Hlavní obsah

Přehledně: Kde se vakcínou AstraZeneca očkuje a kde se očkovat přestalo?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Řada evropských zemí pozastavila očkování vakcínou společnosti AstraZeneca kvůli obavám, že může způsobovat krevní sraženiny. Jasné důkazy pro to ale nejsou. Česko, Polsko nebo Velká Británie plánují vakcínou očkovat i nadále.

Článek

Posledními státy, které v úterý prozatím přestaly proti nemoci covid-19 očkovat vakcínou společnosti AstraZeneca, se staly Švédsko, Lotyšsko a Lucembursko, píše agentura Reuters.

Švédsko původně uvedlo, že podávání vakcíny nepozastaví, protože data neukazují mezi krevními sraženinami a vakcínou dostatečnou souvislost. V úterý však země uvedla, že používání vakcíny skutečně pozastaví, dokud se k situaci nevyjádří Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

„Švédský úřad veřejného zdraví se rozhodl pozastavit používání proticovidové vakcíny AstraZeneca, dokud EMA nedokončí zkoumání možných vedlejších účinků,“ uvedl úřad v prohlášení.

Lotyšsko očkování tzv. oxfordskou vakcínou podle Reuters jako preventivní opatření přeruší nejméně na dva týdny. Pro stejný postup se rozhodlo také Lucembursko, které oznámilo, že jde o preventivní opatření do doby, než bude k dispozici analýza EMA.

Většina evropských zemí, které vakcinaci britsko-švédskou vakcínou pozastavily, tak učinila nejméně do úterního odpoledne, kdy se k současnému stavu má podle plánů vyjádřit EMA.

K prvnímu pozastavení některých šarží vakcíny AstraZeneca došlo 8. března v Rakousku, kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky v podobě krevních sraženin. Používání dávek stejné šarže, která zahrnovala milion dávek a dostala se do 17 zemí, později dočasně zakázaly i Estonsko, Litva a Lotyšsko.

V posledních dnech pak pozastavilo očkování přípravkem několik dalších evropských států. Dánsko tak učinilo už minulý týden poté, co na následky krevních sraženin zemřela pacientka, která podle Dánské agentury pro léčivé přípravky krátce po očkování vakcínou od firmy AstraZeneca měla „velmi neobvyklé“ příznaky.

K Dánsku se postupně přidaly i země jako Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a Nizozemsko. Přerušit očkování vakcínou od AstraZeneky doporučili také irští zdravotní experti.

V pondělí se pak k pozastavení vakcinace rozhodly i Německo, Francie, Španělsko, Slovinsko a Itálie. Vakcínu k užití v zemi v pondělí podle vyjádření svého viceprezidenta odmítla schválit jihoamerická Venezuela.

Vakcína se stále používá

Navzdory rostoucímu počtu evropských států pozastavujících používání vakcíny kvůli obavám o bezpečnost, řada zemí vakcínu stále používá. Thajsko podle webu Al Jazeera zahájilo očkovací kampaň v úterý, kdy se veřejně nechal očkovat thajský předseda vlády Prajutch Čan-Oča. Ten uvedl, že tak činí „pro zvýšení důvěry veřejnosti“.

Prajutch a další členové kabinetu měli být původně očkováni už v pátek. Thajsko ale používání vakcíny AstraZeneca přes víkend dočasně také pozastavilo.

I Austrálie podle Deutsche Welle oznámila, že nemá v plánu přestat vakcínu distribuovat a podávat. Země zahájila celostátní vakcinační kampaň minulý měsíc, mnohem později než mnoho jiných zemí. Vakcínou AstraZeneca v zemi očkují teprve od minulého týdne.

„I když Evropská léková agentura tyto případy prověřuje, znovu potvrdila svůj postoj, že vakcína proti covidu-19 firmy AstraZeneca je úspěšná při ochraně proti covidu-19 a měla by se dále při hromadné vakcinaci používat,“ uvedl v prohlášení hlavní australský epidemiolog Paul Kelly.

Vakcínu dále používají i další země včetně Česka, Polska či Velké Británie. Stanice BBC cituje z prohlášení samotné společnosti AstraZeneca, které uvádí, že vakcínu dostalo v Evropské unii a Spojeném království 17 milionů lidí a do minulého týdne byl výskyt krevních sraženin hlášen jen u 40 osob.

„Zatím nebyla prokázána příčinná souvislost nežádoucích účinků přímo s podáním vakcíny. Počty těch událostí se nevymykají běžné populaci,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím, že prokazatelný benefit vakcíny je neoddiskutovatelný a není potřeba mít obavu.

Polský ministr zahraničí Adam Niedzielski prohlásil, že výhody očkování převažují nad možnými riziky vakcíny AstraZeneca. „Žádný z nežádoucích účinků po podání preparátu v Polsku zatím nenaznačuje, že by očkování souviselo s případy krevních sraženin,“ řekl Niedzielski. Varšava se bude řídit doporučením EMA.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že mezi očkováním a zvýšeným rizikem krevních sraženin neexistují žádné souvislosti. V podobném duchu se v pondělí vyjádřil i britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). Ten spojitost mezi případy krevní sraženiny u některých naočkovaných osob a vakcínou britsko-švédské spolupráce neprokázal.

I britský premiér Boris Johnson uvedl, že MHRA „žádný důvod k ukončení“ používání vakcíny nevidí. Regulační orgány ji podle něj považují za „bezpečnou a efektivní“. Kanada, která vakcínu schválila v únoru, podle webu Al Jazeera rovněž nemá v plánu očkovací kampaň přerušit.

Doporučované