Předražené, falešné, za provizi. Špinavý byznys s rouškami v Evropě vzkvétal

Doba, ve které není čas na ideální postupy. Tak čeští ministři na začátku obhajovali rychlé nákupy ochranných pomůcek. Problémy s jejich cenou a kvalitou se ale netýkají jenom Česka.

„Demaskovaní,“ stálo v úterním titulku otvíráku polského liberálního listu Gazeta Wyborcza. Šlo o slovní hříčku pracující s polským výrazem pro roušku či respirátor: maseczka, čili masečka. List přinesl zprávu o nákupu ministerstva zdravotnictví, které za 5,5 milionů zlotých (33 milionů korun) pořídilo respirátory FFP2 a chirurgické roušky od muže, který využil známosti s ministrem zdravotnictví Łukasze Szumowského. Ukázalo se, že certifikát roušek je zfalšovaný.

Dva dny po vyhlášení stavu epidemie v polovině března se na bratra ministra Szumowského obrátil lyžařský instruktor ze Zakopaného a nabídl mu nákup ochranných roušek. Dostal kontakt náměstka ministerstva zdravotnictví a u něj se odkázal na známost přímo s ministrem - ten k němu jezdívá s rodinou na lyže. Díky tomu se podařilo nákup 130 000 pomůcek za 33 milionů rychle realizovat, píše Gazeta Wyborcza.

Už v dubnu se začal nákupy zabývat protikorupční úřad a 6. května vyzval ministerský náměstek podnikatele ze Zakopaného k vrácení peněz. Ukázalo se totiž, že respirátory nesplňují polské normy a jejich certifikáty jsou nejspíš zfalšované. Ve velké části se už přitom distribuovaly, přezkum totiž proběhl až 40 dní po dodávce.

„Nikdo nic nikomu neulehčoval, s každou transakcí nakládáme stejným způsobem,“ bránil se v úterý nařčení ministr Szumowski. Podnikatele prý zná jen jako instruktora lyžování, kontakt na ministerstvo prý dostal od ministrova bratra. Podnikatel se přitom nikdy dřív obchodem se zdravotnickým materiálem nezabýval. Peníze za roušky přišly na účet jeho ženy, která si podnikání zařídila až na konci března.

Ve středu ministr přešel do protiútoku a ve věci podal trestní oznámení, pozornost navíc odvedl k ochranným pomůckám, které Polsku dodala Evropská unie. Podle Szumowského prý 600 000 respirátorů podle polských testů „nesplňuje žádné normy“.

Šlo o vůbec první „skalp“ nové slovenské vlády. Kabinet Igora Matoviče hned po svém nástupu odvolal šéfa státních rezerv (SSHM) Kajetána Kičuru. Důvodem byl výrazně předražený nákup rychlostestů na koronavirus a další prohřešky z minulosti. Za 200 000 rychlejších, ale méně spolehlivých testů zaplatilo Slovensko v přepočtu 166 milionů korun. Kičura to omlouval chybou v počtech. Jeho úřad se prý domníval, že za sumu koupil místo 200 000 hned čtyři miliony testů.

Policie zaklepala Kičurovi na dveře v dubnu, od té doby je muž i se svým otcem ve vazbě. Právě na účet Kičury staršího totiž přišlo 200 000 eur od jedné z firem, od kterých správa rezerv nakupovala předražený zdravotnický materiál. Ve stejné době koupil dvacetiletý syn Kajetána Kičury dva byty v lukrativní části Bratislavy.

Nejde přitom jen o rychlostesty, ale prakticky o všechen materiál nakoupený na začátku epidemie. Podle aktualit.sk vyčíslila policie škodu na 39 milionů eur, tedy více než miliardu korun.

Kičura nastoupil do vedení SSHM za éry Roberta Fica. Jeho kariéru v čele instituce provázela řada podezřelých nákupů: například v roce 2014 šlo podle deníku SME o cukr a pšenici předražené o 700 000 eur i o zvýhodňování některých firem.

V polovině března, tedy v době, kdy celá Evropa zoufale sháněla ochranné pomůcky, se na dovozu masek pokusil vydělat i jeden z francouzských politiků. Tewfik Derbal, bývalý parlamentní asistent ministra zdravotnictví Oliviera Vérana, si podle serveru Mediapart měl říci o provizi při předložení nabídky na dovoz masek typu FFP2.

Investigativní server Mediapart informoval, že Derbal se pokoušel nabídnout masky ministerstvu jménem firmy specializující se na dovoz a vývoz z Číny. Měl jich být minimálně milion a podle tvrzení firmy se o ně zajímalo hned několik evropských států.

Tewfik s nabídkou oslovil ministerstvo a žádal o provizi za zprostředkování kontraktu - z ceny každé masky měl mít blíže neurčená procenta. Smlouvu sice stát s onou firmou sepsal, k realizaci obchodu ale nakonec nedošlo.

Ministr Véran deníku Le Dauphiné Libéré řekl, že se ho tento příběh netýká. „V prvních týdnech dostávalo ministerstvo stovky nabídek na masky ze všech možných kanálů. Jedna buňka krizového štábu se zabývala jejich posuzováním. Drtivá většina nabídek byla ale bohužel falešná. Dokážu si představit, že taková byla i ta od Tewfika Derbala, protože neměla žádné pokračování,“ argumentoval ministr.