Článek
O definitivní podobě opatření proti šíření koronaviru vláda rozhodne až v pátek večer po jednání Poslanecké sněmovny. I přesto ministři po dnešním zasedání kabinetu naznačili, co se v Česku od pondělí 1. března změní.
Ministr zdravotnictví uvedl, že i když Česko přijme tvrdá opatření, epidemie bude kulminovat až na 20 tisících nakažených denně, což bude znamenat příliv více lidí do přetížených nemocnic. Vyjednává proto až 100 lůžek v Německu a Polsku.
Přísnost opatření bude záležet na přijetí, či nepřijetí nouzového stavu. O jeho prodloužení vláda zítra požádá poslance. Ráno v půl deváté se ministři sejdou se sněmovní opozicí, aby jednotlivá nařízení a omezení projednali.
Co vláda plánuje?
Zásadní změnou má být ještě přísnější omezení pohybu obyvatelstva.
V současné době stále platí zákaz nočního vycházení mezi 21. a 5. hodinou, a byť to tak v ulicích nevypadá, omezen je i pohyb přes den, kdy lidé mohou oficiálně jezdit jen do práce, na nákup, úřad, do zdravotnického zařízení, na nezbytné návštěvy příbuzných či na zdravotní procházku. Uzavřeny pro lidi odjinud jsou i okresy Cheb, Sokolov a Trutnov.
Nově podle premiéra Andreje Babiše (ANO) chce kabinet úplně zakázat pohyb mezi okresy jen s několika málo výjimkami, jako je cesta do práce či péče o osobu blízkou.
„Potřebujeme na tři týdny maximálně omezit mobilitu obyvatelstva, protože nové mutace jsou skutečně agresivní,“ uvedl premiér, který chce svůj plán zítra představit opozici, o níž prohlásil, že vztahy s ní se v posledních dnech velice zlepšily.
Další restrikce by se měly dotknout maloobchodu. Ten je v současné době sice už omezen, avšak se spoustou výjimek. Řada z nich by mohla skončit a měly by být otevřeny opravdu jen nezbytné prodejny.
„Nebudu detailně rozpitvávat jejich seznam, nebylo by to korektní. Ale významná část provozoven, které jsou teď otevřené, otevřené nebudou. Jedná se o dobu 3 týdnů,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Byť se ještě před dvěma týdny hovořilo o tom, že od pondělí 1. března se začnou do škol vracet vybrané ročníky, zejména deváťáci a maturanti, bude to právě naopak. Uzavřou se i dosud otevřené první a druhé ročníky základních škol, mateřské školy i speciální školy či dětské skupiny. Režim bude stejný, jako tomu bylo loni na jaře. „Budou otevřeny jen pro děti zdravotnického personálu, členů složek IZS a dalších nezbytných povolání,“ potvrdil Babiš.
Co ministři na tiskové konferenci vyloučili, je plošné uzavření průmyslu, byť zaměstnání je po rodině druhé co do šíření koronaviru. Povinné na pracovišti však budou respirátory FFP2 a posléze přibude také testování zaměstnanců.
Od 1. března odstartuje testování dobrovolné, na které bude stát firmám přispívat. Každá firma dostane od státu příspěvek na čtyři testy na měsíc pro každého zaměstnance. Platit to bude pro všechny firmy i OSVČ. Maximální příspěvek 60 korun na test bude proplácen zdravotními pojišťovnami.
Zprvu bude testování dobrovolné, poté chce kabinet přijít postupně k testování povinnému. „V prvních 14 dnech března chceme mít ucelený systém testování. Na dobrovolné fázi bude v době několika dní, kdy potřebujeme, aby se do Česka dostalo maximální množství testů a dovozci se zásobili. Během několika dní se přejde na systém povinný,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Firmy si budou testy vybírat ze seznamu schválených dodavatelů, který najdou na webu ministerstva zdravotnictví a do něhož podle Havlíčka stále přibývají noví dodavatelé. Rovněž budou muset od začátku března podle ministra zdravotnictví zásobit své zaměstnance respirátory třídy FFP2.
Na jarní úroveň se změní i délka karantény a izolace, a to z 10 dnů zpět na 14 dnů. Důvodem je šíření nových mutací, takzvané britské a jihoafrické, které jsou nakažlivější.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný rovněž přiznal, že s Německem a Polskem vyjednává o možnosti využití lůžek v tamních nemocnicích pro české pacienty. „Budeme se snažit zajistit, aby jich byly minimálně desítky, cílili jsme až na 100 lůžek, takový požadavek jsme vznesli,“ uvedl.
České zdravotnictví totiž podle něj čekají velmi kruté tři týdny. Právě v nich vláda potřebuje omezit mobilitu. „I když výše zmíněná opatření nastavíme, tak v nejoptimálnějších modelech, které máme, lze pořád předpokládat, že můžeme počítat s nárůstem až na 20 tisíc nově nakažených denně jako s kulminačním bodem a poté bude následovat pokles. Pakliže by se nepodařilo zavést daná opatření, bude nárůst ještě vyšší. Z toho lze vyvodit ještě větší zátěž nemocnic,“ řekl Blatný.
