Článek
Vyšší zdanění cigaret, alkoholu a hazardu. Nová digitální daň. To a další změny v příštím roce mají vládě přinést 22,6 miliardy korun navíc do rozpočtu.
Zdání drobných změn ve skutečnosti vytváří sumu vyšší, než jakou představuje jmění desátého nejbohatšího Čecha.
Největší finanční injekcí pro rozpočet je v tomto ohledu prodloužení lhůty pro vrácení odpočtu DPH ze 30 na 45 dnů. Jednorázově to podle předkládací zprávy k rozpočtu na příští rok bude znamenat pro státní kasu plus 16,2 miliardy korun.
Zvýšení daně z tabákových výrobků má přinést 7,7 miliardy korun, zvýšení spotřební daně z lihu 0,9 miliardy a například nově zavedená daň za digitální služby by mohla první rok přinést 2,1 miliardy korun.
Od těchto a dalších změn, které budou navyšovat rozpočet, je pak potřeba odečíst změny, které budou mít na rozpočet negativní dopad, protože představují pro plátce úlevu. Jde například o opětovné zavedení výdajových paušálů, snížení sazby pojistného na sociálním pojištění a třeba přesun části některých služeb a zboží do 10procentní sazby DPH.
Celkově jde o 5,7 miliardy korun. Ovšem peníze navíc představují pro rozpočet sumu 28,3 miliardy.
Dříve se rozdávalo, teď se musí spořit
Pohled do plánování minulých rozpočtů, na které měl vliv Andrej Babiš nebo ministři financí za hnutí ANO, ukazuje, že jde o zásadní zlom. V minulosti převládaly široce populární kroky, které ovšem negativně ovlivňovaly předpokládané výnosy daní, a tak i státní rozpočet.
Andrej Babiš získal vládu nad ministerstvem financí v roce 2014, kdy byl členem kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. První rozpočet v jeho režii byl pro rok 2015 a ten předkládal pro lidi atraktivní změny.
Šlo například o zavedení nižší sazby DPH, o daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, školkovné nebo znovuzavedení slevy pro pracující důchodce. Celkový dopad na rozpočet: minus 11,8 miliardy korun.
Ve prospěch občanů v posledních třech letech u rozpočtů na roky 2017 až 2019 daňové úlevy vždy překonaly růst jiných daní.
Například pro letošní rok bylo v plánu zvýšení zvýhodnění na první dítě nebo snížení limitu pro výdajové paušály. Vliv na rozpočet zhruba minus dvě miliardy i po odečtení dalších vlivů.
Rozpočet pro rok 2016 zaznamenal díky zvýšení sazeb u tabákových výrobků vyšší výběr daně o 3,6 miliardy. Ovšem údaj není očištěný od růstu spotřeby tabáku díky lepší ekonomické situaci.
Plán pro rok 2020 je tak první, kdy vláda jednoznačně utahuje šrouby.
Podle ekonoma Aleše Roda je důvod pragmatický. „Vláda hledá cesty, jak alespoň na papíře navýšit příjmy, aby mohla více utrácet. Jde o to, že zatímco u veřejných výdajů máte jistotu, že budou utracené, u příjmů takovou jistotu nemáte. Jednání poplatníků, třeba v oblasti spotřební daně, je hůře predikovatelné,“ shrnuje situaci ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.
Podle něj si Andrej Babiš snaží tímto krokem udržovat pověst dobrého hospodáře a na rostoucí výdaje, mezi které patří například i sleva na jízdné pro seniory a studenty, jež první rok vyšla stát na 5,6 miliardy korun, musí hledat odpovídající příjmy.
Ostatně sám Andrej Babiš se v této logice vyjádřil pro sobotní Právo. „Samozřejmě že je to i kvůli příjmům do rozpočtu, ale těch osm miliard nebude nic zásadního. Ten balíček byl spojen s navýšením rodičovské z 220 na 300 tisíc korun,“ reagoval premiér na otázku, jestli nechce přiznat, že státní kasa potřebuje více peněz, aby vláda mohla plnit sliby.
Ekonom Jakub Seidler z ING pak upozorňuje, že tyto změnu jsou z dlouhodobějšího hlediska jen kosmetické. „Vláda bude muset do budoucna hledat příjmy v podobě stovek miliard korun na důchody,“ říká Seidler.
Slábnoucí motor české ekonomiky
V minulosti vždy státní kasu zachránila skvělá kondice české ekonomiky. Jednoduše byl výběr daní ještě lepší, než si ministerstvo financí plánovalo. Ekonomický růst tak dokázal vykrýt i nižší příjmy například z Evropské unie.
V roce 2018 se například podařilo vybrat na důchodovém pojištění více peněz, než se rozdalo. Kromě toho, že to přineslo státní kase zhruba 30 miliard navíc, to způsobilo vládě Andreje Babiše paradoxně i nepříjemnost.
Nejednou nemohla disponovat jinými miliardami. Šlo o peníze z bývalého privatizačního fondu, kam chodí například zisky z polostátního podniku ČEZ.
Aby vláda mohla využít tyto peníze na jiné účely než ty spojené s privatizací a likvidací ekologických škod, musí být splněna jednoduchá podmínka – že se vybere na důchody méně peněz, než je třeba rozdat.
Vláda Andreje Babiš proto tento zákon loni změnila. Argumentovala přitom tím, že je zbytečné nechat peníze ležet, když je lze investovat. V době, kdy se tato změna řešila, bylo podle Andreje Babiše na účtě zhruba 21 miliard korun.
Není jasné, kolik peněz by si měla vláda z fondu vzít během příštího roku. Ve svých zprávách ale ministerstvo financí uvádí, že od roku 2012 si takto vybírala průměrně 10 miliard korun ročně.
Anketa
Příští rok je ale další ekonomický růst stále méně jistý.
Už letos se začal výběr daní dostávat pod úroveň plánu. Upozorňuje na to i Národní rozpočtová rada, tedy instituce, která má nezávisle dohlížet, jestli je stát rozpočtově odpovědný.
„Na DPH stát zatím vybral 239,84 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 4,4 procenta. Plán na celý rok nicméně počítá s meziročním růstem výběru DPH o 6,8 procenta,“ uvádí Národní rozpočtová rada s tím, že zaostává výběr skoro všech daní.
Odhad růstu ekonomiky začátkem listopadu snížilo i samotné ministerstvo financí, a to na růst 2,4 procenta. I to ale může znamenat problém pro hospodaření státu. „Roste tak riziko, že stát příští rok nevybere na daních tolik, kolik v návrhu státního rozpočtu naplánoval,“ reagoval na tuto zprávu Janis Aliapulios, mluvčí Národní rozpočtové rady.
