Přehled největších světových událostí roku 2019

Ve čtvrtek 3. ledna ve Washingtonu zasedl poprvé nový Kongres, který vzešel z listopadových voleb. Sněmovna reprezentantů, kterou po osmi letech opět ovládli demokraté, si následně zvolila za předsedkyni demokratku Nancy Pelosiovou. Návrat Pelosiové média hodnotila jako historický, neboť byla po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal. Senát zůstal pod kontrolou republikánů.

Rok 2019 měl být rokem, kdy dojde k brexitu. Původně se tak mělo stát už na konci března. Britští poslanci ale v Dolní sněmovně nejprve 15. ledna a poté znovu 12. března odmítli schválit brexitovou dohodu vyjednanou premiérkou Theresou Mayovou. EU poté vyhověla žádosti Británie a prodloužila termín brexitu na 22. května s podmínkou schválení brexitové dohody Dolní sněmovnou. To se ale ani napotřetí nepovedlo a nakonec se na zasedání EU 10. dubna rozhodlo o odkladu brexitu do 31. října.

Mayová po další sérii neúspěšných jednání s opozicí i EU 24. července podala demisi a v úřadu ji vystřídal Boris Johnson. Ani tomu se nepodařilo brexitovou dohodu protlačit Dolní sněmovnou. Opakoval ale, že je připraven vyvést Británii z EU bez dohody. To mu ale na začátku září poslanci zakázali skrze Bennův zákon, který ho zavazoval k podání další žádosti o odklad brexitu, pokud nebude včas schválená dohoda. 28. října po počátečním váhání Francie země EU schválily takzvaný pružný odklad do konce ledna 2020. Nyní se očekává, že poté, co Johnson vyhrál prosincové předčasné volby, nebude mít problém se schválením dohody Dolní sněmovnou.

15. dubna ve večerních hodinách začala hořet katedrála Notre-Dame v Paříži. Celý svět sledoval, jak se oheň šíří, a během hodiny zaplavila internet videa bortící se střechy a sanktusové věže. Hasiči se s ohněm definitivně vypořádali až druhý den v poledne. Poté začaly padat sliby o rychlé rekonstrukci katedrály. Dodnes se ale neví, jakou bude památka nakonec podobu.

Z finálového souboje v prezidentských volbách na Ukrajině 21. dubna vyšel jako vítěz Volodymyr Zelenskyj se ziskem 73,22 % hlasů. Dosavadního prezidenta Petra Porošenka tak ve funkci vystřídal jednačtyřicetiletý komik a svět nevěděl, co od něj má čekat. Bylo jasné, že nezkušený politik bude muset řešit řadu závažných problémů a zejména vztah s Ruskem a válku s ruskými separatisty na východě Ukrajiny.

Hned v prvním roce vlády Zelenského jméno zanechalo výraznou stopu ve světovém dění. Skloňovalo se například kvůli telefonátu s Trumpem, výměně vězňů Ukrajiny s Ruskem nebo prvnímu setkání s Putinem v Paříži.

6. května v 5:26 v portlandské nemocnici porodila manželka prince Harryho syna. „Royal Baby“ bylo už několik měsíců dopředu velkým tématem zdaleka nejen ve Velké Británii. V momentě, kdy vyplula na povrch informace, že Meghan rodí, se strhla doslova mediální lavina. Lidé z celého světa sledovali online zpravodajství a napjatě čekali, jestli to bude chlapec, nebo děvče. Dopředu totiž královský pár nic neprozradil.

Poté, co se vědělo, že Meghan porodila syna, zbývalo ještě zodpovědět otázku, jak se bude jmenovat. I to doprovázely tajnosti ze strany rodičů a z druhé pak mediální humbuk, spekulace a třeba výpis kurzů sázkovými kancelářemi na to či ono jméno. Po dvou dnech od narození, se svět konečně dozvěděl, že Royal Baby je Archie. Celým jménem Archie Mountbatten-Windsor.

Mezi 23. a 26. květnem lidé z celé Evropské unie vyrazili k volebním urnám. Účast byla 50,95 % – nejvyšší od roku 1994. Nejvíce ze 750 křesel získala frakce Evropská lidová strana (182). Následovala jí frakce Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (153). Tyto dvě strany ale poprvé po 40 letech nezískaly většinu. Nejvíce posílily třetí liberální a pátá nacionalistická frakce. V menší míře pak také čtvrtá Zelení – Evropská svobodná aliance. V Česku vyhrálo ANO, druhá byla ODS a třetí Piráti.

Seznam Zprávy poté pozorně sledovaly i sestavování nové komise, v jejímž čele stanula Němka Ursula von der Leyenová. Své místo si v ní obhájila i Věra Jourová.

9. června po řadě menších demonstrací a protestech proti zavedení tzv. extradičního zákona vyšly do ulic Hongkongu stovky tisíc až milion demonstrantů. Poté se rozjela série stávek a protestů, které už nezastavilo ani stažení návrhu zákona správkyní města Carrie Lamovou. Demonstranti chtěli víc, například rezignaci Lamové nebo propuštění zadržovaných. Původně poklidné protesty se později zvrhly v násilné střety policie, která nejednou střílela ostrými na útočící demonstranty. Ti zase neváhali použít zápalné lahve. Situace se zklidnila poté, co prodemokratičtí kandidáti vyhráli místní volby a americký prezident Donald Trump je podpořil podpisem zákona o lidských právech. Pat ale trvá. Demonstranti stále trvají na svých pěti požadavcích a vláda to odmítá.

V půlce srpna vyplula z anglického Plymouthu na jachtě na solární pohon přes Atlantik Greta Thunbergová. Cílem této 16leté aktivistky ze Švédska byl klimatický summit v New Yorku. Ten začal 23. září a Thunbergová na něm promluvila k těm nejmocnějším politikům z celého světa. Jestli do té doby někdo o Gretě ještě neslyšel, po jejím vášnivém proslovu už to bylo možné snad jen tam, kde není internet, televize či rádio.

Ani rok 2019 se neobešel bez přírodních katastrof. Jednou z nejviditelnějších bylo řádění tropické bouře Dorian na přelomu srpna a září na jihovýchodě USA a přilehlých ostrovech. Dorian v době vstupu nad Elbow Cay přinesl vítr o průměrné rychlosti 295 kilometrů v hodině. Vyrovnal se tak rekordu nejsilnějšího atlantického hurikánu (podle rychlosti větru) z roku 1935, kdy pobřeží USA zasáhl hurikán Labor Day.

„Všechno je pryč, zůstala tu jen těla.” Bahamy sčítaly oběti ničivého hurikánu Dorian:

Dorian napáchal největší spoušť na Bahamách, kde bylo potvrzeno 70 obětí a téměř 300 nezvěstných. Škoda na majetku se odhaduje zhruba na sedm miliard dolarů.

Brzy ráno 14. září drony zaútočily na ropná zařízení Abkajk a Churajs společnosti Aramco v Saúdské Arábii. K útoku se přihlásila jemenská povstalecká skupina Húsijů, proti nimž probíhá od roku 2015 v Jemenu vojenská intervence vedená právě Saúdskou Arábií. Spojené státy americké a následně i Saúdská Arábie však z útoku obvinily Írán, který v rámci občanské války v Jemenu naopak podporuje Húsíje. Pozornost z celého světa se na ropná pole na východě země upřela především kvůli obavám z možného nedostatku ropy na trhu. Společnosti se ale podařilo rychle produkci obnovit.

9. října začala turecká operace Pramen míru na Severu Sýrie. Šlo o vpád ozbrojených sil Turecka na území, které bylo pod kontrolou kurdských milic, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požadoval jejich stažení z pásu, kam chtěl nastěhovat syrské uprchlíky, již utekli do Turecka. Následovaly kruté boje, které si vyžádaly ztráty i na civilním obyvatelstvu.

Na konci října se po dohodě, kterou mezi Turky a kurdskými milicemi sjednalo Rusko, Kurdové stáhli z vytyčeného území. V druhé polovině prosince turecký prezident Erdonan oznámil, že chce ve velmi krátké době provést přesídlení až milionu syrských uprchlíků z Turecka. Do oblasti se podle něj přitom už vrátilo přes 370 000 uprchlíků.

Na přelomu října a listopadu samozvaný Islámský stát prohlásil, že má nového vůdce. Nástupcem vůdce IS abú Bakra al-Bagdádího, který byl 27. října zabit americkými speciálními jednotkami, se stal abú Ibráhím Hášimí Kurajší. Bagdádí zemřel na útěku, odpálil se v tunelu pod svým domem i s vlastními dětmi.

Stačilo pár minut a z proslulé drážďanské klenotnice zmizely historické unikáty nevyčíslitelné hodnoty. Dva zloději se vkradli do budovy zamřížovaným oknem, rozbili sekerou vitrínu a odnesli si šperky z 18. století. Alarm spustili v pondělí ve 4:59 25. listopadu, první hlídka dorazila na místo o pět minut později, ale zloději už byli pryč.

9. prosince svět s děsem sledoval vývoj na ostrově White Island na Novém Zélandu. Vybuchla tam sopka v momentě, kdy přímo kráterem procházela skupina turistů. Zemřelo jich celkem 18 a asi tři desítky jich přežilo s popáleninami.