobá. A nyní se znovu může dostávat na povrch, protože odezněla migrační krize a s ní obavy z běženců.
„V momentě, kdy přijde (migrační krize – pozn. red.), se o Romech úplně přestane mluvit. A tím, jak slábne narativ spojený s migrační krizí, se zase začínají vracet věci, které se týkají Romů. Nedokážu říct, že nebyly žádné konflikty (s Romy – pozn. red.), myslím si, že byly, ale nebyla jim věnovaná taková pozornost, protože tématem byli primárně uprchlíci nebo záležitosti spojené s islámem. Tím, že už tohle téma netáhne, tak bude ve společnosti více rezonovat téma Romů,” dodává politolog.
