Hlavní obsah

Když mráz z Kremlu definitivně spálil pražské jaro. Komunisté Dubčeka sesadili po demolici Aeroflotu

Uplynulo 50 let od konce pražského jara.Video: Šimon Trantina

V dubnu 1969 celonárodní euforii z hokejového vítězství Čechoslováků nad Sověty vystřídala definitivní rána pro demokratizaci socialistického režimu v ČSSR. Reformátora Alexandera Dubčeka nahradil v čele KSČ normalizátor Gustáv Husák.

Článek

17. dubna 1969 na hermeticky uzavřeném zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa poprvé do křesla prvního tajemníka strany usedl Gustáv Husák.

„Výměna spočívala v tom, že Sověti od podzimu 1968 Dubčekovi nedůvěřovali. Mysleli si, že není schopen plnit závazky, které vyplývaly z Moskevského protokolu a celkového utlumení československé společnosti,“ říká Jan Kalous, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Stalo se tak na nátlak Moskvy, sovětští komunisté v čele s prvním tajemníkem Leonidem Iljičem Brežněvem tlačili na československé vedení, aby rázně konalo a potlačilo demonstrace proti okupaci.

Hlavním důvodem, proč Sověti požadovali změnu ve vedení KSČ, byl útok na kancelář sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí. Tu zdemolovali neznámí pachatelé (dodnes není jasné, zda šlo či nešlo o akci provokatérů ze Státní bezpečnosti) poté, co v březnu 1969 porazili českoslovenští hokejisté na mistrovství světa ve Stockholmu sovětský výběr dvakrát během jednoho týdne.

Sověti v návaznosti na události z Václavského náměstí dali Čechoslovákům na vybranou. Buď měli učinit taková opatření, aby se podobné události již neopakovaly, nebo do pražských ulic znovu vyjedou tanky.

Výměnou Husáka za Dubčeka definitivně skončilo pražské jaro a začalo dvacetileté období normalizace.

Doporučované