Překvapivá data. Češi chtějí pomoci uprchlíkům. Zároveň se migrace bojí

Ochranu proti migraci vnímají Češi jako významnou oblast společnosti, vyplývá z dat z připravované studie STEM. Pouze 14,1 procenta respondentů si myslí, že na ochranu proti migraci není třeba klást důraz.

Většina dotazovaných také nesouhlasí s tím, aby byl uprchlíkům na území Evropské unie poskytnut azyl. Češi více oceňují plán na pomoc s návratem uprchlíků do země, ze které přišli.

„Téma migrace se začíná znovu ukazovat jako zásadní problém pro celou Evropu. Nejenže se stále jedná o migračním a azylovém paktu v rámci EU, ale mluví se o ní i v souvislosti se situací v Litvě (podezření, že Lukašenkův režim organizuje cesty ilegálních migrantů do Litvy, která dala azyl opozičním vůdcům) a v souvislosti s odchodem západních vojáků z Afghánistánu,“ upozorňují analytici z agentury.

Odmítavý názor na poskytnutí útočiště alespoň části migrantů má 84 procent všech dotazovaných. Jedná se především o druhou nejstarší věkovou kategorii, v níž azyl zcela zavrhuje 74 procent a dalších 18,1 procenta ho alespoň zčásti zamítá. Nejvíce dotazovaných, kteří by s novým domovem pro uprchlíky na území Evropské unie souhlasili, bylo v nejmladší věkové skupině 18–29 let. Azyl by zde poskytlo 32 procent respondentů.

„Od roku 2015 zůstává migrace mezi důležitými tématy pro českou veřejnost. Není nejdůležitější, ale je mezi pěti hlavními tématy, která navíc celkem odlišují různé politické směry,“ uvádí k výsledkům jeden z autorů studie, analytik Nikola Hořejš. „Je třeba přitom zdůraznit, že i když se voliči liší, i u demokratické opozice převládají odpůrci toho, abychom s migrací Evropě pomáhali formou přerozdělováním žadatelů o azyl.“

Také v každé skupině z hlediska dosaženého vzdělání převažuje neochota přijmout žádosti k povolení pobytu, nejvíce souhlasných odpovědí však označili lidé s vysokou školou.

Převaha kladných reakcí naopak nastala u otázky, zda se mají všechny zúčastněné státy zapojit do návratu uprchlíků do země, ze které přišli. Toto řešení by nejčastěji uvítala nejstarší generace, nejmenší zájem projevila skupina 18–29 let, rozdíl mezi oběma kategoriemi však tvořilo jen necelých 6 procent.

Situaci ohledně navrácení migrantů zpátky do země jejich odchodu blíže okomentoval analytik Nikola Hořejš: „Na stole už není povinné přijímání žadatelů o azyl (státy přitom stále měly možnost žadatele zkontrolovat a odmítnout), ale mluví se o jiných formách pomoci nejvíce zasaženým zemím, jako je Itálie, Řecko nebo Španělsko. Zde je česká veřejnost překvapivě kladně naladěná. Nový návrh, že by třeba Česko pomáhalo s repatriacemi, má velkou podporu napříč stranami. Je potřeba tato data brát opatrně, protože o tom návrhu veřejnost mnoho neví a politici o něm zatím nemluví,“ dodává k výsledkům studie.

Přílišné rozdíly v názorech pak nejsou při srovnání odpovědí podle dosaženého vzdělání respondentů. Proti repatriaci ovšem nejvíce hlasovali vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Zajímavý je přístup, jaký má v současnosti česká veřejnost k pracujícím cizincům z Ukrajiny nebo jiných zemí východní Evropy. Za přínos pro Českou republiku je považuje zhruba polovina dotázaných, nejvíce – konkrétně 66,4 % – jich je v kategorii nad 60 let. Jako problém příchozí východní Evropany vnímá skupina ve věku 18–29 let a respondenti bez maturity.

„Co se týká hrozby migrace, ta je pro Čechy výrazně spojena s islámským fundamentalismem, ten totiž vadí více než samotní azylanti. Pracovníků z východu se tolik neobávají,“ objasňuje Hořejš.

Průzkum také ukázal nerozhodný postoj dotazovaných k přílivu pracovních sil ze zemí východní Evropy. Celkem 51 procent označilo oblast východoevropských pracovníků jako nedůležitou, jen o dvě procenta méně respondentů ji však naopak za klíčovou pokládají. Nejvýrazněji je o závažnosti této oblasti přesvědčena generace lidí nad 60 let a lidé bez maturity.

Zajímavý je také postoj, jaký mají v současnosti obyvatelé České republiky k ochraně proti migraci jako takové. Tuto oblast za důležitou považuje více než tři čtvrtě respondentů. Nejčastěji se jedná o skupinu nad 60 let, kde souhlas s ochranou proti migraci vyslovilo 94 procent. Za nedůležitou ji naopak pokládají lidé ve věkové kategorii 30–40 let s vysokoškolským vzděláním.

„Zdá se, že by se české veřejné mínění mohlo posunout z fáze šoku do fáze diskuse o možném řešení. Zajímavé je, že Evropě chceme pomáhat, ale neshodneme se na tom jak,“ dodává Hořejší. „Nové návrhy, které předkládají různé státy EU, tak nejsou úplně bez šance. Ale záleží to na českých politicích, jak je budou prezentovat.“

Unikátní jsou také data, která analytikům STEM poskytla agentura Frontex, jež hraje zásadní roli při střežení hranic společného prostoru EU proti nelegálním migrantům. Poskytnutá čísla poukazují na aktivní roli ČR a českých policistů.

V agentuře Frontex je 13 českých statutárních zaměstnanců, z nichž je 5 osob zařazeno do kategorie 1, tedy mezi příslušníky jednotek vyslaných do operačních oblastí a dále mezi pracovníky odpovědné za fungování ústřední jednotky Evropského systému pro cestovní informace a povolení.

Počet dočasně přidělených pracovníků z České republiky je 27, ti jsou zařazeni do kategorie 2 a 3. Kategorie 2 představuje dlouhodobě přidělené pracovníky na 24 měsíců, kteří jsou součástí stálého útvaru Frontexu, v kategorii 3 jsou krátkodobě přidělení pracovníci na 6 týdnů až 4 měsíce, rovněž jako součást stálého útvaru.

„Čeští policisté plní úkoly při ostraze hranice, debrífinku (získávání informací při pohovoru s migranty), screeningu (činnost směřující především k odhalení, ze které země migrant přichází) a kontrole dokladů,“ popisuje úlohu českých pracovníků Frontex.