Článek
Dotační titul má sloužit k pokrytí tzv. bílých míst. Jde asi o 90 tisíc domácností, které nyní nemají přístup k rychlému internetu.
Výzva se týká budování moderní telekomunikační sítě s minimální rychlostí připojení 100 Mb/s. „Věřím, že výzva bude úspěšná a pokryjeme těch zhruba deset procent území ČR, které dnes pokryto není,” uvedla ministryně Marta Nováková. Právě Ministerstvo průmyslu a obchodu dalo seznam těchto míst dohromady. Dotace z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost EU musí být vyčerpané do konce roku 2023.
Původně si měli operátoři rozdělit na pokrytí méně internetově rozvinutých oblastí až 14 miliard korun. V roce 2017 však takto vysoká dotace nebyla vyčerpána a přihlásilo se o ni jen pár firem.
„Dotace do NGA sítí byly od začátku špatně nastavené. Už od začátku programového období v roce 2014 se řešily na MPO návrhy pro rozsáhlé investiční projekty s miliardovou hodnotou. Ty by ale nikdy nebylo možné včas dokončit,“ uvedl pro Seznam Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu.
Druhé kolo výzev je podle něj připraveno lépe: „Přihlásit se je možné pro každého operátora, a oproti nešťastné první výzvě je možné přihlásit i malé projekty. Velkým problémem pro vyčerpání dotačních prostředků bude v této výzvě nedostatek času pro čerpání. Hotovo má být na konci roku 2023, a to je docela málo času,“ dodal.
Nejvíce domácností v Česku spravuje síť CETIN Petra Kellnera. Pokrytí internetem umožnuje 3,8 milionu z celkem 4,3 milionu českých domácností. V tuto chvíli zatím není jisté, zda bude mít o dotaci zájem.
„Zkoumáme jednotlivé oblasti a na základě výsledků těchto analýz se budeme rozhodovat. Ta částka jedna miliarda korun je vzhledem k počtu tzv. bílých míst dostatečná,” uvedla mluvčí CETINU Tereza Gáliková s tím, že na závěry je ještě příliš brzo.
Co se týče cílů Evropské komise, které by Česko mělo do roku 2020 naplnit, Gáliková věří, že se i díky výzvě od ministerstva podaří naplnit: „Pokud se jedná o cíle digitální agendy, tak ty Česká republika jako celek v podstatě splní. Zejména pokud se podaří realizovat připojení alespoň části obydlí, která jsou zařazena do výzvy pro dotace,” uvedla Gáliková.
Z těchto cílů vyplývá, že do roku 2020 má být 50 % domácností pokryto internetem s rychlostí alespoň 100 Mbit/s a 100 % populace rychlostí 30 Mbit/s. Podle dat Seznamu z roku 2017 se 84 % Čechů k internetu připojuje rychlostí nižší než 10 Mbit/s. Tehdy existovaly jen jednotky případů, které mají internet rychlejší, než je 100 Mbit/s.
Telekomunikační trh v Česku je specifický. Působí na něm celá řada menších regionálních operátorů. „Stovky z nich mají jednotky tisíc zákazníků, připojené opticky, ale i bezdrátovými technologiemi. Desítky z nich jsou už velké organizace, velmi profesionální firmy, kterým neustále roste podíl na trhu. Mimochodem právě tyto firmy obsluhují absolutně největší počet domácností připojených plně optickou technologií FTTH/B. Pak jsou to firmy typu UPC, které drží především kabelové sítě založené na koaxiálním kabelu, samozřejmě s velkou optickou páteří a kvalitními službami. Provozovatelé páteřní sítě jsou například ČD – Telematika, Dial Telecom nebo dceřiné společnosti energetických firem. Největší páteřní síť má bývalý státní monopol, společnost CETIN,“ popsal Rejzek.
S budováním telekomunikací se často pojí složitá administrativa, problémy s pozemky nebo věcnými břemeny.
„Největší problém spatřujeme v rozsáhlé administrativě, která doprovází proces výstavby a zejména pak ve výši věcných břemen,“ uvádí Gáliková.
Podle Rejzka u nás také chybí například dostatečná koordinace staveb mezi sebou. Navíc v současnosti neexistuje databáze projektů financovaných z veřejných peněz, ke kterým je vhodné telekomunikační infrastrukturu přiložit. „V některých případech narážíme na to, že obce zainvestují statisíce korun a nikdo se to ani nedozví. Snažíme se vytvořit osvětu těchto činností směrem k zástupcům obce,“ komentuje situaci obchodní ředitel společnosti AIM Jakub Jánský, která rovněž poskytuje internet.
Další podrobnosti v úvodní reportáži.