Článek
Mezi plánem „proinvestovat se z krize“ a předvolební snahou zničit veřejné finance je v Česku bohužel velmi tenká hranice, kterou vláda vůbec nevnímá.
Ó, jak to na začátku působilo rozumně. V nadcházející ekonomické krizi způsobené bojem proti koronaviru nebude stát škrtat. Bude investovat, aby pomohl svému hospodářství, jeho firmám, podnikatelům a jejich zaměstnancům zpátky na nohy. Schodek dvě stě, tři sta nebo pět set miliard korun? Ale prosím, na velkou krizi velkorážními zbraněmi!
A tak si vláda nechala schválit půlbilionový schodek státních financí.
A vzápětí jako by vládě z té astronomické sumy přeskočilo a propadla dojmu, že jakýkoli výdaj pod sto miliard jsou drobné.
A tak najednou chceme zvyšovat důchody o 1 200 nebo rovnou o 5 000 korun, rušit superhrubou mzdu, rušit daň z nabytí nemovitosti, uskutečňovat armádní zakázky za desítky miliard, levou rukou stavět dálnice a pravou plánovat Dukovany. Prostě dělat všechno, o čem se ještě včera říkalo, že na to nejsou peníze.
Tedy kromě potřebných reforem, na ty samozřejmě nejsou peníze ani teď.
To je ovšem zásadní nepochopení sousloví „proinvestovat se z krize“. Proinvestovat se z krize znamená utrácet vypůjčené peníze za smysluplné připravené projekty. Dálnice, silnice, koleje – budiž. Digitální infrastruktura – to neumíme. Digitalizace státní správy, která by výhledově snížila provozní náklady státu – také neumíme. Podpora Průmyslu 4.0, úpravy zdravotnického a důchodového systému tak, aby vyhovovaly podmínkám 21. století – to už vůbec neumíme.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv.
Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
Zato umíme zvyšovat důchody a mávat fangličkami, které snižují daňové příjmy státu o desítky miliard.
Možná by stálo za to, připomenout vládě, že ve skutečnosti má stát kvůli krizi k dispozici méně peněz než před ní, ne více. A že veškeré vyhazování z kopýtka se děje a bude dít na dluh, který bude třeba splatit. A že české veřejné finance jsou už dnes dlouhodobě neudržitelné, na což opakovaně upozorňuje i Národní rozpočtová rada.
Předvolební dárečky ve stylu „po nás potopa“ nejsou ani náhodou cestou, jak se proinvestovat z krize. Jsou cestou, jak definitivně zničit české veřejné finance nebo – chcete-li – jak se proutrácet k bankrotu.
