Článek
Předražená zakázka na IT k elektronickým dálničním známkám stála post ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Tendr za 401 milionů korun kritizoval i Andrej Babiš, který řekl, že založil protikorupční hnutí a je pro něj prý nepřijatelné, aby se něco takového dělo. Ohlásil, že kvůli tendru podá trestní oznámení.
Státní fond dopravní infrastruktury se původně na dodávce a provozu systému dohodl s firmou Asseco Central Europe. Softwarová společnost ve středu oznámila, že je ochotná od smlouvy odstoupit bez náhrady. Podle firmy současná situace kolem zakázky poškozovala její jméno.
Po rychlém odvolání Kremlíka z vládního kabinetu ministerstvo převzal současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který zakázku zrušil.
„Zakázku jsme zdědili“
Pod palbou kritiky je i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), protože nový jednotný informační systém resortu bude proti plánům o téměř miliardu dražší. Místo 1,5 miliardy korun by měl stát bezmála 2 miliardy. Podle úřadu by se investice do nových systémů měla díky úsporám za provoz vrátit asi za osm let. Ministerstvo vyhlásí nové výběrové řízení v březnu.
„V tuto chvíli je to naprostá priorita – a není důležitější oblast na ministerstvu práce, aby od 1. ledna 2021 fungovaly všechny nové systémy. Jedná se o kritickou infrastrukturu státu, přes kterou se ročně vyplácí přes 80 miliard korun,“ uvedla ministryně.
Maláčová už dříve uvedla, že původní cena vychází z částek z roku 2016. Podotkla, že zakázky z minulého volebního období zdědila a ministerská sekce informačních technologií byla rok a půl bez náměstka.
Systémy resortu od roku 1993 zajišťuje společnost OKsystem. Za závislost na jediném dodavateli sklízí úřad dlouhodobě kritiku.
Terčem kritiky je i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který koupil dva pasivní radary Vera NG za 1,5 miliardy korun. A jak upozornil deník Právo, úřad radary pořídil za trojnásobnou cenu, než kolik za obdobný systém zaplatilo NATO před pěti lety. Metnar se ale odvolával na to, že se jedná o jinou technologii, proto je cena dražší.
Metnar ve čtvrtek ale oznámil, že nechá kvůli spekulacím o ceně zakázku prověřit. Dodal, že má zjištěno jediné pochybení. Když ministerstvo obrany předkládalo loni v únoru informaci o nákupu systémů vládě, uvádělo podle něho předpokládanou hodnotu 780 milionů korun. „Částka vycházela z marketingového průzkumu z let 2014 a 2015 a neodpovídala reálné ceně v místě a čase obvyklé v současné době,“ řekl ministr. Spekulace ohledně ceny Metnar pokládá za výsledek konkurenčního boje.
Není to ale jediný problém, se kterým se Metnar potýká. Ministerstvo už loni v létě vypsalo zakázku na letadlo pro přepravu ústavních činitelů. Ministerstvo obrany vyloučilo z tendru na nákup malého letadla všechny tři účastníky, a soutěž tak bude muset být zrušena.
Dva nesplnili požadované parametry a třetí úřadu oznámil, že nabízený stroj již nemá k dispozici. Ministerstvu nabídl letoun jiný, takovou změnu v průběhu tendru ale zákon neumožňuje. Obrana počítala s tím, že za požadovaný stroj zaplatí asi 661 milionů korun bez DPH.
Podle Lidových novin a deníku E15 vyhrála firma Omnipol, která je spojována s vlivným zbrojařem Richardem Hávou. Společnost resortu nabídla letoun Global 5000. Lidové noviny také uvedly, že Omnipol v minulosti provozovala ruská společnost Insat Aero, která sídlí v Moskvě.
Proti rozhodnutí ministerstva se odvolal jeden z neúspěšných uchazečů – švýcarská společnost STM Aircraft. Námitku firmy ale resort odmítl a nakonec firmu Omnipol po kritice vyřadil z tendru také.
Úřad proto předpokládá, že celé výběrové řízení po uplynutí všech lhůt zruší, protože v soutěži nezůstala žádná nabídka.
