Překvapivě smířlivý Zeman. Jak dlouho mu to vydrží?

U předchozích dvou prezidentů Václava Havla a Václava Klause bylo obvyklé, že ve svých zásadních projevech, jako je například ten k 28. říjnu, s nadhledem popisovali stav země a její další směřování ve světě. Za více než tři roky prezidentování Miloše Zemana jsme si zvykli, že své projevy pojímá úplně jinak. Vždycky mluví hodně o sobě, používá svoje dokola opakované „bonmoty“ – a samozřejmě musí někoho urazit.

Letošní Zemanův projev ve Vladislavském sále k výročí vzniku Československa byl oproti očekávání celkem smířlivý. V dusné atmosféře, kdy Češi žijí celý týden aférou s nevyznamenáním pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho a na Staroměstském náměstí proti prezidentovi protestovaly tisíce lidí, vydržel Zeman zůstat v klidu.

Člověka při sledování slavnostního ceremoniálu napadne, zda si už sám Zeman neřekl, že to s rozdělováním společnosti přehání. Zvlášť když viděl, že účast na Hradě ve státní svátek odmítly tři parlamentní strany (ODS, TOP 09 a KDU), část ministrů a šéfové parlamentních komor v rozporu se zvyklostmi vynechali slavnostní recepci po ceremoniálu.

Většinu projevu Zeman věnoval osudům lidí, které vyznamenává. Svůj široký výběr shrnul větou: „Někdo zpívá, někdo rodí děti, někdo hraje a někdo podniká.“

Mluvil o boji s předlistopadovým režimem, připomněl pražské jaro 1968 i revoluci proti komunistické totalitě v roce 1989. „Říká se, že revoluce požírá své děti. Ono je to horší, ona na ně někdy zapomíná,“ řekl v souvislosti s vyznamenáním Valtra Komárka, legendárního šéfa Prognostického ústavu, v němž vyrostlo mnoho polistopadových politiků.

Znovu připomněl loni vyznamenaného, komunisty umučeného faráře Josefa Toufara, vyzdvihl nepopiratelné zásluhy církve jako služby a následně vyznamenal kardinála Duku.

Přehledně: Komu dal Zeman vyznamenání

Když mluvil o tradicích, připomněl rok 2004 jako důležitý moment – vstup Česka do Unie. A udělil Řád Bílého lva profesoru Günteru Verheugenovi, někdejšímu eurokomisaři pro rozšíření.

Jakoby chtěl vyvrátit argumenty svých odpůrců, kteří mu vyčítají ohrožení demokracie, návrat do područí Ruska a příliš vstřícnou politiku k Číně. A to přesně ve chvíli, kdy se na Staroměstském náměstí zvedaly protizemanovské transparenty „Patříme na Západ“.

Jedna z mála věcí, která zůstala stejná jako v minulých projevech, byla část o podnikatelích. Zeman znovu vyzdvihl své oblíbené podnikatele „baťovského typu“. Jako jejich protiklad Zeman vždy zmiňoval Viktora Koženého. Toho v posledních měsících vystřídal Zdeněk Bakala, ale ani jeho jméno v pátek přímo Zeman nevyslovil.

„Jaký je to kontrast proti firmě s 12 tisíci zaměstnanci, která zkrachovala, protože vlastník byl buď totálně neschopný, nebo naopak všeho schopný,“ rýpl si Zeman do osudu hornické firmy OKD. Z třiceti oceněných lidí vyznamenal Zeman pět podnikatelů.

Samozřejmě není jasné, jestli Zeman zvolil mírnější tón pod tlakem veřejného mínění, nebo byl unavený po celodenním náročném programu. Může to být jen oddechový čas před novým útokem. Což se může ukázat už za tři týdny, při dalším emočně vypjatém svátku 17. listopadu.