Berlín slavil výročí pádu zdi. Kus vážící přes dvě tuny poslali Trumpovi, ten se jej zdráhá přijmout

„Jako Čech, který se aktivně účastnil listopadové revoluce, mohu prohlásit, že právě pád Berlínské zdi byl výrazným impulzem pro tuto revoluci,“ řekl Zeman v Berlíně na setkání s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a hlavami států Slovenska, Polska a Maďarska. „Já si myslím, že po třiceti letech se nad tím vším už můžeme ohlédnout s úsměvem, protože i úsměv patří k hodnocení,” uvedl také podle přepisu projevu, který v sobotu večer zveřejnil Hrad.

Berlínský spolek pro otevřenou společnost poslal do Washingtonu jako dárek prezidentovi Donaldu Trumpovi kus Berlínské zdi. Bílý dům se 2,7 tuny těžký kámen, který se před jeho branami ocitl v sobotu ráno, zdráhá přijmout. Agentuře DPA to řekl zástupce spolku Initiative Offene Gesellschaft Jörg Waschescio.

Na velkém pódiu za Braniborskou branou během slavnostní akce, které přihlížela i kancléřka Angela Merkelová nebo český ministr zahraničí Tomáš Petříček, promluvilo také několik východoněmeckých disidentů, vystoupili zde herci, tanečníci a hudebníci. Na velké kouli v prostřední části pódia se mezitím promítaly historické obrazy – hranice s ostnatými dráty, typické východoněmecké paneláky nebo trabanty jedoucí po pádu zdi na Západ. Večer vyvrcholil světelnou show a ohňostrojem.

Berlínská zeď sice v roce 1989 padla, ale v Německu od té doby podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera vyrostla řada nových zdí – z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vrcholí oslavy 30. výročí pádu Berlínské zdi, která právě tudy vedla.

Fotografická výstava událostí 4. listopadu 1989, kdy proti komunistickému režimu v Německé demokratické republice protestovalo půl milionu lidí, je také před berlínským muzeem Topografie teroru, které dokumentuje působení jednotek SS.

Město rozmístilo části výstavy po celém Berlíně včetně náměstí Alexanderplatz.

Pád Berlínské zdi je podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka jedním z mezníků na cestě k naší vlastní svobodě. Šéf české diplomacie to řekl českým médiím v Berlíně, kde se účastní oslav 30. výročí pádu Berlínské zdi. Na společné recepci se během nich setká s německým ministrem zahraničí Heikem Maasem i dalšími evropskými kolegy.

Naše redaktorka Jolana Humpálová v Berlíně nafotila jedno z mála míst, kde je Berlínská zeď ještě celistvá.

Merkelová, která byla před pádem zdi občankou NDR, v projevu připomněla, že demokratické hnutí ve východním Německu mělo vzory v zemích střední a východní Evropy. Konkrétně zmínila mimo jiné polské hnutí Solidarita a československou Chartu 77.

„Já jsem ze Západu, přijel jsem jen na oslavy, přijde mi to opravdu vzrušující. Když zeď padla, bylo mi šestnáct, sledoval jsem to v televizi. Byl jsem vážně nadšený,“ řekl Seznamu Němec Ulf, kterého redaktorka Jolana Humpálová potkala na cestě ve vlaku.

Berlínská zeď se poprvé pomyslně zhroutila o něco dřív než v metropoli Německa, a to 30. září 1989 na pražském velvyslanectví SRN. Tam se východním Němcům poprvé otevřely hranice na Západ. Svědkem toho byl i Peter Christian Bürger, který na ambasádě působil jako mluvčí východoněmeckých uprchlíků. Jeho výpověď si přečtěte v následujícím článku.

„Maďaři, Poláci, Češi a Slováci se chopili svobody. Chopili se svobody pro Evropu a skoncovali s rozdělením kontinentu. Svoboda Evropy je jejich zásluhou,“ zdůraznil německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

„Dlouhý a vytrvalý boj za svobodu a nezávislost ve vašich zemích, zemích ve středu Evropy, patří k historickým předpokladům tohoto 9. listopadu před 30 lety,“ uvedl také podle informací ČTK ve svém projevu.

Český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka vystoupil v sobotu v berlínské Kapli smíření. Zazpíval po projevu, který tu pronesla kancléřka Angela Merkelová.

Když ve východním Německu padala Berlínská zeď, v Polsku jednal západoněmecký kancléř s prvním nekomunistickým premiérem a Maďaři zrovna rozpouštěli lidové milice. Bulharští soudruzi se pár hodin po událostech v Berlíně rozhodli pro preventivní krok. V Československu mezitím Miloš Jakeš mluvil o „další cestě vpřed”. Více v článku Filipa Harzera.

Německá kancléřka Angela Merkelová v projevu u příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla: „Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá“.

Vzpomněla na oběti komunistického režimu a oznámila i to, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit, řekla.

Zdůraznila, že lidé byli za minulého režimu sledováni, zatýkáni a jejich „naděje pochovány, protože se nechtěli vzdát své vůle v totalitním státě“.

„Hlavy států Visegrádské čtyřky a německý prezident položili žluté růže k Visegrádskému památníku na Bernauer Strasse. Německý státník pak pronesl několik vět, jeho protějškové projev neměli, Frankovi-Walterovi Steinmeierovi zatleskali. Poté z místa odjeli, tedy kromě polského prezidenta Andrzeje Dudy – ten promlouval k médiím několik minut.“

„Bez odvahy a vůle po svobodě Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků by mírové revoluce ve východní Evropě a německá jednota nebyly možné. Bez pochyby to byl velký historický výkon,“ řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier u památníku na Bernauer Strasse.

Prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se sešli u památníku na Bernauer Strasse. Ten připomíná příspěvek zemí k pádu Berlínské zdi.