Přeloženo do češtiny: Zájmy pana Babiše jsou klíčem k vládě nad Agrofertem, píše Brusel

České úřady jsou zhruba uprostřed vyčkávání, až z Bruselu do Prahy dorazí po původní anglické verzi také oficiální český překlad předběžné zprávy auditorů o rozdělování dotací, jedna z klíčových vět sedmdesátistránkového dokumentu však bude znít v češtině takto:

„Dvěma hlavními cíli svěřenských fondů (kam Andrej Babiš uložil své firmy na dobu, kdy bude vládním politikem – pozn. red.) je i) správa skupiny AGROFERT, a ii) ochrana zájmů pana Babiše.“

Tak to stojí v neoficiálním, avšak profesionály zpracovaném překladu, který Seznam exkluzivně zveřejnil v minulých dnech.

Jak tedy v konkrétních pasážích auditu vyargumentovali autoři závěr, že podle nich je český premiér ve střetu zájmů a že neobstojí jeho obhajoba, že jeho firmy spravují nyní svěřenské fondy?

„Pan Babiš je oprávněn odvolat svěřenského správce, pokud tento poruší pravidla svěřenecké správy nebo jiné povinnosti dle stanov (např. pokud nehájí zájmy pana Babiše),“ stojí ve zprávě. Totéž platí pak o protektorech, kteří dohlíží na práci správce.

„Vzhledem k výše zmíněné charakteristice vedení, zvláště ke skutečnosti, že pan Babiš definoval cíle svěřenských fondů (zejména ochranu jeho zájmů), založil je a jmenoval všechny zúčastněné osoby, které může také odvolat, lze usoudit, že má přímý i nepřímý rozhodující vliv na svěřenské fondy. Na základě tohoto posouzení má komise za to, že prostřednictvím těchto svěřenských fondů pan Babiš nepřímo ovládá mateřskou společnost skupiny Agrofert,“ soudí auditoři na straně 18.

A následně docházejí k závěru, že ustanovení o střetu zájmů český premiér porušuje a je proto třeba vrátit všechny dotace od doby, kdy svou firmu zaparkoval do svěřenských fondů. Tedy od února 2017. Celkem jde o 282 milionů korun, které má Česko vrátit Bruselu a následně vymáhat po Agrofertu.

Jak přesně auditoři ke svým závěrům dospěli, to popisují na stranách 12 až 23 z celkem 70stránkového dokumentu.

První tři stránky z této pasáže věnují kontroloři legislativním východiskům. Strany 15 a 16 pak popisují Babišův politický osud neboli cestu od poslance až k premiérovi. To doplňuje výčet jeho rozhodnutí v roli jediného akcionáře Agrofertu. OD strany 17 pak do detailu audit zkoumá nastavení a fungování svěřenských fondů. A na stranách 20 a 21 pak přidává příklady, kdy české dotační orgány dle názoru bruselských úředníků udělaly rozhodnutí, která vycházela Agrofertu vstříc. Zbytek pasáže pak patří jednoznačným závěrům o existenci střetu zájmů.

Andrej Babiš od počátku práci auditorů kritizuje. „Já jsem se podřídil lex Babiš. Renomovaní právníci pak podle něj nastavili svěřenské fondy, do nichž jsem Agrofert vložil. Od té doby s tou firmou nemám nic společného,“ řekl s tím, že auditoři nemají co vykládat český zákon a že celý audit je pochybný.

Kromě kompletní české verze auditu přidáváme také odpovědi na 10 základních otázek, jak audit vznikl, kdo na něm pracoval a za jak dlouho se dozvíme, zda a kolik peněz bude Česko do Bruselu vracet.