Článek
Krátery a zmrzlá lávová moře ležící nehybně pod oblohou bez vzduchu uprostřed hlubokého ticha. Jakoby se den za dnem na Měsíci nic nedělo.
Poslední výzkum vědců ale mluví jinak. K jejich samotnému překvapení vybádali jev opakující se pokaždé, kdy Měsíc zakotví v magnetickém ocasu Země. Uvažovat nad ním začali na základě pozorování, kdy zjistili, že Měsíc zrezivěl.
Jenže. K tvorbě rzi je nepostradatelný kyslík a ten by se na Měsíci vyskytovat neměl. Nebo alespoň o jeho přítomnosti neměli vědci doposud jediný důkaz.
Když v roce 2008 kolem Měsíce obíhala indická lunární sonda Chandrayaan-1, nashromáždila údaje, ze kterých vědci čerpají dodnes. Napomohla k mnoha objevům, včetně zjištění výskytu molekul vody na měsíčním povrchu. Sonda má na svém kontě také úspěch v podobě vynesení přístroje sestaveného NASA, který mohl analyzovat minerální složení Měsíce.
Poslední analýza přinesla vědcům z NASA a Havajského geofyzikálního a planetologického ústavu překvapení další. Našli stopy hematitu, formy oxidu železa známého jako rez. Na Měsíci se horniny bohaté na železo vyskytují běžně – rez se však tvoří pouze tehdy, je-li železo vystaveno kyslíku a vodě.
„Zpočátku jsem tomu úplně nevěřila. Něco takového by se vzhledem k základním podmínkám na Měsíci dít nemělo,“ uvedla v tiskové zprávě Abigail Fraemanová, vědecká pracovnice laboratoře Jet Propulsion Laboratory NASA. „Nejenže na Měsíci není vzduch, ale je zaplaven vodíkem, který proudí ze Slunce a je nesen slunečním větrem. Rez se vytváří, když kyslík odstraňuje elektrony ze železa. Vodík dělá opak tím, že přidává elektrony, což znamená, že je o to nepochopitelnější, že se na Měsíci bohatém na vodík rez vůbec vytváří.“
„Je to velmi záhadné,“ potvrdil CNN také Shuai Li z Havajské univerzity, hlavní autor studie, která byla zveřejněna ve středu v časopise Science Advances. „Měsíc je pro vytváření rzi prostředím přímo strašným.“
Rust on the moon was more concentrated on the side that faces Earth — suggesting it was somehow linked to our planet. https://t.co/QeytflzehI
— CNN (@CNN) September 5, 2020
Na správně se jevící cestu přivedly vědce až další měsíce bádání. A domnívají se, že odpověď na to, proč Měsíc reziví, se nachází v jeho sousedovi - planetě Zemi.
Jedním z hlavních vodítek, které vědce přivedlo k jejich teorii, je fakt, že rez se ve větším množství zkoncentrovala na přivrácené straně Měsíce. Země je obklopena magnetickým polem a sluneční vítr tuto bublinu roztahuje a vytváří dlouhý magnetický ocas ve směru po větru.
Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce. Má obvykle rychlost asi 450 km/s (1,5 ‰ rychlosti světla).
Měsíc vstupuje do tohoto ocasu tři dny před úplňkem. Cesta naskrz trvá Měsíci šest dnů. V rámci těchto šesti dnů zvládne magnetický ocas Země pokrýt povrch Měsíce elektrony. A právě v tento okamžik se mohou dít zvláštní věci.
Vědec Li spekuluje, že kyslík ze Země cestuje právě na tomto magnetickém ocasu a přistává na Měsíci, kde interaguje s molekulami měsíční vody a vytváří rez. Magnetický ocas také během úplňku blokuje téměř veškerý sluneční vítr - to znamená, že Měsíc je dočasně chráněn před výbuchem vodíku, čímž se otvírá prostor pro vznik rzi.
„Tento objev změní naše znalosti o polárních oblastech Měsíce,“ řekl Li z Havajské univerzity. „Země zřejmě sehrává důležitou roli při vývoji měsíčního povrchu.“ Tato teorie by také mohla vysvětlit výskyt rzi i na jiných tělesech, kde se kyslík běžně nevyskytuje, jako jsou například asteroidy. „Je možné, že rezivění na těchto tělesech umožňují malé kousky vody a dopad prachových částic,“ spekuluje Fraemanová.
Některé otázky však zůstávají nezodpovězeny. Ne všechna rez totiž byla nalezena na přivrácené straně Měsíce, některé stopy se dostaly i na tu odvrácenou, kam kyslík ze Země nemá šanci dosáhnout. Není ani jasné, jakým způsobem reaguje voda s horninami na Měsíci.
Pro odhalení těchto nezodpovězených tajemství plánuje NASA vytvořit novou verzi přístroje schopného nashromáždit další data o minerálním složení Měsíce a přijít tak na kloub nejen výskytu hematitu.
