Článek
Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.
Výběr z Rudého práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Z domova:
Ze zasedání vlády ČSSR
Vláda ČSSR se na svém zasedání zabývala především dlouhodobým plánem do roku 2005 a změn v národním hospodářství. Po obsáhlé diskuzi vzala vláda tuto zprávu na vědomí s tím, že předložené návrhy hospodářského a sociálního rozvoje – zejména pro období 9. pětiletky – zatím neodpovídají možnostem a potřebám společnosti.
Tank čistí řeku
V královéhradeckém závodu Povodí Labe slouží vyprošťovací tank VT24, který po nevelkých úpravách začal v terénu zbavovat koryto Orlice vyvrácených kmenů.
Na dotaz čtenářů – Jak je to s UFO?
Ředitel Hvězdárny a planetária v Praze RNDr. Oldřich Hlad odpovídá na množící se dotazy čtenářů na přistání návštěv z vesmíru.
Ze zahraničí:
Vraždily samopaly narkomafie
V Kolumbii opět vraždila narkomafie, oběťmi jsou poslanec Manuel Madero a soudkyně Mariela Espinozová.
Řád Klementa Gottwalda laoskému prezidentovi
Člen politického byra ÚV Lidové revoluční strany Laosu a prezident LLDR Souphanouvoug obdržel u příležitosti 80. narozenin Řád Klementa Gottwalda. Prezident poděkoval československé vládě za tuto poctu a doufá, že přátelské vztahy a mnohostranná spolupráce mezi stranami a vládami obou zemí se budou nadále rozvíjet.
Počasí
V ČSR od jihozápadu až západu přibývání oblačnosti, později místy s deštěm. Noční teploty 10 až 7 st., denní 13 až 18 st. Jižní až jihovýchodní vítr 4 až 8 m/s, na Českomoravské vrchovině 10 až 15 m/s.
Na podzim 1989 pro Seznam vzpomíná:
Marek Wollner
Investigativní novinář a moderátor pořadu Reportéři ČT, spisovatel.
Co jste dělal v té době a jak vypadal váš život?
Konkrétně 17. listopad jsem prožil v pochodu od Albertova po Vyšehrad, až na Národní třídu. V tom tlaku, který tam byl, jsem zažil nejhorší chvíle svého života.
Proč nejhorší?
Protože jsem nevěděl, jestli to přežijeme. Vypukla tam davová psychóza po tom, co nás dva kordony policistů tiskly k sobě z obou stran. Propadali jsme panice a nemohli jsme se hýbat, chvíli dokonce ani dýchat, než sevření povolilo. Mnozí z nás tak zřejmě přemýšleli o tom, jestli se v tom davu nestane nějaká tragédie.
Jak jste se o té demonstraci tehdy dozvěděl?
Byl jsem v té době student a mezi studenty to nebylo žádné tajemství. Tehdy jsme chodili na všechny demonstrace. Naopak tuto jsme trochu podceňovali, protože byla povolená a dokonce jsme zvažovali, jestli má vůbec cenu na takovou oficiální akci jít. Byl to pro nás hlavně adrenalin, proto jsme chodili především na ty nepovolené akce. Vůbec jsme netušili, jak to může dopadnout.
A jak na tu dobu celkově vzpomínáte?
Zvláštní doba. Člověku začala rašit naděje, že se něco mění k lepšímu, ale velice často se cítil jako na houpačce. Za jednou dobrou zprávou následovaly dvě špatné. Vůbec nebylo jasné, že komunismus končí. Samozřejmě jsme sledovali sousední země, kde se – jako například v Polsku – už věci děly. Dokonce i Sovětský svaz byl v některých věcech otevřenější. Ale ti naši komunisté tomu všemu odolávali. Nebáli se zavírat, tlouct a vyhazovat ze škol za účast na demonstracích.
Jak hodnotíte těch 30 let svobody? Naplnily se myšlenky listopadu 1989?
Já jsem s mírou svobody v posledních 28 letech spokojen. Ale poslední roky bych řekl, že se něco významného mění a mám stále silnější pocit, že o tu svobodu můžeme, kvůli svým vlastním chybám, kdykoliv přijít. Společnost dost dobře neví, jak se s tou svobodou nakládá. Mně svoboda umožnila dělat novináře, což je synonymum pro člověka, který kontroluje politiky, a pokud dělají chyby, tak je kritizuje. Skrze tuto svoji profesi vnímám, jak se nám ta svoboda pomalu zužuje. Začíná to tím, že se ruší například investigativní pořady ve velkých televizích, až zůstal jen jeden. A i na ten se začíná zaměřovat pozornost politiků tak, aby postupně zmizel. Ten tlak se zvyšuje. Třicet let svobody považuji za velký úspěch, ale mám obavu, že by také nemusela vydržet.
