Článek
Rakouský kancléř Sebastian Kurz se vyslovil pro výrobu ruských a čínských vakcín přímo v Rakousku poté, co je schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). V této věci nesmí existovat žádná geopolitická tabu, řekl Kurz v rozhovoru s německým nedělníkem Welt am Sonntag.
Po schválení obou vakcín „by se Rakousko zcela určitě pokusilo poskytnout výrobní kapacity u vhodných domácích podniků pro ruské nebo čínské očkovací látky“, řekl Kurz. „Stejně jako pro výrobce z ostatních zemí,“ dodal kancléř.
„Jde přece o to získat rychle co nejvíce bezpečné vakcíny - a je jedno, kdo ji vyvinul,“ zdůraznil Kurz, který se podle APA už ve čtvrtek vyslovil pro to, aby EMA zkoumala i možnost schválení vakcín z Ruska a Číny. V tomto ohledu podle šéfa rakouské vlády nesmí existovat „geopolitická tabu“.
Zatímco další státy čínské a ruské vakcíny objednávají a volají po tom, aby vakcíny nebyly předmětem geopolitického boje, Čína volí jiný přístup. Deutsche Welle informuje, že tzv. západní vakcíny jsou v Číně předmětem propagandy a jejich znevažování používá tamní vláda především pro odvedení pozornosti od neúplné funkčnosti čínských vakcín.
Ředitel tamního Centra pro kontrolu nemocí Gao Fu varoval před západními vakcínami již na konci roku 2020. „Je to poprvé, co se vakcíny mRNA používají u zdravých lidí. Hrozí tedy zdravotní problémy.“ Kriticky se k západním vakcínám vyjádřil i mluvčí čínského ministerstva zahraničí a na svém Twitteru upozornil na případ deseti Němců, co po podání vakcíny od společnosti Pfizer zemřeli. To ale následně vyvrátil německý Institut Paula Ehrlicha, který spadá pod německé ministerstvo zdravotnictví.
Jessica Brandt z německého Marshall Fund think tanku ve Washingtonu uvádí, že ze strany Číny se jedná o odvrácení pozornosti od nedostatků tamních vakcín. Navíc také ohledně vakcíny Sinovac stále panují nejasnosti. Státy, které si vakcínu objednaly, vykazují její různou efektivitu: Turecko (91,25 %), Indonésie (65,3 %), Brazílie (70 %). Společnost také stále nezveřejnila data za třetí fázi klinického testování.
Největší úspěch ale v posledních dnech slaví především ruská vakcína Sputnik V. Přední lékařský výzkumný magazín The Lancet ji označil za vakcínu s nejvyšší mírou efektivity (92 %). Převýšila tak i všechny západní vakcíny. Přesto i vývoj Sputniku V vyvolal na začátku kontroverze. Odborníci upozorňovali na nízkou míru transparentnosti a uvedení na trh před tím, než byly zveřejněné finální testovací studie.
Rakouský kancléř na otázku, zda by se sám nechal očkovat ruskou vakcínou Sputnik V nebo čínským preparátem, odpověděl kladně. „Ano, pokud budou očkovací látky v Evropě schváleny,“ řekl. „U očkovacích látek jde jedině o účinnost, bezpečnost a o rychlou použitelnost, ne o geopolitické boje,“ zdůraznil Kurz.
V Evropě jako první předběžně schválilo ruskou vakcínu Sputnik V v lednu Maďarsko. Podle smlouvy z ledna má Rusko Maďarsku dodat během tří měsíců dva miliony dávek, což bude stačit k naočkování milionu lidí. Podmínečnou registraci v Maďarsku získala také vakcína čínské firmy Sinopharm. Český premiér Andrej Babiš v pátek v Budapešti uvedl, že pokud by Česko mělo možnost získat i jinou než v EU schválenou vakcínu, mohlo by zvážit podobný postup jako Maďarsko.
