Před památkou UNESCO má vyrůst obří průmyslová hala. Místní se brání

Starosta Ostrova a karlovarský radní Jan Bureš (ODS) by se rád stal poslancem. V podzimních volbách do Sněmovny má stát v čele karlovarské kandidátky koalice SPOLU. V posledních týdnech mu ale do politických karet nehrají hlasy některých jeho spoluobčanů.

Město totiž jedná o změně územního plánu, který by nadnárodní společnosti Panattoni umožnil zdvojnásobit plánovanou průmyslovou halu na okraji města. Místní upozorňují na možné problémy s dopravou nebo na to, že plánovaná stavba ohrozí národní památku s čerstvým zápisem na prestižním seznamu UNESCO. Radnice podle nich dostatečně neinformuje veřejnost a podporuje stavbu i proti stanovisku odborníků, památkářů a okolních obcí.

Společnost Panattoni plánuje v areálu bývalé Škodovky na okraji Ostrova postavit největší průmyslovou budovu v České republice. Větší ze dvou skladovacích hal má zabírat těžko představitelných 100 tisíc metrů čtverečních. Oproti původnímu plánu a schválenému stavebnímu povolení chce ale společnost zvednout výšku projektované haly takřka na dvojnásobek, tedy ze 12 na 22,5 metru. Národní kulturní památka Rudá věž smrti, kterou od silnice dělí právě průmyslový areál, přitom měří necelých 21 metrů.

Jedna z nemnoha českých památek UNESCO leží na území bývalého pracovního tábora Vykmanov II. V padesátých letech na cihlovou věž vězni vyváželi ve vozících surovou uranovou rudu. Kvůli červené barvě neomítnutých cihel a smutnému osudu trestanců, kteří kvůli silné radiaci rychle umírali, se pro ni vžil název Rudá věž smrti. V šedesátých letech lágr nahradil podnik Škoda Ostrov, kde se vyráběly trolejbusy pro velkou část východního bloku.

Do širšího povědomí se Rudá věž smrti dostala teprve nedávno. Od roku 2008 je Národní kulturní památkou a v roce 2017 se jako jedna z mála na české straně dostala na soupis 22 lokalit, zapsaných společně jako Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Podle památkářu ale může plánovaná výstavba obří průmyslové haly tuto pozici ohrozit.

Proti zdvojnásobení plánované haly začali protestovat někteří Ostrované. Například místní podnikatel a mecenáš Ivan Nepraš, kterého do té doby pojily se starostou vřelé vztahy. Bureš dokonce před několika lety nominoval Nepraše na městské ocenění za podporu spolku Ostrostřelců, starostovy srdeční záležitosti. Dnes už si nemohou přijít na jméno.

Několik místních se spojilo v iniciativě „Ostrov, můj domov“ a založili webovou stránku, kde se lidé dočtou detaily o plánované stavbě. Radnice totiž podle nich občany dostatečně neinformuje.

,,My i další místní obyvatelé se obáváme nárůstu kamionové dopravy, ohrožení významu národní kulturní památky i možného přílivu agenturních pracovníků. S výstavbou obří haly u Rudé věže smrti nesouhlasí ani památkáři," říká jedna ze tří zakladatelů inicitaivy Anna Bernátková.

,,Nejvíce mne zaráží naprostá neinformovanost občanů ze strany vedení města. Někteří místní politici sbírají body focením se u kdejaké maličkosti. Ale o největším projektu v okolí od revoluce se v našem měsíčníku objeví doslova pár článků za poslední tři roky," dodává její kolega Jiří Netrh.

Nespokojení Ostrované poukazují na to, že region prochází v posledních letech výraznou proměnou. Zařazení památek na seznam UNESCO byl úspěch celorepublikového významu, navíc v poslední době roste snaha o zřízení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Krušné hory už dávno nejsou pustým místem poválečného odsunu Němců a lesů zničených místními chemičkami.

Turistický ruch je zkrátka na vzestupu, a ohrožení významné památky je proto podle iniciativy špatný krok. Největší obavy ale vzbuzuje hala jako taková, respektive problémy, které může přinést.

„Jednoznačně největší obavy plynou z dalšího nárůstu kamionové dopravy a z přílivu agenturních pracovníků a z toho plynoucí degradace klidného života v celém Ostrově. Už provoz uvažovaný pro nízké haly je 480 kamionů do areálu, 480 z areálu za den. Je to obrovské číslo. Nevěříme tvrzení firmy Panattoni, že s vyšší halou klesne kamionová doprava. Uvažujeme selským rozumem. Vyšší hala, více zboží, více výroby, více dopravy,“ popisují zakladatelé iniciativy Ostrov, můj domov.

Samotná společnost odmítá všechny výhrady vůči svému záměru na stavbu dvojnásobně vysoké haly. Viditelnost a dostupnost Rudé věže podle ní bude naopak lepší, než před vstupem Panattoni do Ostrova.

„Změna územního plánu cílí na efektivnější využití haly, která umožní snížit objem nákladní dopravy oproti již vydanému stavebnímu povolení. Uspořádání hal ve srovnání se situací v původním areálu Škoda Ostrov zajistí lepší přístup k Rudé věži smrti a dokonce její lepší viditelnost,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni.

Společnost také tvrdí, že při zdvojnásobení průmyslové haly přinese pokles nákladní dopravy.

„Společnost Panattoni je připravena se v případě realizace haly A s výškou 22,5 metru smluvně zavázat, že povolení pro tuto halu bude stanovovat maximální intenzitu nákladní dopravy o 5 % nižší za 24 hodin oproti dnes povolenému projektu,“ uvádí společnost.

Panattoni koupila rozpadlý průmyslový areál před pěti lety. Zchátralé výrobní haly a betonové oplocení areálu společnost zbourala, čímž také odkryla pohled na památkově chráněnou dvacet metrů vysokou věž. Na místě bývalých výrobních hal naplánovala stavbu moderních průmyslových objektů, a k tomu také získala potřebné stavební povolení.

V roce 2019 ale společnost Panattoni požádala o změnu územního plánu, která by jí umožnila postavit 22,5 metrů vysokou halu namísto schválených 11 metrů. Podklady pro hlasování zastupitelstva o vytvoření nového územního plánu zpracoval Úřad územního plánování. V dokumentu se lze dočíst, že se proti záměru kategoricky postavily okolní obce Krásný Les a Stráž nad Ohří i město Boží Dar, a to jak kvůli očekávanému nárůstu dopravní zátěže, tak možnému ohrožení chráněné památky.

Jednoznačně se proti zvýšení stavby postavil Národní památkový ústav. „Předložený záměr není v podobě zachycené v žádosti z hlediska památkové péče akceptovatelný. Zásadně negativně by ovlivnil prostředí národní kulturní památky a její pohledové a společenské uplatnění,“ píše se ve stanovisku podepsaném ředitelkou místního památkového ústavu Romanou Riegerovou.

Na problém s ochranou památky UNESCO a zvýšenou dopravou upozornil také krajský úřad. Závěr Úřadu územního plánování je potom jednoznačný: „S ohledem na již v současné době nevyhovující dopravní infrastrukturu a vliv na prostředí památky zapsané do Seznamu světového dědictví UNESCO, považujeme další navyšování výškové hladiny zástavby a tím i vlastního objemu budov za nevhodné s negativními dopady do území.“

Zastupitelstvo Ostrova v čele se starostou Burešem tehdy i přesto návrh na přepracování územního plánu schválilo. Po roce a půl je návrh hotový a na konci dubna měl být projednán s veřejností, kvůli covidu radnice veřejné projednání nového územního plánu opdložila na 10. červen 2021.

Starosta Bureš odmítá, že by šel společnosti Panattoni na ruku. Odborníci zastupující státní správu podle něj nemají mít hlavní slovo tam, kde má rozhodující pravomoc místní zastupitelstvo.

„Odbor plánování nemá prezentovat svůj názor, má vypracovat odborný návrh. Musíme se teprve s návrhem na změnu územního plánu seznámit, abychom mohli zodpovědně rozhodnout. A rozhodovat nebude starosta Bureš, ale většina z 21 zastupitelů,“ řekl Seznam Zprávám starosta.

Zda bude hlasovat pro změnu územního plánu, zatím prozradit nechtěl. Odmítá ale tvrzení, že by město o věci nedostatečně informovalo.

„Veřejné projednání mělo proběhnout 27. dubna, muselo se ale odložit kvůli tomu, že jeden z účastníků dostal covid. Náhradní termín je 10. června. Každopádně se bude rozhodovat před ještě před volbami, které jsou v říjnu, jestli si správně pamatuji,“ říká Bureš na otázku, zda mu jednání o rozšíření průmyslové haly nemůže uškodit v očích voličů.