„Přeji si, aby nikdo netrpěl hladem.“ Zemřel muž, který odvrátil hladomor

Jen málo čínských vědců se těšilo celonárodní slávě a respektu, jako právě Jüan Lung-pching. V Číně ho zná každé dítě jako hrdinu, jehož vývoj prvních odrůd hybridní rýže a revoluční nápady na podporu sklizně pomohly nakrmit nejlidnatější zemi světa. Jüan Lung-pching zemřel v sobotu ve věku 90 let na selhání orgánů. Jeho odkaz si o víkendu připomínaly čínské politické elity i široká veřejnost.

Na pondělní pohřeb v centru města Čchang-ša se dostavily desítky tisíc lidí, kteří vzdali hold muži známému jako „otec hybridní rýže“. Další miliony se zúčastnily státního virtuálního pohřbu. Čínské moderní dějiny pamatují jen několik dalších smutečních akcí těchto rozměrů – takové celonárodní pocty se dostává vysokým politickým státníkům, jako třeba bývalému premiérovi Čou En-lajovi nebo Teng Siao-pchingovi.

Značné procento truchlících tvořily i mladší ročníky. Podle čínských médií to jen podtrhuje hlubokou úctu, kterou k Jüan Lung-pchingovi chovají Číňané napříč generacemi. Na záběrech z přímého přenosu stanice Peking News dominovaly hromady květin, ručně psané dopisy i zástupy lidí čekajících na vstup do pamětní síně. Jiní kladli chryzantémy podél silnic, květiny však zemřelému na hrob putovaly i ze vzdálených zemí, píší státní média.

Zásluhy a celoživotní práci Jüana Lung-pchinga nejlépe definuje jeho často skloňovaný výrok: „Mou celoživotní snahou je zajistit, aby žádný člověk netrpěl hladem.“ Údajně říkával, že má jeho kariéra jediný cíl - zvrátit dopady nedostatků, které vnímal zejména v období velkého hladomoru za vlády Mao Ce-tunga na počátku 60. let.

Jüan Lung-pching se narodil v září roku 1930 v Pekingu jako druhý z pěti synů. O zemědělství se začal zajímat už na základní škole ve Wu-chanu, kde na něj hluboký dojem udělal výlet na zahradnickou farmu plnou stromů a květin. Svou výzkumnickou kariéru zahájil na zemědělské univerzitě v Chu-nanu. Když v roce 1960 Čína pocítila dopady Velkého skoku vpřed, vědec přišel s myšlenkou, od níž si sliboval řešení hladu, který sužoval miliony lidí. Věřil, že kdyby existoval druh rýže, který dokáže rychleji růst, a co je důležité, v zemi s nedostatkem orné půdy přežije v drsných a sušších podmínkách, mohlo by být napůl vyhráno.

Příslib bohatší úrody Jüan spatřoval ve zkřížení samčího sterilního zrna s jinými rostlinami. Průlom ale nastal až v roce 1973, kdy díky objevu nového druhu divoké rýže zkultivoval první hybridní plodinu. Její hromadné pěstování začalo v roce 1976 a ukázalo se jako klíčové pro nakrmení pětiny populace pouhými 9 procenty orné půdy. V roce 1995 pak přišel s „dvouřádkovou“ hybridní rýží a vláda si dala za cíl úrodu vylepšovat i nadále. Později vyvinul jednořádkovou hybridní odrůdu. V roce 1996 ministerstvo zemědělství pověřilo Jüana zahájením programu „chovu super rýže“, rostliny schopné úrody ještě mnohem vyšší.

Hybridní odrůdy rýže bývají asi o 20 procent úrodnější. Podle státních médií byly tyto druhy vysázeny na 16 milionech hektarů, což je více než polovina čínských rýžových polí. Čínská státní média Jüanově výzkumu připisují zásluhy za „nakrmení o 70 milionů více lidí“. Vědcova mezinárodní reputace v průběhu desetiletí jen rostla a brzy začal spolupracovat se zeměmi jako Austrálie, Británie, Egypt, Itálie, Japonsko a Spojené státy. Čína nejprve vyvážela hybridní rýži do USA a po roce 1979 uzavřela několik dohod o technologiích - někdy přezdívaných jako „rýžová diplomacie“ - s několika rozvojovými zeměmi, včetně Filipín, Pákistánu a Madagaskaru.

Podle čínského národního centra pro výzkum a vývoj hybridních rýží, kde Jüan pracoval, bylo těmito odrůdami osázeno asi 8 milionů hektarů v zámoří. V roce 2004 mu byla udělena World Food Prize za „průkopnický výzkum, který pomohl během tří desetiletí přeměnit Čínu z hladovějící na potravinově zajištěnou zemi“.

O deset let později se Jüan přihlásil k výzkumu kontroverzní technologie – geneticky modifikovaných plodin, jejímž cílem bylo pomoci Číně splnit její zemědělské cíle. Proces nazval „budoucností potravin“. Později v témže roce dosáhl nového světového rekordu v produkci hybridní rýže tím, že vyvinul odrůdu, která na poli o rozloze 1500 hektarů přinesla úrodu v průměru více než 15 tun na hektar. Na to konto Jüan jakožto člen Čínské akademie inženýrství pronesl, že výsledky ukázaly, že Číňané „jsou schopni držet misky pevně ve svých rukou“.

V pozdějších letech Jüan vedl čínský tým, který pěstoval a sklízel rýži odolnou vůči slané vodě v pouštích Dubaje. Je připomínán také jako významný představitel vědy a svědomí období kulturní revoluce. V dřívějších rozhovorech s čínskými státními médii uváděl, že nebyl členem komunistické strany a otevřeně hovořil o milionech obětí, které přinesla hladová 60. léta v Číně.

V roce 1999 se Jüanovi dostalo pocty v podobě pojmenování asteroidu jeho jménem. Před dvěma lety se mu dostalo nejvyšší státní cti v Číně – Medaile republiky.

A dobyl i internet. Začátkem letošního roku se stal senzací internetu poté, co byl v aplikaci TikTok zřízen účet s názvem „Chinese Pioneer Yuan Longping“. Rychle přilákal více než 15 milionů sledujících.

Jeho obličej se také stal základem populárního memu proti lhostejnosti: „Největší chybou, kterou jsem v životě udělal, je to, že jsem vás nakrmil příliš dobře.“ V loňském rozhovoru Jüan na mem odpověděl slovy: „Vy mladí lidé nemáte tušení, jak hrozně člověku je, když opravdu nemá co jíst.“

Podle státní tiskové agentury Sin-chua po něm zůstala manželka, tři synové a několik vnoučat. Pozůstalí se v pondělí podle záběrů CCTV přišli poklonit Jüanovým ostatkům překrytým národní vlajkou. Podle Hunan Daily věnec na hrob zaslal i čínský prezident Si Ťin-pching, kondolence zaslali také bývalí nejvyšší představitelé Ťiang Ce-min a Chu Ťin-tchao. Stovky taxíků a autobusů v Čchang-ša od víkendu do pondělí dobrovolně jezdily zdarma a poskytovaly bezplatné jízdy všem, kteří Jüanovi přišli vzdát hold. Chryzantémy na městském květinovém trhu byly hned vyprodány a prodejci před vstupem do pohřební síně rozdávali květiny zdarma, uvedla místní média.

Více než 100 000 lidí se v neděli seřadilo v dešti, aby položili květiny, a více než 17 milionů Číňanů navštívilo virtuální kondolenční sál.

Na sociální síti Weibo, čínské obdobě Twitteru, se hashtag věnovaný Jüan Lung-pchingovi objevil 1,7 miliardkrát. „Nikdy jsem tak velkou scénu neviděl,“ napsal k pohřbu jeden z uživatelů. „Lidé naší generace nikdy nezažili nedostatek jídla a nemohou plně vnímat příspěvek akademika Jüan Lung-pchinga. Ale i my si ho vážíme a budeme si jej pamatovat.“

Náročnou směnu měli také cenzoři na sociálních sítích. Weibo je po Jüanově pohřbu o 64 účtů chudší – smazány byly profily, které sdílely „urážky Jüanovy osoby“. Nejméně sedm lidí bylo za zveřejnění urážlivých poznámek v pondělí ráno zadrženo. Sociální síť Weibo ve svém oznámení uvedla, že zaujala postoj „nulové tolerance“ k vydávání a šíření materiálů, které byly „zkreslené, hanlivé, rouhačské a popírající skutky a ducha hrdinů a mučedníků“.