Článek
Nemohli jsme nenatáčet v Dobříši. Zdejší zámek patřil v minulém režimu Svazu spisovatelů, právě sem za Janem Otčenáškem jeho partnerka jezdila. Dlouhých 19 let. „Dnes tu jsou krásné komnaty, stylově zařízené, tehdy to byly obytné místnosti, kde spisovatelé pracovali a žili. Vzpomínám nejen na Jana, ale i na Josefa Kainara, Jana Drdu nebo Milana Jariše. Byli po DAMU mou druhou univerzitou,“ říká Libuše Švormová v někdejší pracovně svého partnera, dnes italské komnatě zámku vráceného Colloredo Mannsfeldům. Cestou do Dobříše si myslela, že se jen projdeme po nádvoří, přístup do interiérů pro ni byl překvapením.
Když zavřete oči, dodnes slyšíte francouzskou markýzu Angeliku ze série romantických filmů, kterou do češtiny namluvila před víc než padesáti lety. Stejně jako spoustu dalších postav. Libuše Švormová je totiž jednou z prvních hereček, která se umění dabingu naučila. „Ráda vzpomínám na spolupráci s Vladimírem Brabcem nebo Luďkem Munzarem. Luděk byl tak brilantní dabér, že věděl, co přijde, tak se otočil od monitoru zády a nadaboval to,“ vzpomíná herečka v dabingovém studiu České televize.
Koho z kolegů obdivuje, že bez pitvoření zvládl dabing muže i ženy v jednom filmu? A když dnes v Divadle na Vinohradech hraje v Pygmalionu, jak odpoví na otázku, jestli se někdy cítila jako Líza Doolittlová? Zjistíte ve videobonusu nahoře. Premiéru pořadu Moje místa Televize Seznam odvysílá zítra, v úterý ve 20:00. A po jeho skončení následují Intimní zpovědi Libuše Švormové.
