Článek
Se zjištěním přišli redaktoři deníku Hospodářské noviny. Hovořili s řadou lidí, kteří v minulosti využili služeb kroměřížských podnikatelů Miroslava Kolmana a Rudolfa Ciesly. Ti byli v roce 2019 Městským soudem v Brně odsouzeni za podvodné půjčky. Po odvolání však do výkonu trestu nastoupili až letos.
„V březnu 2012 jsem se jim ozvala na inzerát a oni mi hned přivezli osmdesát tisíc v obálce. V září jsme se už museli s manželem vystěhovat z domu,“ řekla novinářům Hana Šmedková z jihomoravských Bučovic.
O měsíc později Šmedková s lichváři podepsala další smlouvu. U tohoto podpisu byl podle ní právě i Vondráček. Podle jejích slov byla opakovaně ujišťována, že o své peníze nepřijde. Později se dozvěděla, že podepsala smlouvu na převzetí dalších 350 tisíc korun. Ty však nikdy nedostala a jak zmiňuje, o několik měsíců později přišla kromě jiných pozemků i o rodinný dům.
Šmedková také zmiňuje, že při podpisu smlouvy si Vondráček a oba podnikatelé tykali a celkově působili jako kamarádi.
Získaný dům se hned následující rok pokusili Kolman s Cieslou prodat manželům Rohlíkovým z Havlíčkova Brodu.
„Uzavřeli jsme s nimi smlouvu o smlouvě budoucí na koupi domu. Tenkrát tam visel ještě dluh od finančního úřadu – CK Finance (jedna z firem, které ke svým podvodům lichváři využívali, pozn. red.) se zavázala, že část dluhu uhradí, k tomu se ale neměli, od smlouvy jsme tedy ustoupili a dolovali jsme od nich peníze, které jsme jim už vyplatili. Nakonec jsme museli jít k soudu. Spor jsme naštěstí vyhráli,“ řekl deníku David Rohlík.
Kromě Vondráčka s Kolmanem a Cieslou spolupracoval i jeho tehdejší koncipient a dnes spolustraník Tomáš Opatrný. V současnosti vykonává funkci kroměřížského zastupitele a zároveň vede místní buňku hnutí ANO.
Na Opatrného se obracela další z obětí podvodníků Anna Fasurová z Brna. Fasurová Opatrného opakovaně upozorňovala prostřednictvím dopisů, že na ni byl vyvíjen nátlak při podpisu smlouvy. Ten ji i přesto v odpovědích urgoval, aby smluvené peníze splatila, jinak by jí prý hrozily desetitisícové pokuty z prodlení.
Opatrný figuroval i v případě smluv Věry Hudcové a jejího syna Oldřicha na půjčku 350 tisíc, z nichž však dostali jen 50. Kvůli nevýhodně nastaveným smlouvám se jim pak během několika měsíců vyšplhal dluh přes milion korun a jejich dům skončil v zástavě, podobně jako u dalších podvedených.
„Chtěli dům prodat a z peněz je vyplatit, bylo to pro ně mnohem výhodnější,“ řekl Milan Lipovský, realitní makléř, na kterého se Hudcovi obrátili, když začalo hrozit, že o dům přijdou.
„Celou věc jsem se tehdy rozhodl řešit, Hudcových mi bylo hrozně líto. Jednal jsem s Komanem, Cieslou a panem Opatrným. Ten mi sám řekl, že tu smlouvu dělal a byl to osobně s nimi uzavírat. Asi na to měl charakter. Paní Hudcová měla už v té době stařeckou demenci a její syn byl kvůli úrazu hlavy ‚napůl nefunkční‘. Ve smlouvě byly podmínky, které Hudcovi nemohli nikdy splnit – měli se například pojistit na 600 tisíc na patnáct let, plus na schopnost splácet. Paní Hudcové bylo v té době 88 let, její syn invalida,“ vzpomínal Lipovský.
Podle něj vztah Kolmana, Ciesly a Opatrného také nebyl čistě profesionální: „To byli kamarádi, určitě. Museli být domluvení – ten advokát musel přece vědět, že to nejsou schopni splnit. Hudcovi je nakonec museli stejně asi milionem vyplatit, dům prodali – a pan Hudec je po smrti matky bezdomovec.“
Opatrný tvrzení, že by byli s lichváři přátelé, odmítl. V rámci případu Hudcových vypovídal u soudu ve prospěch Kolmana a Ciesly: „Byli při smyslech a během podpisu na ně nebyl činěn žádný nátlak,“ zopakoval Opatrný. „Kromě toho tam byly další dvě dospělé osoby,“ doplnil. Na to, jestli smlouvu pro Hudcovy zpracovával, uvedl, že je vázán advokátní mlčenlivostí.
Přestože si podvedení klienti v minulosti na praktiky lichvářů Vondráčkově advokátní kanceláři stěžovali, sám Vondráček jakékoli pochybení odmítá: „Moje kancelář poskytuje právní služby – korektní a všem. Zastupuji různé strany – povinné i oprávněné. To je práce advokáta. A ty právní služby byly vždy v pořádku. To pozadí, co se pak děje, nemůžeme vědět,“ řekl Vondráček.
„Samozřejmě advokát musí vždy dbát na etiku, má kodex a moje kancelář nikdy neměla žádné kárné provinění, vždy jsme fungovali v souladu s legislativou a v souladu s etickým kodexem,“ dodal.
Expert na dluhovou problematiku Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni však ve vyjádření pro Hospodářky míní opak: „Zjištění HN je pro mě překvapením, jde o zásadní informace. Skutečnost, že třetím nejvyšším ústavním činitelem je u nás někdo, kdo aktivně spolupracoval s odsouzenými lichváři, navíc pravděpodobně na jejich lichevních praktikách, je smutným vysvědčením pro premiéra Babiše. Advokát je morálně odpovědný za své podnikání a Vondráček upřednostnil zisk ze zjevně nemravného byznysu s chudými lidmi nad vlastní morální integritou. Obchodníků s chudobou máme v Česku mnoho, ale na takové pozici je to nepochopitelné.“
