Přehledně: Čím se vakcína Moderny liší od Pfizeru a jak funguje

Vláda chce proti covidu-19 naočkovat alespoň 60 procent české populace. Právě při takové míře vakcinace by si měla země oddechnout od téměř rok trvající krize. Doposud se však nerozběhla slibovaná plošná osvětová kampaň, očkovací strategie se stále upravuje.

V úterý ale nastal jeden posun: do Česka dorazilo 8400 dávek od firmy Moderna. Dosud se v tuzemsku očkuje pouze vakcínou od firem BioNTech a Pfizer - o víkendu ji podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dostalo okolo 40 tisíc lidí, především zdravotníků a seniorů.

Seznam Zprávy daly dohromady odpovědi na nejčastější otázky, které se nové vakcíny od Moderny týkají.

Jak vakcína funguje?

Obecně je úkolem vakcín připravit organismus k tomu, aby se sám dokázal onemocnění covid-19 bránit. Podobně jako u Comirnaty - látky od Pfizeru a BioNTechu - jde i v případě Moderny o mRNA vakcínu.

Látka obsahuje molekulu označovanou jako messenger RNA, která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.

„Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky pro obranu organismu,“ vysvětlil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Jestliže se člověk později setká s virem SARS-CoV-2, jeho imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Zmiňovaná mRNA z vakcíny přitom v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží.

Je účinnější Pfizer, nebo Moderna?

Obě látky prošly řadou testů a klinických studií, které vědci provedli na desítkách tisíc lidí. Obě přitom vykazují podobnou a velmi vysokou počáteční účinnost. Jak dlouho tento efekt vydrží, zatím není změřeno.

Do klinického hodnocení vakcíny od Moderny se zapojilo zhruba 30 000 lidí mezi 18 a 94 lety, polovina dostávala vakcínu a polovina placebo. Hodnocení ukázalo u lidí očkovaných vakcínou snížení případů onemocnění s příznaky o 94,1 procenta. U pacientů s rizikem vážného průběhu nemoci covid-19, jako jsou lidé s chronickým onemocněním plic, srdečním onemocněním, obezitou, onemocněním jater, diabetem nebo infekcí HIV, ukázala účinnost 90,9 procenta.

U Comirnaty vše probíhalo na podobném principu. Studie však zahrnovaly lidi už od 16 let věku. Vakcína v klinickém hodnocení prokázala 95procentní účinnost. Klinické hodnocení rovněž prokázalo přibližně 95procentní účinnost u očkovaných osob s rizikem rozvoje závažného průběhu covidu.

V čem se tedy obě látky liší?

Vakcíny mají mnoho společného a liší se jen v několika ohledech. Obě jsou takzvaně dvoudávkové. Po první dávce tedy musí očkovaný přijít ještě na druhou aplikaci, aby se docílilo nejvyšší možné ochrany před onemocněním. V případě Moderny je interval 28 dní, u vakcíny společnosti Pfizer je to 21 dní. Liší se například také tepelné podmínky, ve kterých jsou obě vakcíny skladovány.

Látka od Moderny se skladuje v mrazu od minus 15 do minus 25 stupňů Celsia, látka od Pfizeru potřebuje skladování až při teplotě okolo minus 70 stupňů. Po rozmrazení je třeba vše aplikovat do pěti dnů. V případě Moderny je logistika méně náročná - látka po vyndání z mrazáku vydrží v ledničkové teplotě po 30 dní, při pokojové teplotě potom až 12 hodin.

Můžu si vybrat?

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) už dříve uvedl, že si lidé konkrétní typ vakcíny proti covidu nebudou moci vybírat. A to především z technických a logistických důvodů. „Ne všechny vakcíny budou k dispozici ve všech očkovacích centrech,“ řekl ministr na sklonku minulého roku. „Není dotčeno právo jedince být informován o vakcíně, případně ji odmítnout,“ dodal.

Podle virologa Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra Akademie věd, není ve vakcínách pro uživatele rozdíl. „Asi bych preferoval RNA vakcínu, a to pro jednoduchost a mechanismus, jakým působí. Ale i vakcína od AstraZenecy bude stimulovat imunitní odpověď postačujícím způsobem. Stejně počítáme v příštích letech s přeočkováváním, tak bych nedělal nějaké zásadní rozdíly nebo nevyjadřoval zásadní preference některé z nich,“ uvedl virolog pro Seznam Zprávy.

Zmiňovaná vakcína od firmy AstraZeneca požádala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o schválení tento týden.

Má vakcína od Moderny vedlejší účinky?

Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek může i vakcína způsobit nežádoucí účinky.

V klinickém hodnocení byly obvykle mírné nebo středně závažné a odezněly do několika dní po očkování.

Zahrnovaly bolest a zduření v místě injekce, pocit velké únavy, zimnici, horečku, zduření nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolest hlavy, svalů a kloubů, pocit na zvracení a zvracení. Vyskytly se přitom u více než jednoho člověka z 10 očkovaných.

U méně než jedné osoby z 10 se vyskytlo zarudnutí, kopřivka a vyrážka v místě injekce. Dále se u méně než jednoho očkovaného ze 100 vyskytlo svědění v místě injekce.

Kolik dávek Česko má?

Do Česka by se v průběhu roku měly dostat téměř dva miliony dávek vakcíny od Moderny. Zatím dorazilo 8400 dávek, které se ve středu mají přemístit do Fakultní nemocnice Ostrava. Termín i objem lednových dodávek se nicméně několikrát měnily. Původní verze očkovací strategie počítala s tím, že se v lednu do Česka dostane v prvním měsíci 80 tisíc dávek látky. Později ministr Blatný oznámil snížení na 20 tisíc. Zbytek materiálu by se měl do země dostat na konci měsíce.

„Smlouvy má Evropská unie a skrze ně ostatní země nejsou přesně termínovány na dané dodávky. Je tam dána celková suma vakcíny a ta samozřejmě bude dodržena, ale záleží na tom, kdy to bude schváleno na výrobních kapacitách, které mohou jednotlivé měsíční dávky upravovat. Takže ve chvíli, kdy nám přijde v jednom měsíci dávek méně, potom by se to mělo vykompenzovat v měsících následujících. Protože tento měsíc je prvním, kdy byla tato vakcína v rámci EU schválena, tak toto vidím jako důvod o něco nižší dávky v prvním měsíci,“ vysvětlil Blatný.