Článek
Přesně před rokem se 4. března znovu sešla Bezpečnostní rada státu. Na následující tiskové konferenci oznámil ministerský předseda krok, který v důsledku znamenal pro tuzemské nemocnice, domovy seniorů i další ústavy sociální péče velký problém.
„Priorita dnes je zajistit respirátory, dezinfekční prostředky pro naše zdravotníky. Proto jsme se rozhodli, že zavedeme jejich centrální nákup. Státní hmotné rezervy v této chvíli nepotřebujeme. Budeme to rozdělovat skrze centrální distribuční systém,“ uvedl Andrej Babiš (ANO).
Tato slova pronesl deset dní poté, co tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rozeslal pokyn, aby se nemocnice zásobily ochrannými pomůckami na čtyři měsíce dopředu. Tomu, kdo ještě nestihl zareagovat, Babišovo rozhodnutí o centrálních nákupech svázalo ruce.
A kdo už objednávky měl, začal zoufale zjišťovat, jestli se k domluveným ochranným pomůckám vůbec dostane.
„Chtěli jsme se předzásobit, měli jsme nasmlouvané ty kontrakty na dodávky roušek a respirátorů, ale výrobci nám je odřekli. Právě proto, že vláda rozhodla o centrálním nákupu. A my jsme vládě ještě zkraje věřili, že to mají pevně v rukou,“ popsala situaci Ivana Urešová, šéfka nemocnic Královéhradeckého kraje, v rozhovoru s novinářkou Sabinou Slonkovou z Neovlivní.cz.
A stejně argumentoval i jeden z dodavatelů ochranných pomůcek: „Stát začal regulovat, komu máme dodávat. Směli jsme dodávat jen státním organizacím, jenže to nejsou kraje, a tedy ani nemocnice. I když to po nás nemocnice chtěly, nesměli jsme jim nic dodat.“
„A proto ani teď na českém trhu ochranné pomůcky nejsou. Když se dodavatelé od vlády dozvěděli, že do nemocnic dodávat nemohou, přestali se zásobit. A to, co měli, prodali,“ popsala Slonková v komentáři pro Seznam Zprávy.
V následujících dnech a týdnech jsme pak na Seznam Zprávách pravidelně popisovali, jak značná část zdravotníků bojuje proti koronaviru holýma rukama. Neměli dostatek ochranných pomůcek, kterými by nákaze mohli čelit. Spoléhali na pomoc veřejnosti a slibované dodávky.
„Od státu nemáme zatím nic. Máme jen to, co si sami sháníme nebo co nám lidé přinesou. Pokud jde o roušky a respirátory, tak tady není vůbec nic. Něco šijeme a lidé se nabízí s pomocí,“ popsala ještě 20. 3. 2020 situaci v rakovnické nemocnici referentka Pavlína Rudovská. Nemocnice Rakovník tehdy kromě pomůcek měla také zásadní nedostatek dezinfekčních prostředků na ruce.
Bez pomůcek byla v té době jak řada pracovišť prvního kontaktu s nemocnými, tak zařízení pečující o seniory a chronicky nemocné pacienty.
A už tehdy někteří ředitelé nemocnic kritizovali celkovou koordinaci a komunikaci ohledně dodávek materiálu.
„Jsme dvacet kilometrů od Prahy, naše spádová oblast má 100 tisíc obyvatel, střední Čechy jsou po Praze nejvíce zasaženy – a máme nula respirátorů od distribuce ministerstva. Ale nejen to – nevíme, jestli je dostaneme, kdy a případně v jakém počtu a podle jakého klíče se mají distribuovat. Tyhle informace nám nikdo nesdělil ani přes opakované urgence. To je největší selhání – absolutní blokace a absence informací,“ komentoval to v ČT ředitel Nemocnice ve Slaném Štěpán Votoček.
Zpátky k datu 4. března 2020. Ten den Babiš dále zaúkoloval ministryni financí Alenu Schillerovou, aby začala regulovat ceny respirátorů. „Paní ministryně Schillerová vydá rozhodnutí o cenové regulaci, abychom předešli různým šmejdům, kteří se snaží tuhle situaci zneužít,“ dodal tehdy premiér.
Bezpečnostní rada dál řešila, zda začít omezovat shromažďování lidí. Konkrétně zda začít rušit či omezovat shromáždění nad (dnes těžko představitelných) 5000 lidí. Resumé znělo, že nákaza není tak rozšířená, aby byl k restrikcím důvod.
V ten den bylo v Česku celkem osm případů nákazy.
Před rokem touto dobou jsme si aktuální mnohatisícové přírůstky nakažených covidem-19 a více než sto obětí každý den neuměli představit. Před rokem touto dobou jsme se teprve učili chápat, co to ten nový koronavirus vlastně je. V miniseriálu Seznam Zpráv vám budeme v následujících týdnech připomínat některé kroky Česka v boji s pandemií.
