Článek
Po včerejší večerní tiskové konferenci vlády to vypadalo, že moratorium na půjčky bude prostě jen znamenat, že se dluhy těch, kdo o to požádají, na tři nebo šest měsíců zmrazí. Už však zapadlo, že se celý dluh navýší.
Klienti (s výjimkou právnických osob) sice nebudou po dobu odkladu nic platit. Zároveň se jim však po těch několik měsíců bude úročit jistina, tedy původně půjčená částka.
„Co se týče hypoték, všech hypoték, ať už je čerpají občané, nebo firmy, tak splatnost jednotlivých splátek hypoték se odkládá o dobu moratoria, je to tři nebo šest měsíců, odkládají se stejně i úroky, banka nemůže splátky navýšit, deklaruje klientovi, že splátky zůstávají ve stejné výši a jen se prodlouží doba splácení,“ oznámila ministryně financí na tiskové konferenci. Kdo by z toho pochopil, že se úvěry budou dál úročit, když banka nemůže splátky navýšit?
Tisková konference po jednání vlády 1. dubna. Video: ČTK, ČTK
Dalo se to dedukovat snad jen z informace, že úroková sazba zůstane ve stejné výši, pokud není vyšší než osm procent plus repo sazba (což je aktuálně dohromady devět procent).
Ve večerním pořadu České televize ovšem už Schillerová vysvětlila, že „je jasné, že pokud se prodlouží doba splácení, tak logicky narostou úroky v čase, protože jistina se v čase posouvá. S tím se ovšem nedá nic dělat. My jsme museli respektovat doporučení evropské bankovní autority, která velmi striktně nedoporučila zasahovat do smluvních úroků.“
Ministerstvo financí dnes na dotaz Seznam Zpráv potvrdilo, že úroky se budou účtovat dál a splatí se později. „Pokud klient využije odložení splátek o tři nebo šest měsíců, dojde k adekvátnímu prodloužení délky splácení úvěru. Úvěr bude úročen i po dobu odložení splátky úrokem ve smluvní výši, maximálně ale zákonnou výší úroku z prodlení na úrovni repo sazby navýšené o osm procentních bodů,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Vintrlík.
„Splátky a také tyto úroky klient zaplatí později. Celková částka splatná dlužníkem se tedy navýší o úroky během doby přerušení splácení, aniž by se ovšem zvýšila původní výše splátky,“ doplnil.
Co to bude v praxi znamenat
Vezměme si modelový příklad rodiny, která splácí úvěry ve výši sedmi milionů za zhruba 30 tisíc měsíčně. Když si vyjedná šestiměsíční moratorium, naskáčou jí za tu dobu úroky ve výši kolem 70 tisíc. Pokud se pak nezmění parametry úvěrů, doba splácení se jí tedy posune o nejen onen půl rok, ale další více než dva měsíce.
Půlroční odklad všech půjček bude rodinu stát více než dvě měsíční splátky, které zaplatí navíc. Šestiměsíční odklad jí sice umožní dočasně snížit výdaje zhruba o 180 tisíc korun, které by jinak uhradila na splátkách půjček. Po odečtení nákladu na odklad se tato virtuální rezerva scvrkne jen na 110 tisíc. (V příkladu nebereme v úvahu časovou hodnotu peněz).
„Návrh je velmi dobrým výsledkem diskusí bank s MF. Budeme rádi, když bude v této podobě příští týden schválen,“ řekl Jan Sadil, člen představenstva ČSOB. „To, jak se splatí naběhlé úroky, zákon neupravuje. Pro klienta je důležité, že splátky po době odkladu zůstanou na stejné úrovni jako před odkladem. Ve splátkách se však může změnit podíl jistiny a úroku a logicky a v souladu se zákonem celková úhrada odloženého s sebou přinese odpovídající prodloužení splatnosti úvěru,“ vysvětlil Sadil.
Moratoria na splácení budou moci využít všichni, kdo o to požádají. Banky přitom nebudou prověřovat, zda byl dlužník skutečně ekonomicky postižen koronavirem. Bude ale na každém rozmyslet si, zda se mu odklad vyplatí. A banky nepřijdou o své úrokové příjmy, které činí většinu z jejich zisku. Jen se jim posunou v čase.
