Článek
Víc než tisíc druhů brouků, stovky motýlů a desítky druhů vážek, které se jinde v Česku nevyskytují, dělají z přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové unikátní lokalitu, která si před lety vysloužila i evropskou ochranu programu Natura2000. Území, které v minulosti bylo vojenským cvičištěm, si po revoluci vyhlédli developeři, kteří tam chtěli stavět sídliště či skladovací haly. Nyní je část památky opět v ohrožení.
Hradečákům a ochráncům přírody v čele s hudebníkem a fotografem vážek Danem Bártou se lokalitu podařilo zachránit i díky petici, kterou před 11 lety tehdejšímu hejtmanovi Královéhradeckého kraje muzikant osobně předával.
Osm let po vyhlášení třetí, nejmenší části památky, která přímo sousedí s průmyslovým areálem, je příroda opět v ohrožení. Rada města v polovině dubna oživila projekt silnice, která by měla vést přírodní památkou do průmyslového areálu. Stejný nápad přitom už před dvěma lety kvůli ochraně přírody zamítl Královéhradecký kraj.
„Rada města projednávala biologické zhodnocení přírodní památky, které má říct a ukázat, kudy by mohla potenciální silnice vést, aby minimalizovala dopad na přírodní památku Plachta,“ vysvětluje mluvčí radnice Kateřina Šmídová. Biologické zhodnocení kvůli stejnému projektu však už památka má. „Poslední průzkum se uskutečnil v roce 2016. Na jeho základě krajský úřad vydal zamítavé stanovisko ke stavbě komunikace,“ říká Jitka Marečková, která je spoluautorkou nové petice. Ta za necelý týden nasbírala jen na internetu půl druhého tisíce podpisů a další přibývají.
Silnice do areálu má vést částí přírodní památky Na Plachtě 3, tedy tou, která je nejblíž průmyslové zóně. To, že sousedí se skladovacími a výrobními halami, však podle odborníků neznamená, že by byla méně cenná. „Silnice má vést přes písčiny, na kterých hnízdí blanokřídlý hmyz. Jsou to důležití opylovači, na kterých jsou závislé celé ekosystémy. V poslední době jich výrazně ubývá, což může být problematické například pro ovocnáře. Musíme proto dbát na to, abychom tomuto úbytku ještě víc nepomáhali,“ vysvětluje signatář petice a student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Vít Bureš, který Na Plachtě dělal i několik výzkumných prací.
Nedaleko průmyslové zóny, v místech, kde by se silnice měla napojovat k nedalekému sídlišti, přírodovědci vybudovali malý hřbitov živočišných a rostlinných druhů, které se i přes veškerou snahu nepodařilo v přírodní památce udržet. Nyní se obávají, že by k syslovi nebo okáčovi přibyla i řada z 220 druhů blanokřídlého hmyzu, který Plachtu obývá.
Způsob, kterým vedení města už dříve odmítaný plán znovu oživilo, je pikantní i tím, že v radě města sedí dva zástupci sdružení Změna pro Hradec a Zelení, kteří před 11 lety spolu s Danem Bártou stáli v čele boje za záchranu přírodní památky.
„Pro nás to bylo docela překvapení, že to přišlo takhle narychlo, zničehonic, bez nějakého projednání,“ říká radní Adam Záruba (ZpH), podle nějž si kolegové radní z ODS a ANO uspořádali ještě i nějaká předchozí jednání o záměru, na které své „zelené“ koaliční partnery pro jistotu nepozvali. „Až později jsme se dozvěděli, že ta jednání probíhala. Druhá věc, kterou jsme se dozvěděli, je, že zpracovatel, který byl vybrán bez výběrového řízení, tam už provádí některé práce. Rada to tady schvalovala až ex post. To je také věc, která nám trochu vyrazila dech,“ kroutí hlavou Záruba nad podrazem koaličních partnerů.
Vzhledem k tomu, že informace o Plachtě již létá Hradcem, tak přinášíme pár informací. Před 4 roky bývalé vedení města...
Zveřejnil(a) Změna pro Hradec a Zelení dne Čtvrtek 16. dubna 2020
Aby byl průzkum platný, musí probíhat od jara až do podzimu, tedy v době, kdy je příroda aktivní. „Oni ho zpětně legalizovali, aby bylo zachováno celé období, které potřebují. Já za sebe si myslím, že to takhle nemělo být, protože zpětná legalizace průzkumu zadaného bez výběrového řízení se mi nelíbí,“ míní Jitka Marečková.
Petentům se nelíbí ani cena, kterou město za vypracování biologického průzkumu platí. Před čtyřmi lety za průzkum, podle nějž se rozhodoval Královéhradecký kraj při svém nesouhlasném stanovisku, zaplatilo zhruba 75 tisíc korun, nový průzkum si jiná provádějící firma vyčíslila na více jak 350 tisíc.
Přírodní památka Na Plachtě vznikla v lokalitě bývalého vojenského cvičiště, které na okraji Hradce Králové fungovalo od konce 19. století až do 80. let minulého století. Právě díky vojákům a jejich technice získalo místo velkou přírodní rozmanitost. Ve výkopech a později v brázdách vyježděných tanky totiž vznikly tůně, v nichž se usadila řada zajímavých živočichů.
Co žije v přírodní památce Na Plachtě
Přírodovědci Na Plachtě zaznamenali přibližně 720 druhů a kříženců vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2350 druhů živočichů, z toho asi 1000 druhů brouků, 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 114 druhů dvoukřídlých, 40 druhů měkkýšů, 16 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 140 druhů ptáků, 14 druhů savců. Další stále objevují.
Plachtu obývá třeba živoucí fosilie listonoh letní, který na Zemi žije už 300 milionů let a líbí se mu v kalužích vytvořených pojezdy tankem. Plachta je jediné místo v Královéhradeckém kraji, kde se listonoh nachází.
Pravěký obyvatel Plachty. Listonoh letní je živoucí fosilií.
V 80. letech minulého století byla lokalita zavezena stavební sutí a tehdejší režim v ní plánoval vybudovat panelové sídliště pro 19 tisíc lidí. Už tehdy přírodovědci začali usilovat o vyhlášení chráněné lokality, což se jim podařilo až v roce 1998. Poslední část, přes kterou nyní radnice plánuje silnici a která měla být zastavěna sklady a obytnými domy, se podařilo vyhlásit v roce 2012. Plné evropské ochrany se Plachta dočkala v roce 2016.
