Před 80 lety začala revoluce jménem fast food. Zažívá v karanténě comeback?

15. května 1940 Richard a Maurice McDonaldovi nabídli Kaliforňanům, kteří projížděli San Bernardinem, propečené barbecue maso. Tehdy v názvu restaurace stálo McDonald’s Bar-B-Que. Po pár letech však zjistili, že nejoblíbenější položkou v jídelním lístku jsou hamburgery. A tak se z hovězího masa v sezamové bulce rozhodli udělat ikonu amerického stravování. A to se jim povedlo.

O osm let později Maurice s Richardem zkrátili název na jednoduché McDonald’s, vyměnili bramborové lupínky za hranolky a přidali mléčné koktejly. Využili správné chvíle a společně s podnikatelem Rayem Krocem rozšířili svoji restauraci ve frenšízu. Pomocí stejného designu nádobí, interiéru a hlavně loga, které se zapsalo do dějin reklamy. Dva „zlaté oblouky“, které tvoří písmeno M, má na svědomí Stanley Clark Meston, který bratrům McDonaldovým navrhl celý redesign restaurací.

Bratři, děti irských imigrantů, mají však na svědomí především revoluci ve stravování, která pozitivně i negativně ovlivnila celý svět. Fast food je způsob přípravy jídla, samotné konzumace, ale i životní styl. Jde zejména o předpřipravené polotovary, které se dají rychle uvařit a hlavně - rychle sníst. Proto se fast food stal fenoménem restaurací, které jsou hned u silnic, dálnic a jiných dopravních spojnic. Rychlé a syté jídlo si zamilovaly miliony cestovatelů, ale také pracující s krátkými poledními pauzami.

Množství smaženého jídla a prefabrikátů však brzo ukázalo, že fast food je více zdravotním rizikem než moderním lifestylem. Vysoký cholesterol, riziko rakoviny a rostoucí obezita u americké populace otevřely „bitevní pole“ ve stravování.

Jako protipól začala vznikat hnutí tzv. slow food, tedy pomalý způsob života a konzumace jídla. S myšlenkou slow food - důrazem na kvalitu surovin, lokální zdroje, ale i samotnou „rychlost“ zpracování, přišli Italové. Ze země, kterou mnozí považují za „Mekku“ mezinárodní food scény, se začal fenomén postupně rozšiřovat i do jiných koutů Evropy. A i v Česku najdeme množství restaurací a bister, které se myšlenkou řídí.

Časy se ale opět mění. Aktuální koronavirová krize a karanténní opatření pravděpodobně způsobí revoluci i na úrovni food scény. „Minimálně teď to vypadá, že doba nahrává víc fast foodu než slow foodu,“ komentují situaci pro Seznam Zprávy blogeři Zuzi a Jan z Taste of Prague. Oba dva sledují nejen české podniky, ale mají bohatou zkušenost i ze zahraničí.

Podle nich hraje fast foodům do karet zejména to, že v samotných podnicích netrávíte tolik času, takže logicky, při karanténních opatřeních, si člověk vybere místo s menším rizikem nákazy. „Hranolky z McDonaldu se dají jíst i studené a jídlo se podává v miskách a nádobách, které jsou přesně vytvořeny pro daný produkt,“ vysvětlují blogeři.

Přidávají ale i další argumenty. Fast food v Praze je levný. „Lidé, kteří se bojí o budoucnost a očekávají hospodářskou recesi, raději sáhnou po něčem levnějším,“ říkají Zuzi a Jan. Jde ale i o limbus, který zažívá turismus. Mnoho ne-fast food restaurací v Praze žije z turismu a nyní budou bojovat o přežití.

Podle zpráv ze Spojených států, tedy „epicentra“ fast food fenoménu, je i tam velké retro nezdravé rychlé stravy. Trendy, které ještě na začátku roku lákaly strávníky, jako jsou organické suroviny, ekologické obaly nebo rostlinná strava, jsou nyní upozaděny návratem mražené pizzy, hamburgeru a konzerv s prefabrikovaným jídlem.

Ze supermarketů mizí konzervy s polévkou, zavařenou zeleninou, fazolemi, balená mražená pizza a předpřipravené jídlo. Mražené jídlo obecně dosahuje nejvyšších prodejů v historii, v porovnání se stejnou dobou před rokem stouply až o 35 procent. Až 86 procent amerických zákazníků má ve svém nákupním košíku nějakou „zmraženou“ položku.

V Česku se mimo jiné během karanténních opatření zvedla oblíbenost dovážkových služeb. Větší zájem zákazníků potvrzuje i generální manažer rozvozové služby Wolt Jan Foret. „Celkový charakter objednávek nicméně zůstal víceméně stejný,“ komentuje pro Seznam Zprávy Foret. Podle něj lidé, kteří měli rádi saláty, objednávají saláty, a ti, již preferují steak, zůstali u steaku. Je však nutné dodat, že Wolt v Česku rozváží pouze v Praze a Brně.

Blogeři z Taste of Prague však doplňují další fenomén, který se s uzavřením restaurací a barů kvůli koronaviru rozšířil. Tedy příprava jídla doma. „Hodně lidí zjistilo, že si dokáže uvařit fajn jídlo doma z ingrediencí, které jsou kvalitní a lehce dostupné. A je to navíc zábava,“ komentují.

Proto se podle Zuzi a Jana budou slow food restaurace snažit hledat způsoby, jak zákazníkovi vyjít vstříc. „A to nejen cenou, ale i servisem,“ říkají a dodávají: „Restaurace budou muset přemýšlet nad možnostmi rozvozu, nad obrátkovostí stolů, nad zbytečnými náklady, efektivitou provozu a tak dále, což je v této chvíli doména fast food restaurací jako je McDonald’s.“