Článek
Humanitární klid zbraní měl platit od pondělního rána. Již v pondělí ale obvinilo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí arménské síly z ostřelování města Terter. Ministerstvo neuznávané karabašské republiky to popřelo a obvinilo z útoku na arménské pozice Baku. Ázerbájdžán rovněž popřel, že by porušoval příměří dojednané v pátek.
Sporadické střety pokračují v Náhorním Karabachu mezi armádou separatistické enklávy a ázerbájdžánskými ozbrojenými silami i nadále, uvedla v úterý agentura TASS s odvoláním na prohlášení Informačního střediska arménské vlády.
Podle Jerevanu bombardovalo Baku v úterý kolem desáté ráno arménské území poblíž íránských hranic. Na svém Facebooku o tom informovala mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová.
„Asi v 10:00–10:15 v úterý ráno ázerbájdžánská strana znovu porušila příměří. Použila drony (jeden z nich havaroval na arménském území) a dělostřelectvo k bombardování arménské armády poblíž íránských hranic,“ napsala Stepanjanová. „Ministerstvo obrany Arménské republiky zaregistrovalo další porušení příměří a bombardování na státní hranici a varuje, že bude muset provést odvetné útoky proti ázerbájdžánským silám.“
Arménie později připustila stažení jednotek ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters. Mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan na tiskové konferenci uvedl, že etnické arménské síly ustoupily z města Kubatly, „aby se vyhnuly zbytečným ztrátám“. Situace podle něj není „kritická“. Ázerbájdžánská média jásají nad osvobozením oblasti, kterou po 27 let „okupovali Arméni“.
1/ One month into what has already become the bloodiest fighting in the post-Soviet space in more than a decade.
— Olesya Vartanyan (@Olesya_vArt) October 26, 2020
1000s are dead. More than 100 civilians lost their lives. 10,000s displaced. And no visible end to the war in this small plot of land called #NagornoKarabakh. pic.twitter.com/FWSe5yoRl1
Ázerbájdžánské vojenské úspěchy na bojišti by podle Reuters mohly ztížit diplomatické urovnání konfliktu. Baku spolu s Ankarou odmítá jakékoli navrhované řešení, které by umožnilo Arménům zachovat si kontrolu nad Karabachem. Arménie se naopak odmítá stáhnout z území, které považuje za součást své historické vlasti a kde tamní krajané potřebují ochranu. Obě strany už přitom dříve porušily předchozí dvě příměří dojednaná za ruského zprostředkování.
Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu by se měli ve čtvrtek zúčastnit v Ženevě jednání Minské skupiny, která se podílela i na nedělních vyjednáváních. Minská skupina vznikla v roce 1992 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu, předsedají jí Rusko, Francie a USA.
Winter approaches as the Nagorno-Karabakh conflict intensifies.
— ICRC (@ICRC) October 27, 2020
With temperatures dropping, thousands of people face freezing weather sheltering in unheated basements. pic.twitter.com/7hcaLNIXkN
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá již desítky let. Ázerbájdžán, spojenec Turecka, se od 27. září snaží znovu dobýt Náhorní Karabach. Boje jsou nejkrvavější za více než 25 let a panují obavy ze zatažení Turecka a Ruska do konfliktu. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina si konflikt vyžádal už skoro 5000 mrtvých.
Spor vypukl ještě za éry Sovětského svazu v roce 1988. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.