Článek
Prodej movitého majetku, zájezd s cestovkou nebo třeba půjčka mezi kamarády. Ale také smlouva o dodávce zboží či služeb nebo vnitrofiremní dokumenty jako třeba cestovní příkazy. Životních situací, ve kterých se dá podepsat digitální dokument novou službou Komerční banky (KB) Můj podpis, je mnoho. Využít ji mohou soukromé osoby i podnikatelé. Banka přitom obsah podepisovaného dokumentu nevidí.
Trojka na tuzemském bankovním trhu rozšiřuje své tradiční pole působnosti. Technologii, kterou dosud výhradně používala k identifikaci klienta, nabízí třetím stranám právě jako prostředek pro digitální podepisování dokumentů v pár krocích.
Jednoduchá služba je primárně určená pro klienty Komerční banky, může ji ale využít i jednotlivec nebo firma „z ulice“. Je však potřeba si zařídit přístup k mobilní aplikaci KB Klíč, což lze udělat zdarma na pobočce nebo za 1 korunu přes internet.
Takto podepsaný dokument má svou váhu jen v elektronické podobě – když se „pédéefko“ vytiskne, slouží podpis jen pro ilustraci. „Průkazný elektronický podpis se nachází v metadatech dokumentu. Banka garantuje, že se podepsal dokument v této podobě, a ví, kdy a z jakého zařízení, aby to protistrany nemohly v budoucnu zpochybnit,“ popisuje Radek Dvořák, produktový manažer digitálních služeb KB. „Připravujeme i validační službu, která umožní u dokumentů podepsaných pomocí Mého podpisu ověřit jejich autenticitu a platnost,“ doplnil.
„Vypouštíme první vlaštovku, podle zpětné vazby klientů budeme službu upravovat,“ uvedl David Tulach, business analytik digitálních služeb KB. Například nyní se podepsané dokumenty mažou po 14 dnech, banka ale připravuje možnost si je u ní archivovat.
Úřady podpis neuznají. Zatím
Do konce prázdnin je služba zdarma, od září to bude pro prvních pět dokumentů. Podpis každého dalšího dokumentu stojí fyzické osoby necelou stovku (80 Kč bez DPH), bez ohledu na počet podepisujících protistran. Firmy dostanou individuální cenu. Pro srovnání: kvalifikovaný digitální podpis pro občana, tedy ten, který uznávají úřady, stojí třeba u České pošty 396 Kč na rok.
V případě KB nejde o kvalifikovaný digitální podpis, ale o nižší úroveň podepisování. To je také důvod, proč ho zatím úřady neuznávají. Praktické by bylo například takto podepsat smlouvu o prodeji nemovitosti, pokud by podpis uznal katastr nemovitostí. Nebo smlouvu o prodeji auta, kdyby způsob jejího uzavření uznal registr vozidel. Komerční banka ale podle svého mluvčího Michala Teubnera intenzivně pracuje na tom, aby i tyto případy bylo možné řešit její službou.
Bankovní identita
„Pro ostatní finanční instituce musíme ověřit a vyjednat specifické případy s konkrétními institucemi. V budoucnosti tedy nevylučujeme, že by například Česká spořitelna nebo ČSOB mohly relevantní dokumenty podepsané v Mém podpisu uznávat,“ komentuje Teubner.
Právě tato „velká bankovní trojka“ vytvořila společný podnik na provozování elektronického podepisování prostřednictvím takzvané bankovní identity. V půlce srpna mu dala zelenou Evropská komise. Jeho cílem je spojit všechny banky v Česku tak, aby při čerpání služeb od soukromých společností a případně i od státu bylo jednotné – přes jeden uzel.
„Platforma bude otevřena i dalším bankám, podle jejich zájmu,“ uvedl mluvčí České spořitelny František Bouc.
Legislativně je projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci lidí při využívání online služeb připraven od letošního února, na starosti to měla Česká bankovní asociace (ČBA).
„Chce-li nyní občan vstoupit na nějaký portál, kde poskytuje elektronické služby stát, musí mít občanku s čipem a se čtečkou či datovou schránku. Stejně tak chce-li vstoupit na nějaký portál soukromé (komerční) společnosti, třeba svého dodavatele energií, musí se prokázat nějakým přihlašovacím údajem a heslem,“ vysvětluje mluvčí ČBA Monika Petrásková.
„Nyní se vedle všech těchto metod přihlašování bude moci díky této legislativní změně přihlásit zcela zdarma i prostřednictvím své tzv. bankovní identity (BankID), což neznamená nic jiného než že se tam, kam chce, přihlásí úplně stejně, jako se přihlašuje do internetového bankovnictví. Včetně bezpečnostních prvků, jako je například otisk prstu, aplikace s klíčem atd.,“ pokračuje.
Pro občany i stát bude probíhat ověření identity zdarma. Za identifikaci klientů budou standardně platit komerční poskytovatelé digitálních služeb.
Banky už se připravují
Využívat bankovní identitu bude možné od začátku příštího roku, banky se ale tímto „ověřovatelem identity“ nestanou automaticky. Každá si nejprve musí získat akreditaci od Ministerstva vnitra. „Z nám dostupných informací můžeme říci, že naprostá většina retailových bank se tuto službu poskytovat v budoucnu chystá. Některé hned z kraje roku, jiné o něco později,“ informovala Petrásková.
Například Air Bank pracuje na tom, aby to bylo začátkem příštího roku. „Ještě jsme se ale nerozhodli, přes jakého providera se vydáme. To budeme řešit až později. Nyní se soustředíme na zvládnutí technických požadavků,“ uvedla mluvčí finančního domu Jana Karasová.
