Hlavní obsah

Plošný boj s covidem? Hospody už zavřít nelze, nařídit očkování ano

Foto: ČTK

Restaurace nelze omezovat, obchody nejde úplně zavřít.

Po sérii soudních rozhodnutí možnosti vyhlašovat plošná omezení v rámci boje s covidem-19 prořídla. Bazény a obchody omezovat lze, provoz sportovišť, škol a restaurací naopak omezit nelze. Nařídit je možné očkování a testy.

Článek

Jeden nález Ústavního soudu, dva rozsudky Městského soudu a 27 verdiktů Nejvyššího správního soudu. Od loňského jara už se soudy třicetkrát ohradily proti mimořádným opatřením, která plošně omezovala nebo zakazovala řadu podnikatelských, školních a volnočasových aktivit.

Výsledkem je, že pravomoci Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic vydávat plošná opatření jsou nyní značně omezená. Hygieny i ministerstvo jsou například po zásahu soudu krátké na restaurace, kasina či základní školy. V těchto a dalších případech může docházet jen k lokálním uzavírkám na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, a to při podezření z nákazy.

Jak se aktuálně šíří nákaza si můžete projít v unikátní mapě ZDE. Jaká jsou platná opatření naleznete ZDE.

Seznam Zprávy se pokusily s pomocí ústavního právníka Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který v minulých dnech vytvořil seznam všech rozsudků Nejvyššího správního soudu, sestavit přehled toho, co je aktuálně možné plošně omezovat a co nikoliv.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přitom v reakci na dotaz ohledně pravomocí uvedl, že panuje nejistota. „Některé věci ještě nejsou rozsouzeny, nelze stoprocentně říct, že uspějí u soudu, kde je judikatura, tam z ní vycházíme,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr zdravotnictví.

Co nelze zavřít ani omezit

Plošné omezování restaurací

Takzvaný pandemický zákon, který byl začátkem roku přijat právě kvůli vydávání plošných opatření bez nutnosti nouzového stavu, neobsahuje pravomoci jakkoliv omezovat stravovací služby. Ministerstvo zdravotnictví na to upozornil Nejvyšší správní soud v květnu. Reálně to znamená, že pokud nebude zákon upraven v Poslanecké sněmovně, nelze například nařizovat návrat restaurací do režimu „výdejních okének“.

„Bylo by to v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Podle stávajícího znění zákona nelze restaurace plošně omezovat vůbec,“ říká Jan Wintr.

Ve stejném květnovém rozsudku Nejvyšší správní soud upozornil i na to, že není možné omezovat ani herny a kasina.

Zavírání mateřských, základních a středních škol

Stejná situace jako u stravovacích služeb platí i u mateřských, základních a středních škol. I ty nejsou konkrétně jmenované v pandemickém zákoně. „Pokud by chtělo ministerstvo zavírat restaurace a školy, tak by mělo mezeru zacelit novelizací zákona, nejspíš pandemického zákona. Bez toho to nejde, protože chybí zákonná kompetence,“ upozorňuje ústavní právník.

Sportoviště

Podobně jsou na tom i sportoviště, posilovny a fitness centra. Ani zde není podle Nejvyššího správního soudu zákonná pravomoc plošně omezovat z preventivních důvodů. Využít tak jde pouze zákon o ochraně veřejného zdraví a zavírat jednotlivá místa, kde je podezření na nákazu.

Co lze omezovat

Bazény a sauny

Pandemický zákon ovšem konkrétně vyjmenovává, že je možné omezovat provoz přírodních a umělých koupališť a saun. Zde je proto možné plošně určovat podmínky.

„Nicméně musí ministerstvo přesvědčivě v odůvodnění ukázat, že je to nezbytné, že to není střílení kanonem na vrabce,“ vyslovuje Jan Wintr obecnou podmínku.

V řadě případů totiž Nejvyšší správní soud v posledních týdnech zrušil mimořádná opatření právě proto, že nebyla dostatečně zdůvodněná.

Obchody, holičství a kadeřnictví a další kosmetické služby

I v těchto oblastech může Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice vydávat plošná omezení. Opět s podmínkou, že musí být dobře zdůvodněné.

Zároveň Nejvyšší správní soud také odmítl právní kličku, kdy ministerstvo omezovalo tak, že fakticky provoz zakazovalo – například vyloučením přítomnosti veřejnosti z provozoven.

Vysoké školy

Na rozdíl od nižších stupňů chybělo vysoké školství v zákoně o ochraně veřejného zdraví, a tak bylo doplněno do pandemického zákona. Reálně to znamená, že zde mají krajské hygienické stanice a Ministerstvo zdravotnictví pravomoc plošně omezovat provoz i výuku na vysokých školách.

Omezovat také lze veřejnou dopravu.

Jak je to s testy a očkováním

Testování, očkování

Nařizovat testování a očkování by mělo být možné podle zákona o ochraně veřejného zdraví a využít k tomu ustanovení, podle kterého je možné nařídit či zakázat „další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku“.

„Nejvyšší správní soud připouští, že je možné nařídit například mimořádné očkování a možné je nařídit i testování,“ konstatuje ústavní právník Jan Wintr.

Protilátky jako bezinfekčnost

Nejvyšší správní soud koncem června přišel s verdiktem, podle kterého jsou diskriminovaní lidé, kteří sice nejsou úředně vyléčení, ale prodělali nemoc nebo mají z nějakého důvodu vysoké protilátky. K této skupině obyvatel by se mělo přistupovat jako k očkovaným, testovaným nebo s úředně prodělanou nemocí.

„Ministerstvo zdravotnictví by se mělo podřídit, ale má určitý prostor, jak ta opatření nastavit a stanovit, co to přesně znamená, že má někdo prokázané protilátky,“ říká ústavní právník Jan Wintr.

Co lze zakazovat

Hromadné akce

Pandemický zákon dává ministerstvu i krajským hygienickým stanicím pravomoc zakazovat nebo omezovat konání veřejných a soukromých akcí, předně stanovovat maximální počet fyzických osob, které se mohou akcí zúčastnit.

Návštěvy ve zdravotnických a sociálních zařízeních a věznicích

Pandemický zákon umožňuje stanovat podmínky vstupu návštěv, případně je úplně zakázat.

Kde není zcela jasno

Divadelní, filmové akce, slavnosti a sportovní shromáždění

Konkrétně k zakazování a omezování divadelních či jiných kulturních akci se soud nevyjádřil.

Ovšem Wintr upozorňuje, že se soud zabýval paragrafem zákona o ochraně veřejného zdraví, který omezování či zákaz těchto akcí vyjmenovává. Soud přitom došel k závěru, že je potřeba tuto pravomoc vnímat úžeji, tedy vázanou na podmínku, že tím dochází k omezování styku podezřelých s nákazou s ostatními. Tedy jde o lokální ohniska a nemělo by docházet k preventivnímu zavírání.

Plošné nošení respirátorů

Nejvyšší správní soud se zabýval plošným zákazem pohybu osob bez respirátorů. Opatření s účinností od 3. května shledal v rozporu se zákonem ovšem z důvodu nedostatečného odůvodnění. Nelze tak obecně říci, že plošný příkaz nošení ochranných prostředků je automaticky nezákonný.

Doporučované