Předvolební Slovensko: Kočner, sílící fašisté a rozčílená prezidentka

U Specializovaného trestního soudu v Pezinku začalo hlavní líčení v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Během prvních tří dnů se k dvojnásobné úkladné vraždě přiznal bývalý voják Miroslav Marček a vypovídali rodiče obou zavražděných. Šlo nejspíš o nejsilnější okamžik procesu. Popsali jsme ho v reportáži přímo z místa.

Třetí den líčení vypovídal Peter Tóth, známý obžalovaného podnikatele Mariana Kočnera. Ten Kočnera jasně spojil se sledováním novinářů, včetně Jána Kuciaka. Kočnera a jeho přítelkyni Alenu Zsuzsovou s vraždou přímo spojuje i přiznání a svědectví Marčeka a už odsouzeného zprostředkovatele vraždy Zoltána Andruskóa.

V pondělí proces pokračuje, vypovídal už podnikatel Norbert Bödör, který má blízko k vládnoucí straně Směr Roberta Fica. Po něm následoval výslech spolumajitele skupiny Penta Jaroslava Haščáka.

Minulý čtvrtek slovenská policie zadržela bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnku známého kvůli napojení na Kočnera. Ve vazbě byl kvůli zneužití pravomocí vyplývajícího z nahrávky jeho rozhovoru s někdejším ministrem financí ze Směru. Byl tam ale pouhý jeden den, prokurátor ho totiž nařídil propustit. Z vazby šel Trnka rovnou do hospody.

Jeho propuštění rozčílilo prezidentku Zuzanu Čaputovou. K podání vysvětlení si pozvala šéfa policie Milana Lučanského a generálního prokurátora Jaromíra Čižnára. Hlava státu si za to vysloužila kritiku od expremiéra Fica.

Aby toho nebylo málo, v dalším předvolebním průzkumu vyšla fašistická Kotlebova Lidová strana Naše Slovensko jako druhá. A navíc posiluje. Někteří experti dokonce mluvili o tom, že budou fašisté soupeřit se Směrem o první místo a že mohou vyhrát.

Čaputová už opatrně řekla, že by Kotlebu sestavením vlády nepověřila. Kotlebovci narazili také v Košicích. Proti mítinku fašistů, na kterém promlouval i odsouzený rasista a exposlanec Milan Mazurek, protestovaly stovky lidí.

„Recept je velmi jednoduchý. Na šestileté studium lékaře dnes stát vydá od 50 do 60 tisíc eur. Jestli po něm budou chtít mladí odejít do zahraničí, vyplatí státu šek v ceně studia anebo odpracují deset let na Slovensku,” prohlásil minulý týden šéf Směru Robert Fico. Chce tak zabránit odlivu lékařů do zahraničí a vyřešit jejich nedostatek.

Výroky expremiéra, který je dvojkou na kandidátce pro únorové parlamentní volby, rozčílily mediky. Ficovi v otevřeném dopise napsali, že odmítají zneužívání jejich studia a budoucího povolání jako prostředku k polarizování společnosti a politické kampani.

Živo bylo minulý týden i v Polsku. V provládních médiích pokračuje očerňovací kampaň vůči předsedovi senátu, který čelí nařčením z přijímání úplatků. Vše souvisí s postupem senátu vůči kontroverzním reformám soudnictví, které kritizuje Evropská komise v čele s její místopředsedkyní Věrou Jourovou.

Část reforem už ztrhal Soudní dvůr Evropské unie a minulý týden dali právní experti z Benátské komise Rady Evropy co proto tzv. disciplinárnímu zákonu namířenému proti „neposlušným soudcům”. Komise napsala, že pokud se novela přijme, bude znamenat další oslabení nezávislosti polské justice.

Názor Benátské komise rozčílil prezidenta Andrzeje Dudu. „Nebudou nám v cizích jazycích určovat, jaký systém má být v Polsku a jak řešit polské záležitosti! Ano, tady je Evropská unie, ano, a jsme moc rádi, ale tady je především Polsko!” řekl Duda zvýšeným hlasem na jednom ze svých předvolebních setkání s občany. Zajímavá je přitom i prezidentova mimika.

Podle některých komentátorů chce Duda svou rétorikou oslovit kromě voličů „jeho” Práva a spravedlnosti i krajní pravici, a nejspíš tak vzdal boj o středové voliče. Ti totiž o konflikt s EU nestojí. Prezidentské volby se budou konat v květnu. Duda je jasným favoritem prvního kola, podle aktuálního průzkumu by byl ale souboj ve druhém kole velmi vyrovnaný. Zatímco Dudovi přisuzuje 50,09 procenta, opoziční kandidátce Małgorzatě Kidawové-Błońské 49,91 procenta.

Na Varšavu navíc minulý týden „prasklo”, že chtěla dosadit „špeha” do týmu Věry Jourové.

S důvěrou voličů podle všeho nemá problém rakouský prezident Alexander Van der Bellen. Od jeho nástupu do funkce před třemi roky setrvale přibývá lidí, kteří jsou spokojeni s tím, jak prezidentský úřad spravuje. V polovině jeho mandátu je s ním spokojených 45 procent lidí, dalších 30 je „spíše spokojených”. Vyplývá to z průzkumu pro deník Der Standard. Víc než polovina lidí v něm souhlasila s tím, že je teď bývalý předseda Zelených Van der Bellen „prezidentem všech Rakušanů”.

Německá média komentují berlínskou konferenci o Libyi, jde podle nich o první krok k emancipaci Evropanů v zahraniční politice. Konferenci svolala německá kancléřka Angela Merkelová. Účastníci se dohodli na potřebě dodržovat a důkladněji kontrolovat stávající zbrojní embargo OSN. To existuje už od roku 2011, kdy v Libyi po smrti dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího propukl chaos.

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung na sebe Německo vzalo odpovědnost za budoucnost Libye. „Pokud příměří potrvá delší dobu a povede k dalším politickým rozhovorům, bude to znamenat, že berlínská konference dosáhla svého cíle,” píše list Rhein-Zeitung.

„Evropané se pokouší vyplnit část prostoru uvolněného stažením se USA z Blízkého východu a Afriky. Určitě ale nebude hned znamenat mír v Libyi,” uvádí zas Hannoversche Allgemeine Zeitung. Deutsche Welle vidí v konferenci „jiskru naděje”. Podle francouzského deníku Le Monde ale zahaluje zdánlivě úspěšná jednání „mrak nejistoty” a až čas ukáže, zda budou obě strany konfliktu schopné dodržet příměří.

Polská protikorupční policie CBA podle spekulací médií řeší, kam se z jejího operačního rozpočtu podělo několik milionů zlotých. Podle liberálního deníku Gazeta Wyborcza a soukromé televize TVN teď úřad prochází personální čistkou a detaily o tocích peněz už měsíce tají. Konkrétnější zprávy se očekávají v dalších dnech.