Článek
16. července 1969 z Kennedyho vesmírného centra na Floridě odstartovala mise Apollo 11. Po přibližně třídenní cestě přistál modul i s posádkou na Měsíci. Neil Armstrong a Buzz Aldrin se tak stali prvními lidmi, již vstoupili na povrch vesmírného tělesa, které nebylo planeta Země.
Nebyla to lehká cesta. Materiály NASA a biografické knihy připomínají mimo jiné to, že posádce přistání ztížil palubní systém, který chtěl s modulem přistát na místě, jež nebylo pro takový manévr vhodné. Armstrong proto musel řízení převzít manuálně.
Na povrchu Měsíce
Armstrong z modulu vystoupil přibližně čtyři hodiny po přistání. Po povrchu Měsíce se pohyboval dvě a půl hodiny, na přibližně hodinu a půl se k němu připojil Aldrin.
Na Měsíci byla dvojice celkem 21 hodin a 36 minut. Za sebou na tělese nechali americkou vlajku a možná nejznámější stopy v prachu v historii lidstva.
Z Měsíce ale zároveň neodešli s prázdnou. Zpátky na Zemi přivezli více než 20 kilogramů měsíčních kamenů, prachu a dalších vzorků povrchu.
Vesmírné závody
Plán dobýt Měsíc na začátku 60. let vyslovil tehdejší americký prezident John F. Kennedy. Cestu na těleso obíhající okolo Země slíbil ještě v téže dekádě. NASA jeho slib splnila, sám Kennedy se ale po dallaském atentátu jeho naplnění nedočkal.
Vesmírné expedice v polovině minulého století pohánělo soutěžení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Vesmírný závod tak byl pevnou součástí studené války a až do přistání na Měsíci Američané v tomto ohledu ztráceli.
Sovětům se podařilo dostat na oběžnou dráhu první satelit – Sputnik – a později také vůbec prvního člověka – kosmonauta Jurije Gagarina. V době hrozby jaderné války bylo přitom ovládnutí vesmíru klíčové pro klid hlav obou světových velmocí.
Nejambicióznější plán nakonec úspěšně naplnili Američané právě přistáním na Měsíci a díky tomu to byli oni, kdo na přelomu 60. a 70. let držel technologickou nadvládu.
Vesmírné posádky Spojených států se na Měsíc v příštích letech ještě několikrát vrátily a celkem na jeho povrch vstoupilo 24 lidí. V roce 1972 to bylo naposledy.
NASA se v dalších dekádách soustředila na jiné projekty a s pádem železné opony, který znamenal konec soupeření dvou globálních velmocí, opadl také zájem o další dobývání vesmíru. Rakety s posádkou tak prakticky výhradně mířily na Mezinárodní vesmírnou stanici.
For all of the money we are spending, NASA should NOT be talking about going to the Moon - We did that 50 years ago. They should be focused on the much bigger things we are doing, including Mars (of which the Moon is a part), Defense and Science!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 7, 2019
Nové vesmírné cíle
V poslední době se ale situace o něco změnila. Na dobývání vesmíru pomýšlejí soukromé společnosti, za všechny lze zmínit SpaceX, a také samotná NASA v tomto ohledu pookřála. Nedávno představený program Artemis počítá s návratem člověka na Měsíc do roku 2024. Vesmírnému programu se dostává i podpory ze současného Bílého domu.
Prezident Donald Trump dokonce na svém twitterovém účtu, a nejen na něm, prohlásil, že NASA by měla myslet na jiné cíle než na Měsíc, protože na něm už byla. Trump tak postrkoval optiku vesmírných dobrodružství dál směrem k Marsu.
